Už mi neutečeš princezno{2 EPISODA} / Liam Payne/

0.3 Pocity

Po delsi pauze kdy jsem se snazila dostat napady vam pridavam dalsi dil povidky,... snad se bude libit. Jak dopadne prvni setkani Liama s Lauro? Zjisti ze to dite je jeho? to se dozvite v povidce.

Moje mysl była uplne nekde v druhem svete. Opoustela jsem koncertovou halu s malym usmevem na tvari. S pohledem do telefonu kde jsem si stihla udelat fotku Liama pri pisnicce Fireproof. Melodie meho telefonu se rozezni a moje myslenky prave skonicly kdyz se na displeji ukazala Faith.

„Ano?' ozvala jsem se a dal jsem smerovala pomalou ulickou pryc od tud. Pri pohledu tak nejak okolo jsem si uvedomila ze bych tu nemela byt a ze jsem se nejspis ztratila

„Lau? Kde jsi?” ozvala se Faith do telefonu

„Sla jsem na koncert pamatujes?” rekla jsem ji a moje oci se zastavily na chlapci s blondatymi vlasy a kytarou prehozenou okolo sveho tela. Niall

„Zapomnela jsem,..plati ta party dneska?” zeptala se me jelikoz ji było jasne ze jsem zapomnela.

„Ehm jiste v kolik?” zeptala jsem se ji prozmenu ja a divajici se do jeho oci,..jeho pohled był porad tak upreny na me a mirne otocil hlavu na stranu a pak zase zpet.

 „Vecer jeste ti napisu pa” ukoncila rozhovor a nez bych stihla cokoli rict była pryc. Vypla ho!

Po chvilce vedle Niall se zastavil klucina s kudrnatymi vlasy a drzim usmevem. Harry. Jeho pohled se dival na me a pak zase na Nialla. Byla to uz doba kdy jsem je videla naposledy. Uz to jsou preci taky roky. Ani jsem si nevsimla ze s Nialla vyrostl poradny kus chlapa a Harry porad s jeho drzym usmevem vypadal tak sexy.

 "Harry” natahl ke me ruku. Musela jsem se zasmat nad tim ze on me nepoznal. Ruku jsem mu podala take aby se prece nereklo a zasmala jsem se nahlas.

„Rada te zase vidim Harry” pri jeho vyrazu jsem se musela usmat

„Lauro si to ty?” podival se na me Harry a nez jsem stacila neco rict była jsem v jeho naruci. Objeti jsem mu oplatila a pak jsem natahla ruce po Niallovi ktery był stale v soku.

„Jak je to dlouho?' pta se Niall a dava mi mensi pusu do vlasu. Muj pohled se zastavi na klukovi ktery zrovna se venuje svymu telefonu a opira se o zed kousek od nas.

„4 roky urcite” usmala jsem se a snazila jsem co nejrychleji odejit s teto pro me trapne situace. Pomalu jsem prosla s mirnym usmevem okolo Nialla s Harrym a snazila se bez dalsich otazek odejit pryc uz konecne s teto haly.

„Lauro pockej” zavolal na me chraplavy hlas Harryho. Citila jsem na sobe dalsi par oci. Vedela jsem ze to jsou ty jeho oci. Jeho pohled zvedl od telefonu a smeroval do meho obliceje. V jeho ocich było prekvapeni.

„Harry?” podivala jsem se na neho a mirne se usmala. Cekajici co s neho vypadne. Co si pamatuji nikdo to nebylo nic logickeho. Spis jen takovy ten drzy jeho humor.

„Prijdes dneska?” usmal se na me a poposel blize ke mne.

„Promin ale nemohu dnes uz neco mam” omluvne jsem se na neho usmala a rychle jsem odesla. Liam stale stal opreny o zed a sledujici nas rozhovor s Harrym. Jeho pohled stale upreny na me. Ikdyz jsem była prave zady k nemu citila jsem jak me propaluje pohledem.

Rychlejsimi kroky jsem vysla pred halu a zastavila si taxik. Co nejrychleji pryc. Myslim ze rozhovor a nebo upremy pohled do jeho ocich bych dneska nevzladla. Proc jsem vubec lezla na ten koncert? Kdybych vedela ze budu i s nema mluvit neboli ze zabloudim a potkam Harryho a Nialla tak bych nikam asi nesla.

„Jsem doma” zavolala jsem hned jak jsem dosla do obyvaciho pokoje ale nikoho jsem tam nevydela. Nikdo se neozyval jenom klid. Ticho. A na jednu stranu to było taak uklidnujici.

Lau vzala jsem malou a udelaly jsme si vylet k tete. Prijedeme zitra. Faith volala ze jdes dnes na party tak si to uzij.

Precetla jsem si maly listecek ktery lezel u prostered maleho stolecku u moji postele. Usmala jsem se. Preci jenom było neco uzasne na tom ze tu była mama. Mohla jsem se konecne jit poradne bavit a ne sedet jako kazdy vecer s ditetem doma. Taky jsem si ho nemusela nechat ze? Jenze ja jsem bohuzel chtela. Nekdy si rikam ze bych vratila i cas zptaky jenze pak si uvedomim ze ty chvile s Darcy jsou to nejhezci co me napadlo.

„Faith?” ozvala jsem se do telefonu kdyz konecce se ozval hluk na druhe strane

„Zlato jsem na ceste k tobe” rekla mi a zasmala se

„Dobre cekam” a ukoncila jsem hovor.

Otevrela jsem svuj satnik a premyslela co bych si jenom mohla na sebe vzit. Na konec jsem preci jen vybrala leginy, delsi halenka bez raminek a kosile na to. Proste muj neobycejny styl. Nevim sama jsem nechapala jaky mam ja osobne svuj styl. I ty normalni a odlisne veci v mojim podani proste pasovaly do sebe.