The McCann's Family ✔️

24.

Alexander Street

Posadil jsem se do křesla naproti mé tetě a sestřenici. Amanda stále nosila černou barvu jako důkaz stesku po jejím zesnulém manželovi, takže jejich hlavou jsem se stával já, tedy až po otci, jenomže ten mi dal prostor k monologu. 

Můj strýc zemřel v krutém boji s Albánci a byl s otcem velmi blízký jako jsem já se svými bratry, nebo spíše jenom s Jacobem, Samuell byl ještě dost malý chlapec na to, aby rozuměl našemu světu.  

Zasedl jsem do koženého křesla, které vydalo podivné zvuky a lehce si povytáhl kalhoty, aby mi nepřekáželi. Teta Amanda se naklonila blíže ke stolu s očekáváním v očích, stále nosívala černou barvu jejího oděvu jako smutek. Valerie vypadala plaše, její obvykle rovné tmavé vlasy byly zamotány do bujného copu, rukávy od pleteného černého svetru žmoulala v dlaních a působila dost nervózně ačkoliv věděla, že u mě se nemá čeho bát. 

Jsme rodina. 

,,Valerie?" Oslovil jsem jí, otec ke mně natáhl ruku s průhlednou sklenicí ve, které byl zlatavý obsah s ledem. Její čokoládové oči se střetli na moment s mými, co jí dělalo nervózní? Pokud by se chtěla chránit před Tylerem, musela by se urychleně naučit skrývat své emoce: ,,Mohl bych si promluvit s tebou o samotě?" Povytáhl jsem obočí s pohledem stále upoutaným na jejím obličeji, dokonce jsem na mé oslovení zaznamenal Amandy šťouchnutí do její dcery. Všichni kromě Amandy přikývly, co bylo špatně?  ,,Nezlob se Alexy, ale chráním její čest." Upozornila mě, přikývl jsem a silně držel smích: ,,Je to má sestřenice, rodina." Zdůraznil jsem poslední slovo a věnoval jí jeden z mých nelítostných pohledů. 

Matka přistoupila ke své švagrové a popadla její paže s pomocí se Amanda postavila  a věnovala mi strohý pohled nad, kterým jsem se pozastavil s úšklebkem. ,,Proč Samuelli neukážeš tetě svou sbírku nožů." Zaslechl jsem ještě matčin láskyplný hlas. 

Jako malý jsem od ní dostával něhu i lásku, je to žena, kterou budu mít vždy na prvním místě. 

Valerie naklonila hlavu. ,,Omlouvám se za jednání mé matky, je poněkud." Hledala správná slova: ,,Ochranářská." Pomohl jsem jí, zakroutila hlavou: ,,Chtěla jsem říci spíše otravná." Zasmála se.  Taktéž mi škubly koutky, ale v poslední době toho bylo zkurveně moc: Alisson, že i nálada na nějaké úsměvy pominula, ne že by to byla novinka.  ,,Proč jsi ze své matky tolik nervózní?" Otázka, která mi šrotovala hlavou musela být vyřčená. Zkousla si spodní ret: ,,Od té doby co otec odešel mu dává vše za vinu, že nás zde nechal a, že nemůže vyřešit mou svatbu a to kdo mě povede k oltáři, také byla naštvaná zkrz to, že jsi mě dal do New Yorku a né, blíže k ní, že zůstane sama." Vážil jsem si její upřímností, má sestřenice byla až moc dobře vychovaná, do mé mysl znovu vplul obraz Alisson, nemohl jsem s ní zastínit mé povinnosti. ,,Tvůj otec byl loajalní muž bránil rodinu i mafii svým vlastním životem," řekl jsem jednoduše: ,,Vím, že můj otec nebyl hrdinou." Odpověděla: ,,Ale i přesto to byl jediný muž, který měl mámu i mě rád." Zasněně se pousmála přičemž její oči prozradili bolest a lásku, pravděpodobně si přehrávala vzpomínky. Musel jsem jí zastavit: ,,A svatba s New Yorkem utuží naší mírovou domluvu, ber to tak, že všichni musíme žít v domluveném manželství," Přikývla smířeně: ,,A co se týče dovedení k oltáři, tak jak diktuje tradice, povede tě můj otec." Lehoulince se pousmála: ,,Přála bych si, aby to byl můj otec, ale strýc je také dobrá volba." řekla to jako kdyby chodila v businessu den co den, musel jsem se ušklíbnout. Poté jsem navázal téma na sexuální život, ale zrudle jen  při menší zmíňce: ,,Dobrá, nechtěl jsem zacházet do detailů, to je práce tvé matky." Informoval jsem. Nejsem žádnej sexuální poradce. 

,,A co vůbec tvá snoubenka?" Snažila se znít mile, vyvřel ve mě vztek: ,,Dobrá tedy, debata je u konce." S těmito slovy jsem se postavil a pobídl jí, aby mě následovala, nemohl jsem na ní spustit svůj hněv. 

Dovedl jsem jí k Amandě, která po mě hodila jeden ze svých kyselých úsměvů. Strýc jí opravdu miloval, ale co ona jeho?