Sigrod jezdci draků

Kapitola XXXIX - Setkání

Tasy probudilo klepání na dveře. Nevěděla kolik je, ale předpokládala, že je již ráno. Do pokoje vešel jeden Kelteovec a položil jídlo na stůl. Hned se otočil a odešel. Dívka počkala než uslyšela zamykání dveří a klepnutí závory na dveřích.

Pak vstala a přešla ke stolu. Na tácu ležela spousta jídla. Od sladkého pečiva až po ovoce. Taky na tácu leželo různé pití. Tasy posnídala misku plnou borůvek a malin. Celé to zapila sklenicí vody.

Pak šla do koupelny, kde si smyla z vlasů blonďatou barvu. Cítila se teď mnohem lépe se svými hnědými vlasy. Kontaktní čočky si vyndala již včera.

Netrpělivě přecházela po pokoji. Za chvíli jí jistě odvedou za zbylými studenty Sigrodu.
Konečně se otevřely dveře a dovnitř vešel Zut.
,,Jdeme?"
,,Ano,'' souhlasila Tasy.
Nechala se Zutem vést dlouhými chodbami. Vůbec netušila, kam jdou.

Zut se na ní otočil, když zastavili před bílými dveřmi. Nejdříve řekl: ,,V této studovně jsou všichni studenti Sigrodu, kteří zde zůstali. Přikázaly jsme jim, aby tě vyslechly, ale rozhodnutí jestli se vrátí bude jenom na nich. Teď máš jedinou šanci je přesvědčit, jak jsme ti v parku slíbili.''

,,Dobře,'' znovu souhlasila Tasy.
,,Můžeme jít dovnitř,'' zamumlal si Zut spíš pro sebe.

,,My?!" vykřikla překvapeně Tasy, ,,myslela jsem, že s nimi budu moct mluvit o samotě.''
,,To nejde,'' zamítl rezolutně Zut, ,,celou dobu tam budeme s vámi, ale nebudeme ti do toho mluvit.''
Tasy se nadechovala k odporu, ale Zut jí předběhl: ,,Buť s nimi budeš mluvit a my u toho budeme nebo se s nimi nemusíš vůbec setkat,''
,,Tak dobře,'' řekla Tasy, ale dál vzdorovitě hleděla na Zuta.

Vešla dovnitř. V křeslech tam sedělo skoro tucet studentů a tiše si mezi sebou povídali. Ve chvíli když vešla, tak přestali.
Tasy došla na malý stupínek na kraji místnosti.

Zut se třemi Kelteovci odešli na druhou stranu místnosti, kde se postavili za křesla studentů.
Dívka teď znovu zaměřila pozornost na studenty, kteří jí celou dobu pozorovali.
,,Ahoj,'' pozdravila vesele Tasy ,,jmenuji se Elizabeth Tasy Saphirová a jsem příslušníci modré krve.''
Zut povytáhl obočí, když se představila, ale nahlas nic nenamítal.

,,Před několikati dny jste musely dostat nabídku na návrat do Sigrodu,'' pokračovala Tasya přitom sledovala, jak studenti postupně přikyvují, ,,vy jste se jí ale rozhodly nevyužít a já bych chtěla vědět proč.''

Místností se rozlehlou tiché mumlání, jak si všichni vyměňovali své názory.
,,Tady se máme lépe,'' vykřikla jedna dívka. Ostatní s ní postupně souhlasili.
,,My se nechceme vrátit do Sigrodu,'' řekl jiný kluk.

,,Já vás chápu. Taky Sigrod nemám ráda,'' vysvětlila Tasy.
Všichni si mezi sebou vyměňovali rychlé pohledy. To co říkalo je překvapilo. Většina jejich spolužáků byla Sigrodem tak zmanipulovaní až ho vlastně měli rádi.

,,Já vás nenutím, abyste se vrátili do Sigrodu. Můžete jít kam chcete. Jen vás prosím, abyste využili šanci, kterou jste získali, když jsem se rozhodla vyměnit za ostatní zajatce,'' prosila je teď již skoro Tasy. Nevěděla, jak jinak by je měla přesvědčit a tohle byla její jediná naděje.

,,Proč ses rozhodla vyměnit svoji svobodu za svobodu ostatních?" zeptala se jiná dívka.
,,Nedokázala jsem již nečině přihlížet, jak jsou Sigrodu jedno všichni zajatci u Kelteovců.''

,,Tak to jsi asi první, kdo si na nás v Sigrodu vzpomněl,'' poznamenala ta stejná dívka jako předtím.
,,Nejsem,'' odporovala Tasy ,,v Sigrodu jsem mluvila se spousty studenty a každý zná někoho, koho zajaly Kelteovci. To Sigrod jim nařizuje, aby na vás zapomněli přitom jim chybíte.''