roses

1K 30 3
                                    

part twenty two | roses

Kluci jeli zase nakupovat a já zůstala doma s Péťou

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.


Kluci jeli zase nakupovat a já zůstala doma s Péťou. Seděli jsme na gauči a každý si dělal své, dokud na mě nepromluvil.

„Anet, nechceš si zazpívat duet?” vykulila jsem na něj oči, jestli to opravdu myslí vážně.

„To byl pokus o vtip, ne? Já a zpívat? Zním jako rozbitá štípačka na dříví!”

„Alespoň to zkusíme, nebudu to nahrávat, ani natáčet,” bránil se.

„Přísahej!”

„Na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí!” dal ruce ve znamení míru a já se nad tím pousmála.

„Fajn, jakou songu?”

„Růže, zpíváš Calina,” oznámil mi bez zeptání, ale tak co jsem si myslela žejo, že by nezpíval svoji část?

Ahoj kotě, snad tě neruším
Promiň, že volám, je tolik hodin
Krev teče mi po tváři
Nevěděl jsem, že to bude bolet
Nevěděl jsem, že jich bude tolik
Všude krev a já se bojím
Toho co přijde, odpusť mi
Asi nezvládnu zítra dojít.”

Maminko, promiň, že ti
Volám tak pozdě večer
Sedím na záchodě v klubu
Kde bych měl mít zrovna teď show
Mám v sobě nějaký svinstvo
A cítím se fakt low
Chtěl bych ti dát jen sbohem
Když stane se něco se mnou”


Jakoby nebyl zítřek
Přestávám cítit svoji tvář
Kde budu až skončí píseň
Jakoby nebyl zítřek” dozpívali jsme tuhle část a já jsem si až teď uvědomila, jak těžké to musí být zazpívat.

„Zpíváš fakt skvěle, proč si nechodila na zpěv?” zeptal se a mně to celkem vyrazilo dech. Ale těšilo mě, že to o mně říkal zrovna zpěvák.

„Podle mě, nemám hezký hlas na zpěv, ale díky,”

„No, musím se přiznat, tak trochu jsem to nahrával,” vytáhl mobil, kde měl nahrán celý nás výstup a já na něj hodila vražedný pohled.

„Petře Adámku! Přísahal si!” skončila jsem na něj a snažila se mu vyrvat mobil z ruky. Fakt jenom snažila....

„Je to hřích, ale tohle se bude lidem líbit. Můžu to dát jako cover na YouTube? Slibuju, že toho nebudeš litovat”

„Tvoje sliby nejsou pravý,” zasmála jsem se nad tím, potom mu to došlo a přidal se též.

„Notak, můžu?” prosil a dělal na mě štěněčí očička, ale asi netušil, že tohle na mě neplatí.

„Ne, ne, ne a tisíckrát ne!” založila jsem si ruce na hrudi a vraždila ho pohledem.

„Fajn, pošlu ti to a poslechni si to. Třeba změníš názor,” mrkl na mě a já protočila očima.

„To si nemyslím, ale i tak mi to pošli.”

Když se kluci vrátili, zalezla jsem do pokoje a pustila se ten zázrak, co jsme zplodili. Samozřejmě, že myslím ten zpěv.

Vlastně to vůbec neznělo špatně, měl pravdu, svůj hlas jsem nikdy neslyšela takhle. Možná to bylo tím, že jsem zpívala pouze, když jsem byla sama doma – a u toho jsem se opravdu nenahrávala – nebo na koncertě a tam jsem svůj hlas opravdu neslyšela.

Šla jsem za Petrem, mu říct, že to může zkusit dát na internet. Ale to tam u něj byli všichni kluci a jakmile mě spatřili, udiveně se na mě koukali. Jestli je to kvůli tomu, čemu si myslím, tak tomu Petrovi už opravdu utrhnu hlavu...

„Coje?”

„Tyvole, Andulo, ty bys mohla být na featu místo mě,” pochválil mě Calin a já Petra zavraždila pohledem.

„Jo, zníš líp jak Calin,” přiznal Willy a omluvně se podíval na zmíněného.

„Petře!” napomenula jsem ho, páč porušil to, že si to nenahraje a i to, že to nikomu neukáže.

„Já musel,” připustil.

„No, vlastně jsem přišla s tím, že to můžeš dát na YouTube.”

„A kdo měl zase pravdu?” provokoval.

„Drž hubu.”

his sunflower princess | stein27 ✔Where stories live. Discover now