Už mi neutečeš princezno{2 EPISODA} / Liam Payne/

0.8 Svedomi

Po delsi dobe neboli po par dnech tady je dalsi ocekavany dil. Snad se vam bude libit.

Z pohledu Liama

Sedl jsem si k baru a premyslel jsem. Musel jsem. Nechtel jsem ji ublizit,vim ze jsem byl hruby az moc. Jenze byl jsem tak nastvany a alkohol v mem tele tomu moc nedaval dobre nadeje. Skelnicku jsem si vzal do ruky ale porad jsem se nenapil. Mel jsem pred ocima jeji vyraz. Ona se me bala. Mela strach v ocich.

"Liame v pohode?" ozval se jemny hlasek vedle me. Podival jsem se na mirne usmivajici se divku. Perrie.

"Omlouvam se Perrie" omluvil jsem se ji. prece jenom i na ni jsem byl docela hruby i kdyz jsem si to nechtel priznat. Jenze fakt ze by o tom celou dobu vedela me zabijelo. Je mozny ze by to vedela ze mam dite a nerekla by mi to?

" Ja te chapu Liame. Asi bych taky tak reagovala na tvem miste" usmala se na me a pohladila me po zadech nez si sedla na barovou zidlicku vedle me a objednala si piti.

"Bylo krasne ji opet videt. Do te doby nez jsem zjistil ze mam dceru" zasmal jsem se. Snad poprve za dnesni vecer. Pri vzpomince na jeji oci nebo na jeji rty se kterych vychazely ty jeji bolesta slova me zabolelo u srdce.

"To ano! Vzdycky jsem si prala ji videt. Znovu. Porad my strasne chybi jen jsem si nepredstavovala nase setkani takhle" rekla Perri a obsah svoji sklenicky vypila. Vedle me si z druhe strany sedl Niall. Bylo jasne ze vedel uplne o vsem co se stalo.

"Myslis ze ja jsem nepremyslel o nasem znovu setkani? Jen jsem si to predstavoval jinak" usmal jsem se a upil jsem svoji sklenicky.

"Nerad se do toho pletu. Ale slysel jsem ze si byl az moc agresivni" zeptal se me Niall. Nejspis to mela byt otazka ale me to prislo spis jako odpoved. Na otazku kterou mi ani nepodal.

"Trochu" rekl jsem a objednal jsem si dalsi alkohol. Chtel jsem zapomenout a s dnesniho vecera jsem si nechtel pamatovat nic.

"Trochu? Liame ty si ji normalne silne narazil na zed! Vsimla jsem si jejiho strachu a bolesti co mela v ocich!" vyjela na me Perrie. No mozna mela preci jen pravdu byl jsem az moc hruby.

"Dobre dobre,..tak jsem to prehnal az moc Nialle" podival jsem se na sveho kolegu a zaroven jednoho s nejlepsich pratel. Byl jako bratr a tenkrat kdyz jsem se trapil kvuli divce s plesu my hodne pomahal.

"Jsi vul Liame. K holce musis byt nezny,hodny a ne agresivni" rekl mi Niall. Coze? Nezny,hodny opravdu Nialle? Ona mi zatajila dite a ja jsem mel byt na ni nezny?

"Niall ty si spadl na hlavu? Prave jsem se dozvedel ze mam dceru kterou my ona zatajila a mel jsem byt na ni nezny?Jsem otec a nevedel jsem to celou dobu. Mohl jsem tomu malemu stvoreni dat vsechno. Hlavne lasku" rekl jsem mu a trochu jsem preci jen zvysil hlas.

"Chapu. Ale nemel jsi na ni vyjet az tak moc" ozvala se Perri. Ach malem bych zapomnel ze pani chytra je stale vedle nas.

"Liame vim ze to je pro tebe neco necekane. Neco noveho. Ale ta holka si nezaslouzila takove chovani po nekolika letech presni po 4 letech" zase spustil tu svoji az moc chytou rec. Paneboze Nialle. Za ty kecy te jednou uskrtim

"Stal se s tebe psycholog?" zeptal jsem se ho ja. Pohled jsem do jeho nechapaveho vyrazu a jen jsem se zasmal.

"Snazim se jen pomoc Liame. Vubec bych se nedivil kdyby po tvem agresivnim pristupu nechtela mit s tebou nic spolecneho. Vetsina divek v jejim veku coz je asi 89% nechteji.,,,," snazil se Niall dokoncit tu svoji podle neho poucujici a az moc odbornou rec ale ja jsem mu skocil do reci

"Nialle! Me nezajima tvoje teorie psychologie nebo co to je! Chapu ze se snazis pomoct. Vim prehnal jsem to ale prosim te ty tvoje % a tvoje teorie si dej nekam" dokoncil jsem svoji rec

"Omluva by ti neuskodila. I kdyz v jejim pripade pochubuji ze nejakou bude chtit. Nebo bych se divil kdyby s tebou chtela zustat v jedne mistnosti sama. Ja na jejim miste bych s tebou mluvil aspon 1km od tebe" rekl Niall a usklib se.

Mozna mel pravdu. Co kdyz bude mit strach ze bych ji dokazal ublizit. Vzdyt ja jsem ji ublizil. Hrube jsem ji narazil na zed. Musela mit strach.

" Ja nejsem ten kdo by se mel omlouvat ale ona!" vyjel jsem na neho a napil se nejakeho alkoholu. jeho horka chut me tak najendou jemne projela pres muj krk a ja jsem citil uvolneni.

"Vazne ona? Liame chapu je to neco noveho. Potkal si ji a zjistil si ze mas dite. Jsi jen otreseny ale omluva by ti neuskodila" oznamil mi Niall a oprel se o bar.

"Ale ze by nakonec s tebe nebyl zpevak ale psycholog? Moje mama ma dobre kontakty u zname mohla by ti pomoct sehnat misto" rekl jsem ironicky a usklibl jsem se.

"Liame sakra! Snazim se ti pomoct! Ale ty si delas s toho jenom srandu! Tady je jeji adresa. Zajet za ni nebo to budu ja kdo udela prvni krok!" vykrikl na me Niall. Byl nastvany. Podal mi papir kde byla adresa. jeji adresa. Pak vstal a zaroven s Perri ktera celou dobu poslouchala nasi konverzaci opustil misto u baru.

Nasedl jsem do taxiku a nadiktoval jsem mu adresu. Niallova slova se mi porad prehravaly v hlave jako by to bylo nejaki radio. Mel pravdu! Omluva by neuskodila pokud ale semnou bude chtit mluvit.

Dal jsem mu par bankovek a vystoupil jsem s taxiku. Stal jsem u dveri maleho domku a premyslel jsem jestli mam vubec zazvonit. Po nejakych par minutach jsem zmackl zvonek a s nervozitou jsem vyckaval.

"Uz jdu" ozvalo se asi po mojim patem sahnuti na zvonek. Jeji hlas se stal pro me tim nejkrasnejsim. Otverela dvere a prekvapene na me hledela. jeji oci se divaly do tech mych a nebyla schopna slova. Nechtela neco rict. Videl jsem to na ni ale svoje usta zase na prazdno zavrela.

"Liame" zaseptala asi po nekolika minutach co jsme se na sebe pouze divaly. Bylo mi ji tak lito. Jeji kruhy pod ocima byli velke a rekl bych od place. Tolik me bolelo u srdce kazdy pohled na jeji tvar. Kdy byla smutna,..uplne znicena.

"Omlouvam se Lauro. Prehnal jsem to. Pochopim kdyz se me budes po tom vsem bat. Byl jsem jen nastvany,..mam dite a za cele ty roky si mi to nerekla. Vis moc dobre ze jsem vzdycky chtel mit dceru,..ktera by byla moji princeznou. Dostavala by kazdou malickost co bych ji videl na ocich tak proc?" rekl jsem zoufala a chytl jsem jeji oblicej do svych rukou.

Musel jsem.Chtel jsem to udelat. Citit jeji uzasne mekke rty na tech svych. Nic nerikala jen me pozorovala a jeji telo se mirne trepalo. Rekl bych zimou a nebo mozna strachem ktery jsem ji zpusoboval ja.

"Neublizil jsem ti?" tise jsem se ji zeptat a prejizdel jsem rukou po jeji tvari. Hledela mi do oci a stale jenom mlcena. Mirne zakroutila hlavou ze ne. Pak to udelala. Polibila me. Jeji rty byli mekke a tak sladke.

"Promin" zaseptala mi do rtu a znovu je pritiskla na ty me.