Sigrod jezdci draků

Kapitola XLIX - Útok

,,Co tím myslíš," odsekla naštvaně. Obávala se, že ji bude chtít její útěk překazit.

,,Podívej se na své ruce a nohy," poradil jí s úšklebkem Sider.

Tasy odtrhla pohled od kovové brány a pohlédla na své ruce. Na levé ruce měla viditelné šrámy od dračích drápů a taky kovový náramek. Stejný měla i na pravé ruce a nohách. Jak jen na to mohla zapomenout, pomyslela si naštvaně.

,,S těmi náramky bych ti nedoporučoval pokoušet se utéct," prolomil ticho znovu Siderův hlas.

Dívka po něm vrhla naštvaný pohled.

,,A co se stane, když s nimi uteču?" zeptala se vyzývavě. V mysli hledala, jestli jí Zut někdy vysvětloval, jak náramky fungují, ale na nic si nevzpomínala.

,,Tak nejdříve ti znemožní pohyb," vysvětloval klidně Sider. Vypadalo to jako kdyby hrál o čas.

,,Jak?"

,,Jednoduše. Náramky na rukou a nohou se přitáhnou k sobě. Taky ti to dá dost silnou ránu, aby sis příště útěk rozmyslela. Můžeš upadnout i do bezvědomí. Záleží, jak daleko za hranicemi budeš. Nakonec stejně budeš muset zůstat na místě než tě najdou Kelteovci podle polohy, kterou vysílají náramky."

Dívka zvažovala své možnosti. Podvědomě tušila, že Sider mluví pravdu. Její šance na útěk byla mizivá. Přesto se nechtěla smířit s tím, že je bezmocná.

Uslyšela, jak se někdo vytáhl na Borease. Chtěla se rychle otočit, ale dotyčný sedící za ní, jí zkroutil obě ruce za záda. Cítila, jak se na pravé ruce zaklaplo želízko z pout.

,,Sesedni," poručil jí. Tasy poznala, že to je Arin. Rozhlédla se a zjistila, že nemá na výběr. O rám kovových dveří se opíral Taren a u druhých stál zase Sider. Boreas, kterého považovala za svou nejlepší výhodu, jí teď nemohl nijak pomoct, když na něm seděl i Arin, který se k ní připoutal. Neochotně tedy sklouzla z drakova boku. Arin jí následoval a dívka ho probodla naštvaným pohledem.

,,Bylo tohle nutné?" zeptala se naštvaně. Hleděla na svou pravou ruku, která byla připoutána k té Arinově.

,,Nemůžeme riskovat, že nám znovu utečeš nebo tě dostane Sigrod," pokrčil rameny Sider a nevšímal si jejího zlostného pohledu.

,,To není vaše starost," odsekla naštvaně Tasy.

,,Ale je," odporoval jí Taren, ,,Kelteovci nás pověřili tím, abychom na tebe dohlíželi a nepotěšilo by je kdybychom tě nechali utéct."

,,Jdeme?" zeptal se Arin a ironicky dodal, ,,a nebo tu budeme čekat dokud nás zde nenajde Sigrod?"

Sider vyrazil ke dveřím, kterými sem přišli. Nakoukl za každý roh, a když nikoho neviděl, tak na ně mávl, aby ho následovali. Tasy šla za ním vedle Arina, ke kterému byla pořád ještě připoutaná. Jako poslední šel Taren, který kontroloval jestli je někdo nesleduje.

Zaslechly za sebou dusot nohou.

,,Zrychlete," zavolal na ně Taren, ,,jsou to vojáci ze Sigrodu."

Tasy se snažila zrychlit, ale byla značně vyčerpaná. Takže jí spíš Arin táhl za sebou.

Znenadání Sider před nimi prudce zastavil a Tasy od pádu na zem zachránila jenom Arinova rychlá reakce, když jí zachytil. Před Siderem stáli tři vojáci ze Sigrodu. Mezitím je doběhla další trojice vojáků a zahradila jim i cestu zpátky.

,,Jsme obklíčeni," konstatoval smutně Arin. Rozhlížel se kolem sebe a hledal nějakou cestu úniku, ale nic nenašel. Taky u sebe neměli žádné zbraně zatímco vojáci byli ozbrojení. Útok na ně nepřipadal vůbec v úvahu.