|Aurora Giulia Bruce|
Byla jsem v tomhle bytě přesně tři minuty a dvacet sedm vteřin a už jsem chtěla vypadnout.
Jedním z faktorů bylo to, že ten byt byl Craigův. Nechtěla jsem být v blízkosti ničeho, co mu patřilo.
Seděla jsem na pohovce vedle Ry a se staženým obočím sledovala Craigův každý krok. Stál na druhé straně místnosti a o něčem horlivě diskutoval s Ericem. Spíše to vypadalo, jako by se s ním hádal. Eric na druhou stranu i přesto, že na něj Craig cosi řval, se tvářil spokojeně a co každých pár vteřin jeho pohled zalétl k nám. Přesněji k Rylee, která se rozhlížela kolem sebe a ve svých džínách a dlouhém tričku vypadala celkem roztomile.
Vlastně to bylo poprvé, co jsem jí na veřejnosti viděla v něčem méně společenském.
Rylee si ale Ericova pohledu vůbec nevšímala. Jako by ho ani nezaznamenala. U některých holek se to mohlo zdát jako taktika, jak kluka donutit k dalšímu kroku, u ní to taktika rozhodně nebyla. Neměla ani tušení, jak moc z ní byl Eric vedle. Líbila se mu z důvodů, které jsem tak úplně nechápala, protože jeho bych typovala na jiné typy holek, ale bylo to tak.
Rylee byla okouzlující a krásná, jen byla přehnaně moc upjatá a nevinná.
„O co jde?" zeptala se Witney a ukázala na Craiga a Erica.
Liam, který seděl na gauči vedle mě, se otočil jejich směrem a ušklíbl se. „To je mezi nimi," odbyl jí.
Witney cosi zabručela, ale ihned se usmála, když se Graham objevil v místnosti. Vyzvedl jí z křesla a posadil se na její místo. Jí si stáhl na klín a okolo jejího útlého pasu obmotal silné paže, aby si jí k sobě přitáhl ještě blíž.
„Tohle mi připomíná, že nemám holku," zamumlal frustrovaně Liam.
Uchechtla jsem se. O vztah jsem nestála, ale sledovat ty dva občas bylo náročný, protože si svoji lásku projevovali na každém kroku a člověk měl potom pocit, že chce to samé.
Craig na druhé straně místnosti něco naposledy zasyčel Ericovi do obličeje a poté se oba vydali naším směrem a usadili se na druhé pohovce.
„A co vy dámy? Máte přítele?" obrátil na nás Liam svou pozornost.
Eric okamžitě zpozorněl. „Ne," odpověděla Ry a zrudla v obličeji.
„A ty, Ari?" zeptal se urychleně Liam, protože Eric už otevíral pusu a nejspíš chtěl Ryinu odpověď nějak komentovat.
„Já taky ne," usmála jsem se.
„A co Declan?" ozval se Craig.
Otočila jsem se na něj. Jak o něm sakra věděl? „To není přítel," odsekla jsem.
Zaujatě naklonil hlavu na stranu. „Vážně ne?" zamumlal si spíše pro sebe.
„Nic ti do toho není," sykla jsem a obrátila se zase na Liama.
„Takže, půjdete s námi o víkendu na ten koncert?" změnil téma.
Přikývla jsem. „Vypadá to tak."
„Skvělý, tak to se budu těšit," mrkl na mě a já se nepatrně usmála. Nenápadně jsem šlehla pohledem po Craigovi, který nás dva pozoroval a vypadal, jako by Liama nejradši zavraždil hned na místě.
Zápas začal a my ho všichni sledovali. Dokonce i Rylee vypadala zaujatě, i když mi při cestě sem tvrdila, že hokej nikdy neviděla a nemyslí si, že z ní bude fanoušek. No, evidentně se pletla, protože do toho byla fakt zažraná.
ČTEŠ
Nerovná hra ✔️
RomanceNové město, nový začátek. Tak to alespoň vidí Aurora, která se dostala na vysněnou vysokou školu daleko od všeho, co zná a má konečně možnost začít jako nový člověk. Craigovi hraje do karet, když se Aurora znenadání objeví na večírku pořádaným jeho...