Sigrod jezdci draků

Kapitola XXVIII - Nabídka

Tasy otevřela dveře a vešla do místnosti s bazénem, kde obvykle cvičili. Zaujalo jí, že vedle bazénu leží položené zbraně. Nikdo tu zatím nebyl, proto se Tasy posadila jako obvykle na kraji bazénu, ve kterém máchala nohami.
Za chvíli tam přišel Cyrod, který si taky prohlížel zbraně. Úplně jí přehlížel.
Dveře se znovu otevřely a dovnitř vešel trenér Hasem. Následovali ho dva strážci. Tasy v jednom z nich poznala Sovera, strážce, který jí dříve hlídal. Nespokojeně pohlédla na hodinky, na kterých blikala modrá kontrolka. Kdyby si je sundala začaly by červeně blikat a pípat. Taky by se o tom nějak jistě dozvěděl ředitel Sigrodu.
Trochu se zamračila, když viděla stráže za trenérovými zády. Nechápala proč tu jsou. Rychle ale nasadila ledovou tvář a z jejího obličeje již nikdo nemohl nic vyčíst.
,,Dnes nebudete trénovat ve vodě.'' řekl jim trenér Hasem ,,Vemte si zbraně.'' pokynul jim směrem ke zbraním.
Tasy se vyšvihla zpátky na nohy a oba se rozešli ke zbraním. Cyrod se k nim dostal jako první a vzal si meč. Na Tasy zbyl druhý meč, který byl o trochu menší.
,,Slyšel jsem, že jste včera bojovali proti sobě.'' chopil se znovu slova. ,,Dnes ale budete bojovat spolu proti těmto vojákům.'' ukázal trenér na vojáky za ním. ,,Vaším cílem je porazit vojáky a nebo se aspoň udržet na nohou co nejdéle.'' dodal trenér směrem k Tasy. ,,Pohybujte se kdekoliv kolem bazénu. Když spadnete do bazénu, je to bráno jako kdyby vás porazili. Rozumíte?"
,,Ano.'' zamumlali zároveň Tasy i Cyrod.
,,Můžete začít.'' vyzval je trenér Hasem.
Vojáci tasili zbraně a pohybovali se směrem k nim. Rozdělili se a Sover postupoval směrem k ní a ten druhý šel k Cyrodovi.
Sover po ní sekl mečem a Tasy jeho meč rychle vykryla. Zkusila ránu opětovat, ale Sover její ránu s lehkostí vykryl.
Sover pořád útočil a nutil jí ustupovat  blíž k bazénu. Koutkem oka zahlédla, jak Cyrod bojoval s druhým vojákem skoro u zdi.
Tasy se sklonila před další ránou. Sover znovu zaútočil, ale tentokrát na břicho.
Automaticky ustoupila dozadu. Za ní se již ale nacházel bazén. I s mečem spadla do bazénu
Cítila naráz na vodu a pak se již jenom potápěla. Meč jí přitom vypadl z ruky. Vyplavala na hladinu, kde zalapala po dechu. Sover stál na břehu a meč držel připravený v rukou. Všimla si, že Cyrod je zády u zdi a u krku má přitisknutý meč vojáka. Prohrály. Potopila se, aby našla svůj meč, který se mezitím potopil až na dno. Naštěstí ho našla rychle. Vzala ho do rukou a položila na kraj bazénu. Sama se vytáhla na břeh. Z vlasů jí kapala voda a zplihle jí viseli na hlavě.
Trenér se na ně nespokojeně díval. Asi čekal, že budou lepší. ,,Kdybyste bojovali spolu měli jste šanci je porazit.'' konstatoval trenér ,,Ale vy jste se už od začátku bojovali daleko od sebe. Zkuste se domluvit a vymyslet nějakou společnou taktiku.''
Trenér Hasem pokynul vojákům. Ti přišli k sobě a chvíli se o něčem radili. Trenér Hasem se na ně upřeně díval. Tasy ale hleděla jinam a Cyroda si nevšímala.
,,To je příkaz.'' dodal trenér, když se k ničemu neměli.
Tasy přišla blíž k Cyrodovi, ale pořád mlčela.
,,Snaž se vydržet bojovat co nejdéle.'' řekl jí Cyrod ,,Hlavně neustup do vody jako minule.'' neodpustil si uštěpačnou poznámku.
,,Do vody jsem nespadla schválně.'' bránila se Tasy. ,,Tebe taky hned porazili.''
Cyrod se na ni jenom zamračil a mírně poodstoupil. Vojáci už se taky stihli domluvit.
,,Bojujte.'' povolil jim trenér Hasem.
Vojáci k nim pomalu přistupovali. Tasy si tentokrát stoupla dál od bazénu. Cyrod stál opodál.
Sover na ní zaútočil mečem. Tasy jeho ránu vykryla stejně jako další. Sover jí nenechal na chvíli vydechnout. Pořád musela buť vykrývat rány nebo uskakovat. Neměla ani čas mu rány oplácet.
Ustoupila před ránou Soverova meče, když se k ní zprava blížila další rána. Tu už ale nestihla vykrýt. A meč jí silně uhodil do boku.
Útočili na ní oba vojáci najednou. To byla jejich taktika. Koutkem oka si všimla, jak Cyrod stojí opodál a znuděně to sleduje.  Tasy se snažila uhýbat a vykrývat rány co nejdéle.
Uskočila dozadu, ale v tu chvíli jí jeden voják podkopl nohy a Tasy dopadla na zem. Zabolela jí rána na břiše, která se ještě pořád nezahojila.
Snažila se zvednout, ale někdo jí držel na zemi. Taky jí ruce držel nad hlavou. Chvíli se mu zkoušela vysmeknou, ale jeho stisk byl ocelový. Nakonec to vzdala a zůstala ležet na zemi.
,,Musíte spolupracovat.'' křičel na ně trenér Hasem.
Voják konečně Tasy pustil a ona se mohla postavit. Na Cyroda se ani nepodívala. Dívala se někam nepřítomně před sebe.
Trenér Hasem si je pozorně prohlížel a nad něčím přemýšlel. Netrvalo dlouho a pokynul oboum vojáků ,,Můžete jít.'' Vojáci v tichosti odešli.
,,Nemám tedy jinou možnost,'' řekl trenér Hasem.
Tasy se na něj tázavě zahleděla. Mlčela a čekala až trenér odpoví na její otázku v očích.
Konečně je trenér přestal napínat a začal mluvit ,,Vaším úkolem bude najít jednu dívku a přivést jí do Sigrodu. Tasy běž s Cyrodem, který má v pokoji věci důležité k přespání venku v přírodě,'' přikázal.
Cyrod se na ní zlostně zahleděl, ale dál mlčel. Tasy taky nebyla nadšená z toho, že bude muset s Cyrodem plnit nějaký úkol. Zároveň jí těšila představa pobytu venku v přírodě. Mezi zdmi v Sigrodu se jí to zdálo moc stísněné.
Samozřejmě přemýšlela nad možností útěku, ale nemohla. Salmer bude tady a Tasy ho rozhodně nechtěla nechat samotného v Sigrodu. Budou si muset počkat na jinou příležitost.
Trenér Hasem znovu promluvil a zdálo se, že jí snad čte myšlenky: ,,O nic se nepokoušej. Sice budeš venku, ale i tam vás budou sledovat lidi ze Sigrodu. Přece sis nemyslela, že bychom tě nechaly jen tak běhat venku samotnou. Hrozilo by, že vás chytí Kelteovci.''
Tasy se snažila na sobě nedat znát, že nad tím před chvílí uvažovala.
,,Běžte se nachystat. Za půl hodiny sraz na recepci,'' přikázal jim trenér Hasem ,,Já mezitím dořeším poslední drobnosti.''
Cyrod se otočil a odcházel z místnosti pryč. Tasy protočila oči. Vzpamatovala se a vyrazila za Cyrodem. Musela trochu popoběhnout, aby ho dohnala.
Cyrod otevřel dveře do svého pokoje a vešel dovnitř. Tasy ho následovala. Cyrodův pokoj vypadal dosti podobně jako ten její. Jen byl takový víc zarovnaný. Na stole měl položených spoustu papírů a na poličce se mu shromáždili různé věci. Na židli leželo nékolik kousků oblečení. Ani postel nebyla volná. Všimla si, že na ní leží komunikační přístroj, stejný jako měl Zut.
Tasy se nejistě postavila doprostřed pokoje. Cyrod si jí již dál nevšímal. Otevřel skříň, ze kterému vypadlo další oblečení. Rychlým pohybem ruky vše vrátil zpět do skříně.
Vytáhl baťoh a začal balit. Dal do něj dva spacáky, zapalovač, kapesní nůž a další věci. Když si Tasy všimla spacáků, došlo jí že venku budou minimálně jednu noc.
Cyrod měl za chvíli v baťohu vše co potřebovali. Chybělo jenom jídlo a pití. Cyrod na ní poprvé za celou dobu, co stála u něj v pokoji, pohlédl. ,,Jdu pro jídlo a vodu. Počkej tu. Hlavně se ničeho nedotýkej.''
Tasy měla silné nutkání protočit oči nad Cyrodovými posledními slovy. Nakonec jenom přikývla.
Čekala dokud se za Cyrodem nezaklapli dveře.
Opatrně vzala do rukou komunikační zařízení, jak tomu sama přezdívala. Někdy by se měla zeptat, jak se to doopravdy jmenuje.
Posadila se na zem a přístroj zapnula. Naštěstí po ní nechtěl žádné heslo. Komunikační přístroj chtěl, aby napsala s kým se chce spojit. Tasy se nemusela dlouho rozmýšlel a napsala tam jméno Zuta. Věděla, že má jenom pár minut než se Cyrod vrátí. Tušila, že lepší přiležitost se jí nenaskytne. Hlavně potřebovala dát věci do pohybu.
Netrvalo dlouho a uviděla na přístroji Zuta, který vypadal docela překvapený, že ji vidí.
,,Elisabeth co tu děláš?" vyhrkl překvapeně Zut. ,,A proč používáš bratrův komunikační přístroj?"
,,To není teď důležité. Mám jenom pár minut.'' řekla Tasy a nervózně pohlédla ke dveřím. Netušila jak by toto Cyrodovi vysvětlila.
,,Tak proč voláš?" zajímalo Zuta.
,,Mám pro vás nabídku.'' prozradila Tasy. Čekala, jak Zut zareaguje, ale ten jenom povytáhl obočí a zeptal se. ,,Jakou?"
,,Propusťte všechny zajaté studenty ze
Sigrodu.'' pronesla Tasy. Snažila se na sobě nedat znát nervozitu.
,,Proč bychom měli?" zasmál se jí Zut. Asi si myslel, že si z něj dělá srandu.
,,Samozřejmě nepředpokládám, že je pustíte jen tak. Proto vám chci nabídnout výměnu.'' řekla Tasy.
,,Za co je chceš vyměnit? Nic co byste nám mohli nabídnout není dostatečně cenné, abychom za to pustili všechny vaše zajaté studenty.'' odpověděl jí na rovinu Zut.
Tasy se odhodlaně nadechla. Věděla, že až to jednou řekne, nebude možnost vzít to zpět ,,Pustíte všechny zajaté studenty Sigrodu výměnou za mě.'' navrhla rozhodně Tasy. Podařilo se jí, aby se jí po celou dobu netřásl hlas. Nechtěla, aby Zut poznal, jak je nervózní.
,,To myslíš vážně?" překvapivé vykřikl Zut. Tohle tedy rozhodně nečekal.
,,Ano,'' souhlasila dívka ,,Vím, že jsem pro vás cenná, i když netuším proč. Minule jste se mě snažili za každou cenu chytit a pak odhalit.''
,,O tom ale nemůžu rozhodnout sám.'' pronesl nejistě Zut. ,,Musím se poradit s dalšími.''
,,Dobře.'' přikývla Tasy ,,Za pár dní ti zkusím znovu zavolat. Do té doby se snad rozhodnete na dohodu přistoupit.''
Na to Zut nic neřekl a jenom mlčel. Nakonec přikývl.
Náhle Tasy zaslechla kroky na chodbě. Položila hovor. Tablet vrátila zpátky na postel. Doufala jenom, že si Cyrod nepamatuje, kde přesně ležel.
Dívka se postavila právě včas, protože se otevřely dveře a dovnitř vešel Cyrod. Ten si jí jenom změřil nedůvěřivým pohledem a sklonil se zpátky k baťohu.