Sigrod jezdci draků

Kapitola LII - Slib

Dopoledne se neskutečně táhlo. Neměla s sebou ani žádnou knihu, takže si nemohla číst. Arin vedle ní taky mlčel a díval se někam do dálky. Proto pro ni byla úleva, když se za několik hodin vrátili zpátky. Po celou dobu cesty se musela držet v těsné blízkosti Arina, protože měli spoutané ruce. Několikrát se zamyslela a zastavila, ale Arin si toho hned nevšiml, takže jí nechtěně bolestivě cukl rukou. V jídelně již na ně čekal Zut, který odemknul pouta, které spojovali ruce Tasy a Arina.

,,Elisabeth," oslovil jí Zut během oběda. Dívka k němu vzhlédla a přestala jíst, ale Zut hned pokračoval. ,,Pochopili jsme, že ti příliš velká svoboda, kterou jsme ti nechávali měsíc zde v Sirmione, nesvědčí, a proto se od zítřka zase budeš účastnit vyučování spolu se Siderem, tarenem a Arinem, které bude každé dopoledne."

Tasy otráveně protočila oči. Rozhodně by nenazývala svobodou, to jak zde žila minulý měsíc. Jenom neměla vyučování a tréninky.

,,Odpolední hodiny boje ti zůstanou. Po nich budeš mít nově kondiční tréninky, protože máš evidentně spoustu energie," pokračoval Zut.

Tentokrát si dívka dala záležet, aby se nezatvářila naštvaně, protože by Kelteovcům takovou radost nedopřála. Štvalo jí, že používají stejnou metodu jako trenér Hasem a to ji co nejvíc zaměstnat, aby neměla čas na nic jiného.

,,A co Salmer?" zajímalo ji. Na ničem jiném jí totiž momentálně nezáleželo.

,,To bude záležet na tom, jak se budeš chovat," řekl jí Zut.

,,A co rozhovory s přáteli v Sigrodu?" zeptala se, ale již předem očekávala jeho zápornou odpověď.

,,Ty již nebudou, protože je Salmer tady. Taky jsi mu nějak musela prozradit, kde jsme,"

,,A jak asi?" ušklíbla se dívka, ,,poslouchali jste každý můj rozhovor se Salmerem."

,,Měla by ses radši pořádně najíst, protože za chvíli máš hodinu boje," doporučil jí Zut a s těmi slovy odešel od stolu.

Hodina boje probíhala jako obvykle, ale již po ní neměla sílu na nějaký další trénink. Bohužel jí čekal kondiční trénink, kde si nemohla ani na chvíli vydechnout. Trenér je nutil běhat po celém ostrově a Tasy pořád zaostávala oproti klukům. Po třech hodinách, když kondiční trénink konečně skončil, byla úplně vyčerpaná. Cítila se vyčerpaná nejenom z kondičního tréninku a hodiny boje, ale taky z toho, jak probděla celou noc. Nejradši by si šla hned lehnout, ale musela jít na večeři, u které celou dobu přemáhala zívání. Přitom ujídala kousky večeře, přestože neměla vůbec hlad.

,,Elisabeth posloucháš mě?" vytrhl jí z myšlenek Zut.

Tasy rychle zvedla hlavu a zamrkala, aby zahnala spánek. ,,Co?"

,,Nabízel jsem ti jestli by jsi teď nechtěla jít za Salmerem," zopakoval jí Zut.

,,Samozřejmě, že bych chtěla," odpověděla okamžitě dívka a její veškerá ospalost byla pryč.

,,Má to ale jednu podmínku," dodal Zut, a když nic nenamítala, tak pokračoval, ,,ptala by ses ho jenom na otázky, které ti řekneme."

Zvažovala jestli to má přijmout. Hned pochopila, že po ní chtějí, aby ze Salmera vytáhla odpovědi na otázky, na které jim on odmítá odpovědět. Zároveň ale chtěla Salmera vidět. Bude vlastně na Salmerovi jestli na ty otázky odpoví. Kelteovci musí být dost zoufalí, když chtějí, aby ona získala odpovědi.

,,Dobře," souhlasila tedy nakonec.

Vyšla za Zutem z jídelny, kde se k nim připojilo půl tucet ozbrojených Kelteovců. Sešli několik schodů až se ocitli ve sklepě. Svítilo zde jen několik žárovek a nenacházeli se zde žádné okna.