Sigrod jezdci draků

Kapitola XVII - Plán

Je tu další kapitola. Doufám, že se vám bude líbit.

ZaFe03

Posunula se ještě o kus doprava. Kluk vedle ní se ještě víc roztáhl. Její posouvání ke kraji pozoroval s krutým úskledkem.
Učitelka jí podala učebnici a prázdný sešit se slovy ,,Ať se máš z čeho učit." potom se podívala na kluka vedle ní ,,A ty se k ní Tomáši chovej hezky."
Tasy bezcílně listovala ucebnici. Už na první pohled viděla, že se liší od té kterou dostala v Sigrodu. Tasy se tomu ani nedivila. Když jsou Kelteovci a lidé ze Sigrodu nepřátelé.
,,Dneska se budeme učit o tom, jak nás poprvé lidé ze Sigrodu napadli." prozradila učitelka. Několik záků zajásalo. Muselo to být jejich oblíbené téma.
Učitelka si stoupla k tabuli a pustila se do vyprávění ,,Před několikati stoletími na nás Sigrod nečekaně zaútočil. My jsme to nečekaly. Proto byli ztráty tak veliké. Samozřejmě jsme dlouho nečekaly a útok jsme jim oplatili. Oni už ale byly připravení. I přesto jsme jim utrpěly velké ztráty. Takhle to neustále pokračovalo dál až do teď.''
Tasy o tomhle věděla své. Jeden večer si četla v učebnici dějin Sigrodu. Tam se dočetla, jak to celé začalo. Kelteovci tenkrát zabili  princeznu Kassandru vodních draků s modrou krví. Byla u nich na návštěvě. V tu dobu oslavila sve třinacté narozeniny. Další den už chtěla odjet. V podvecer přišla ze Sigrodu zpráva, že našly prince kelteovců mrtveho. Bohužel už mu nestačili pomoct. Do teď se neví kdo ho tenkrát zabil. Kelteovci byli s tím silně nespokojení. V noci bylo velké povstáni. Při něm vtrhli do pokoje Kassandry, kde jí zabili. Její tělo poslaly zpátky jejím rodičům. A to vedlo k tomu, že na ně hmed druhý den zaútočil Sigrod. A takhle to pokračovalo dál.
,,A takhle skoncila bitva čislo tři, která pro nás byla úspěšná a teď si to zapište do sešitu." dovyprávěla učitelka.
Tasy otevřela svůj sešit. Nehodlala tam psát ty lži co jim učitelka povídala. Proto tam napsala, tak jak to celé skutečné bylo. Viděla, že všichni kolem ní pořád píšou. Proto se dala do kresleni princezny Kassandry. Její obraz ji utkvěl v paměti. Byla se svým obrázkem hotová. Když se na něj podívala už pochopila po kom zdědila šedé oči. Až na délku vlasů byla Kassandře strašně podobná.
,,Hezké, ale teď máš psát zápis." ozvala se jí za zády učitelka.
,,Když ho tu mám." ukázala Tasy na krátký zápis nahoře.
,,To ale není zapis. Napsala sis tam samé lži. To sis snad vymyslela. Takhle se to určitě nestalo." rozlobila se učitelka.
Tasy mlčky pokrčila rameny. Bylo jí to jedno. Klidně ať se na ní zlobí. Stejně jí nedonutí psát tam ty lži.
Tasy se pustila do stínovaní svého obrázku a učitelku už dál nevnímala.
,,Poslouchaš mě Elisabeth?" vytrhl ji z kreslení učitelčin hlas.
,,A měla bych?" povytáhla Tasy oboči. Nechápala, kde se v ní ta odvaha brala. Vždy se spíse snažila splynout s davem a ne z něk vyčnívat.
,,Hodina je u konce." štěkla učitelka. Tasy se zvedala, že už půjde ,,Ty nikam nepůjdeš." zarazila jí učitelka.
Tasy jenom pokrčila rameny. Uvnitř už ale začala být nervózní. Teď už nebylo cesty zpět.
Učitelka jí popadla za rameno a táhla ven ze třídy. Cítila na sebe pohledy spolužáků, který se na ni šklebili.
Shodila ze sebe ruku učitelky. A hrdě vykráčela ven z místnosti. Slyšela, jak učitelka za ní překvapivě zalapala po dechu.
Před dveřmi čekal Zut a ťukal do svého tabletu.
Povytáhl jedno obočí, když viděl supící učitelku. ,,Všechno v pořádku?"
,,Tahle dívka je nezvladatelná. Píše si do svého sešity lži a kreslí. A k tomu ještě odmlouvalá."
,,Děkuji za informaci. Můžete jít."pokynul učitelce. Zahleděl se na ni ,,Je to pravda Elisabeth?"
Tasy mu něměla sílu odporovat. Nechápala kde se v ní předtim ta síla vzala. Muselo to být tím, že myslela na svou předchůdkyni.
Zut si povzdychl ,,Musíš tu dělat problémy." povzdychl si Zit a tiše zamumlal. ,,Ještě aby ses pokusila utéct"
To bylo nereálný. Jak už sám Salmer řekl mnohem víc to tu hlídají než před dvěmi roky. Taky proč by utíkala zpátky k Sigrodu, když jí nechtějí pomoc. Nehodlala jim to nijak usnadňovat.
Zut jí vedl chodbami do jídelny. Tasy se snažila zapamatovat, kudy jdou, aby se tu mohla co nejdříve vyznat.
V jídelně si sedla k prázdému stolu. Pomalu začala jíst salát, který dostala. Jedla tady i před několikati stoletím i její předchůdkyně princezna Kassandra. Tušila, že tahle budova je hodně stará. Nejraději by se podívala na obrázek, který nakreslila v hodině, ale sešit ji bohužel sebrala učitelka.
Tasy už se zvedala. Zarazil jí, ale známý hlas. ,,Počkej."
,,Co je?" sedla si zpátky Tasy.
,,Chtěl jsem si s tebou promluvit." zadíval se jí do očí Salmer.
Tasy nemohla jinak a musela se usmát.
,,Utečeme."
,,Ale jak?"  Tasy vůbec nevěděla jak chce utéct. Když sám ještě před pár dny tvrdil, že útěk je nemožný ,,a proč bychom se měli vracet k Sogrodu? Když o nás nestojí."
,,S kdo říká, že až utečeme se vrátime do Sigrodu?" šibalsky zamrkal Salmer.
,,Sigrod nás ale bude hledat až zjistí, že jsme od Kelteovců utekly."
,,Kelteoci se tím určitě chlubit nebudou." poznamenal Salmer.
,,Tak dobře." souhlasila Tasy. Pořád nevěřila, že se jim odtud podaří utéct a ještě se venku skrývat. Za pokus to ale stálo ,,Máš nějaký plán?"
,,Zatím ne ale určitě ho brzy vymyslím." slíbil pohotově Salmer.
,,Elisabeth jdeme." ozval se hlas za jejími zády. Tasy se otočila a uviděla za sebou Zuta.
Vyměnila si se Salmerem opatrný pohled. Oba doufali, že je Zut neslyšel. ,,Když já jdu."
Tasy se zvedla a šla odnést svůj oběd. Salmer jí hned zlepšil náladu.

Tasy plavala v bazéně. Na sobě měla specialní oblek, ktery byl podobný tomu, který používala v Sigrodu.  Věděla, že tu nemá být. Opatrně se vyplížila ze svého pokoje ve chvili kdy Zut pracoval u tabletu.. Nevšiml si jí a ona našla tento bazen, ve kterém nikdo nebyl. Nemohla už ale déle vydržet sedět v pokoji. Vodu milovala a hlavně když v ní byla cítila se blíž k Athéně. Jak ráda by se s Athénou znovu setkala. Proto souhlasila se Salmerovým plánem. Chtěla se dostat k Athéně. Do Sigrodu se nevráti ale Athénu určitě zachrání. Salmer jí nikdy neřekl o svém drakovi. Dva roky se s ním neviděl. Jak se musí asi citit.
Zaslechla kroky. Rychle se potopila pod vodu, kde se usadila. Pod vodou, diky nahrdelníku, kterým jí Athéna propůjčovala schopnost dýchání pod vodou. Nezkoušela jak dlouho tam může byt. Typovala ale že i nèkolik dní.
I ze dna bazénu měla dobrý výhled na dveře na druhé straně ze kterych právě vyšli dva kelteovci. Rychle se rozhlídly po místmosti ,,Tady není."
,,Jestli zdrhla tak budeme mít stejný průšvih jako před dvěmi lety." povzdychlnul si ten druhý.
,,Tak jdem hledat dál."
Tasy počkala dokud se za nimi nezavřely dveře a pak opět vyplavala na hladinu.
Za chvíli se otevřeli dveře. Tasy byla nucena znovu zaplout pod hladinu. Udělala to,ale zbytečně. Dovnitř vešel Salmer.
,,Ahoj." pozdravil jí Salmer a i v oblečení skočil za ní do bazénu.
Tasy připlavala k němu. Salmer se na ni usmíval a s lehkosti se držel na hladině.
,,To jak ses jim schovala je dobré. Až zdrhnem budou si myslet, še se jim tu zase jenom schováváš."
,,Já se ale neschovavám. Šla jsem si jenom zaplavat." pokrčila rameny Tasy. Znovu se potopila a dosedla až na hladinu. Salmer jí se smíchem naaledoval. Zkusil na ní promluvit. Z pusy mu ale vyšlo jenom par bublinek. Nakonec ukázal na hladinu, kam oba rychle vyplavaly.
,,Jak to že tě pod vodou neslyším?" zajímalo Tasy.
Salmee chvíli přemýšlel než odpověděl. Jeho hlas zněl smutně. ,,Myslím si, že to je tím, že jsem se neviděl se svým drakem tak dlouho. Ono to po spojení umíš, když to ale nebudeš procvičovat. Rychle to zapomeneš. Taky jsem pod vodou už strašně dlouho nemluvil."
,,To je mi líto." Tasy chápala, jak je to pro Salmera těžké.
Salmerův pohled ale ztvrdl a bez odpovědi se potopit. Nechtěl, aby ho Tasy litovala.
Tasy ho následovala. Opatrně ho vzala za ruku. Salmer z ní, ale její ruku sestřásl. Vyplaval nahladinu a odběhl dveřmi pryč. Tasy si netroufala bězet za ním. Místo toho se znovu potopila na dno bazénu.

Takhle ležela až do večera v bazénu. Teprve když jí začalo kručet v břichu rozhodla se vylézt. Na chodbách bylo prázdno. Typovala, že už do otevřeného moře je vyjelo hledat několik skupin.
Došla až do pokoje za Zutem. Zut tam seděl u svého tabletu.
,,kde jsi byla?" zajimalo Zutem. S nelibostí sledoval vodu kapající z Tasyných vlasů.
,,Tady v bazéně." odpověděla Tasy a rukou ukázala smérem odkud přišla.
,,A to jsi to nemohla někomu říct?" zakřičel na ni Zut. Už zmizel jeho klid a nadhled.
,,A měla bych?" pokrčila Tasy rameny.
,,Nechtěla bys přestat dělat problémy. S takovouhle si to děláš horší. Prosté se zapoj mezi studenty a přestaň vybočovat z řady." s těmi slovy se Zut frustrovaně postavil a odešel ke dveřím ,,Dnes jsi bez večeře." silně zabouchl dveře. Slyšela zamykání klíče. Super je tu zamčená jako nějaký zločinec.
Tasy nechápala proč má dnes takovou silu dělat problémy. Něco v ní se prostě bouřilo.
Nenamáhala se jít do svého pokoje. Posadila se na zem a opřela se o zeď. Takhle pozorovala zeď na druhé straně. Ze zamyšlení jí vyrušilo zvonění tabletu.
Vstala a ze zvědavosti se na něj podívala. Na tabletu bylo napsáno Cyrod.
Kliknula pro přijetí. Na obrazovce se objevil Cyrod. Pořád měl ten stejný ustaraný výraz jako minule.
,,Jsi tu sama?" zeptal se hned Cyrod. Tasy se na něj zamračila. Po tom minulém rozhovoru byla na něj pořád naštvaná. Měla chuť říct ne. Nakonec jenom přikývla.
,,To jsem rád." usmál se Cyrod. Byla to jenom chabá nahrazka jeho dřívějšího úsměvu.
,,Jak jsi věděl, že jsem u toho tabletu?" zajímalo Tasy.
Cyrod chvíli váhal. Bál se ji něcoo prozradit. ,,Víš ty náušnice, ktere jsi dostala po přijezdu, tak v téch je čip. Mají to tak vsichni studenti, aby se daly lehce dohledat. To je ale jedno."
Tasy tomu nemohla uvěřit. Sigrod celou dobu věděl, kde se nacházi. A nikdo  nepovažoval za důležité jí to říct.
,,Co se stalo odpoledne. V moři se mnohem zvýšil počet jednokek se zraloky. Vypadalo to, Jako by jim někdo utekl."
,,Mysleli si, že jsem uteklq." odpovědela Tasy. Tak takhle to je. Sogrod je zvědavý a chce aby jim dělala informátora. Tak na to ať rychle zapomenou ona odsud taky mizí. ,,Teď už musím končit. Zítra ti ale můžu zavolat." vymlouvala se Tasy. Stálo jí velké úsilí vykouzlit na tvářích úsměv.
,,Dobře a měj se." zamával ji Cyrod. S tímhle položil hovor. Tasy vrátila tablet na své místo.
Zaslechla odemykáni dveří. Rychle odskočila od dveří. Dovnitř vešel Salmer. Toho tady nečekala ,,Co tady děláš a jak ses sem dostal?" chrlila ze sebe otázky Tasy.
Salmer zvedl drátek v ruce ,,Vysvětlím ti to potom. Teď je ale nejlepší příležitost na útěk. Kdo by to taky čekal."
Spolu vyšli ze dveří a rozběhli. Tasy jenom doufala, že Salmer má nějaký plám.