Tohle je pro kluka, co věřil na pegase, chtěl mě vzít do ráje slunečnic a hlavně ve mě nepřestal věřit.
Tohle je pro tebe, Petře.
_
❗Nic z příběhu se nikdy nestalo, je celý vymyšlený ❗
obsahuje vulgarismy
POKUD SE TI PŘÍBĚH NELÍBÍ nečti ho, nepotř...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
No, a bylo po popcornu.
„Takže, co ten tvůj plán?” zeptala jsem se napjatě.
„Víš co? Uděláme to někdy jindy, pojď ať si užijeme alespoň zbytek filmu!” navrhl.
„Fajn, ale stejně si myslím, že to nemá naději, ona se v minulosti hodně spálila,” přešel ke mně a já čekala, co udělá. Pokud se mě chystá políbit, má smůlu, jen to ne...
„Poslední co umírá je naděje”
Po těchto slovech jsem se usmála a oba jsme se vydali do obývaku, abychom dokoukali zbytek filmu. Všichni byli pořád ve stejné pozici, zažraní do filmu a očividně si ani nevšimli, že jsme byli pryč.
Když filmu skončil, bylo teprve osm, takže jsme se rozhodli pro ještě nějaký film. Čekala jsem další debatu o filmu, která taky nastala. Opravdu netuším, jak se to stalo, ale shodli jsme se, jenomže já tak nadšená nebyla. Byl to totiž pán prstenů. Když se film zapl, Val se na mě podívala, chtěla vědět, zda jsem v pohodě, jenom jsem s úsměvem kývla a snažila se soustředit na film. Nemůžu být navždy v prdeli z jednoho kluka, musím si uvědomit, že je pryč a že je konec. Osud to tak chtěl.
„Tak, Pardubice proti Hradci, kdo z koho!” okomentovala jsem scénu ve filmu, kde bojovali proti sobě. Miluju komentování filmů a ještě víc miluju lidi, co to komentují se mnou a nenaštvou se, když do toho mluvím. Všichni se nahlas zasmáli, nejvíc ale vyprskl smíchy Calin. „Notak, Hradec je v přesile, to je pěkně nefér!” zařvala jsem a Calin zase chytl záchvat, ostatní se smáli též.
Když ta tříhodinová paráda skončila, bylo půl dvanácté. Spát se nám jít rozhodně nechtělo, proto jsme vytáhli chlast a zaply Spotify playlist na párty. Zhasly jsme světla a ze světýlek na Vánoce jsme udělali takovou disco kouli.
Taková menší párty. Říkala jsem si. Přece to nemůže dopadnout tak hro–
„TAHAT TĚ ZA VLASY, DÝCHAT TI DO TVÁŘE, DĚLAT SI NÁROKY NA TVOJE POLAŠTÁŘE!” zpívala jsem hlasitě na stole. Měla jsem v sobě už dost panáků smíchaných Bůh ví s čím – Calinovi specialitky – ostatní mě povzbuzovali a zpívali se mnou. Byla asi jedna ráno a já se celkem divila, že nikdo ještě nezavolal fízli za rušení nočního klidu. Val s Markem někam dávno zmizeli, ale v tomhle stavu mi to bylo jedno.
„SAHAT TI POD SUKNI, KOUSAT TĚ NA RUCE!” přidal se ke mně Calin.
„DĚLAT TI SNÍDANĚ, ŘÍKAT TI VOPICE!” přidal se i Petr.
Zpívali jsme a zpívali, až se najednou ozval zvuk zvonku. V tu chvíli jsem rychle vystřízlivěla, vypla jsem hudbu a rychlostí blesku se vydala ke dveřím.
„Dobrý večer, slečno Kloboučníková, nerad ruším Vaši zábavu, ale Vaši sousedi se chtějí vyspat. Proto bych poprosil, abyste ztišili hudbu a respektovali noční klid. nikdo tu nechce mít problémy,” slušně mě požádal.
„Jistě, udělám tak, kapitáne,” vypustila jsem z pusy omylem. No, co, byla jsem opilá.
„Hezký večer, kapitánko,” usmál se, udělal vojenský pozdrav a odešel. Někoho mi zatraceně připomínal, ale nevím koho a v mém podnapilém stavu už vůbec ne.
„Tyvole, Sebo, nikdy jsi mi neřekl, že máš tak super ségru,” žvástal opilým tónem a u toho objímal bráchu okolo ramen. Brácha byl taky opilí, takže se smál jako kdyby byl na cracku.
„Že je super, hele, Anet, pojď se přidat k nám!” zvolal brácha, moje střízlivost vyprchala a alkohol byl zase v žilách znát. Šla jsem k nim, Calin mě objal druhou rukou, Petr si sedl před nás, aby byl na fotce taky. Willy nás vyfotil.
Potom jsme se tam ještě hodinu a půl bavili o hovnech, než jsme se rozhodli jít spát.
Omylem jsem otevřela jiné dveře, než moje. Viděla jsem Marka s Val, jak polonazí leží v posteli v objetí. Vypadali tak strašně roztomile. Opatrně jsem zavřela dveře a usmála se.
Měl jsi pravdu, Petře.
✺
okee, tohle je tak trochu vzpomínka, když dávali v telce pána prstenů, koukala jsem se s tátou a jeho kamarádama a to komentování u toho bylo prostě boží 😂✨ tak jsem se tak trochu inspirovala
