Sigrod jezdci draků

Kapitola XLII - Zapojení

Další den jí čekal trénink. Naštěstí pro ni začínal až v devět ráno, což byl pro Tasy trochu nezvyk. V Sigrodu jí trénink začínal vždy brzo ráno.

S nervozitou se nechala dovést do velké tělocvičny, kde se postupně shromažďovali studenti.  Asi tucet studentů stálo na kraji tělocvičny a společně se bavili. Všimla si, že kousek od nich stojí Sider a jeho dva kamarádi. Bylo vidět, že se moc nebaví s ostatními studenty. Přesto se tu dobrovolně rozhodly zůstat.

Tasy postávala sama kousek od spolužáků. Nějak se jí nechtělo se s nimi začít bavit
Byla tady jenom, protože Kelteovcům slíbila, že bude chodit na tréninky a vyučování. A to všechno proto, aby si mohla jednou týdně na chvilku popovídat se Salmerem.

Cítila na sobě pohledy ostatních studentů, ale snažila si jich nevšímat. Dveře se prudce otevřely a dovnitř vstoupil vysoký muž.  Očima přejel po místnosti až se zastavil u Tasy, které byl jeho pohled nepříjemný.
Zapískal na píšťalku, aby utišil studenty.
,,Nejdříve si dejte dvacet koleček na rozběhání,'' přikázal jim.

Studenti se dali do běhu a Tasy je s velkou neochotně následovala, ale bohužel neměla na výběr.  V Sigrodu trénovali a cvičili převážně bazénu. Na zemi jenom bojovali se zbraněmi.

,,Probíhá to tu jinak než v Sigrodu,'' pronesl nečekaně hlas za ní po hodině intenzivního tréninku.  Tasy se rychle otočila a vyčítavě pohlédla na Sidera. Neslyšela ho přicházet.
Všimla si, že s ním jsou i jeho dva kamarádi. Dívka se teď s nimi rozhodně neměla náladu vybavovat. Poslední hodinu se ani na chvíli nezastavila. Zjistila, že trénink na pevné zemi je stejně náročný jako ten ve vodě. Jenom jí připadal trochu zbytečný. Mnohem víc důležité jí připadalo trénovat ve vodě. I když je pravda, že se teď do moře hodně dlouho nepodívá, pomyslela si hořce Tasy. Mlčky se tedy otočila zády k Siderovi a pokračovala v tréninku.

Po dvou hodinách je trenér konečně propustil. Za což byla Tasy ráda, protože cítila jak jí bolí snad všechny svaly.
Už skoro vyšla že dveří, když na ní trenér zavolal: ,,Elisabeth!"
Tasy se otočila. Nevěděla proč jí volá. Přece celou hodinu mlčky plnila všechny jeho příkazy.

,,Pojď sem ke mně," vyzval jí trenér, když pořád stála na místě.
Nezbylo jí nic jiného než k němu dojít. Všimla si, že většina studentů odešla. Až na Sidera a jeho dva kamarády. Schválně zdržovali.
,,Dnes sis vedla docela dobře,'' pochválil jí trenér. Dívka se zatvářila překvapeně. Tohle rozhodně nečekala.

,,Kondiční tréninky budeš mít třikrát týdně vždy v tento čas,'' vysvětloval dál.
Na to Tasy jenom přikývla.
,,A jak se ti tu líbí?" zajímalo ho.
Co mu na to má odpovědět, rychle přemýšlela Tasy. Samozřejmě se jí tu nelíbilo, ale to mu říct nemohla. Bála se, že by jí zakázaly rozhovory se Salmerem a to by nedala. Proto neurčitě odpověděla: ,,Jde to.''

,,Brzy si tu zvykneš,'' ujistil jí trenér.
,,Jak to myslíte?" zajímalo dívku.
,,Je to již spoustu let co jsem trénoval jako student v Sigrodu. Jestli si to dobře pamatuji tak jsem tam žil dva roky než mě zajaly Kelteovci. Časem jsem si tu ale zvykl a teď si už ani nedokážu představit, źe bych se měl do Sigrodu vrátit,'' vyprávěl.
,,To jsem netušila,'' zamumlala Tasy.
,,Můžeš jít,'' propustil jí trenér.

Dívka ponořená ve svých myšlenkách odcházela pryč z tělocvičny. Připadalo jí jako kdyby Kelteovci chtěli, aby se dostala do styku s lidmi, kteří pochází ze Sigrodu ale rozhodly se zde získat. Pořád nechápali, že nechce být ani v Sigrodu ani u nich.

Odpoledne se musela dostavit na odpolední vyučování. Tasy jenom doufala, že ji nebude učit ta otřesná učitelka, která jí učila minule. Tu ze srdce nenáviděla. Zut jí dovedl až do třídy, protože se tu pořád nevyznala.