Tanec Světel [Charles Leclerc ff]

11

,,he calls me Rihanna
like it's my name"

[- - - - - - - - - -]

Bylo konečně po letní pauze. Začalo září a tím i další půlka sezóny formule jedna, která se po většinu času bude pohybovat mimo Evropu. K mojí smůle to znamenalo, že belgická Spa a italská Monza pro mě budou poslední závodní víkendy v roce, které bych měla navštívit. Dalo by se říci, že i ruské Sochi je v Evropě, ale když jsem se na to Nicholase zeptala, zakýval hlavou a nemínil se o tom se mnou bavit. 

V době letní pauzy to bylo nudnější než obvykle. Dobrou společnost mi, ale dělaly příchozí zprávy od Charlese, který se skoro každý den přesvědčoval o tom, jak jsem na tom. Věděl i o tom, že jsem se s Gabrielem usmířila, napsal na to jen dobře a více se k tomu nevyjadřoval. Stejně jako já. Pro mě a pro mého přítele to bylo uzavřené téma, kterému jsme se chtěli vyhýbat obloukem. 

Každým dnem jsem jen čekala na to až se jeho ikonka opět objeví na mém mobilu a já budu opět číst ty blbosti, které dělá v době svého volna. Pořád mě přesvědčoval, abych za ním přijela do Monaka. Na to jsem pokaždé dávala jednu a tu samou zápornou odpověď. Hned na to mi napsal, že by mě seznámil se svými přáteli a že bychom si to společně všichni užili. Má parta přátel byla, ale ve Frejuzu, se kterou jsme podnikali jednu cestu do baru za druhou. I když jsem se z mnoha vymluvila s tím, že musím jít na druhý den do práce a raději se vymlouvala na únavu. Většina z nich sice chodila na brigády, ale nebylo to pro ně něco, co by bylo na prvním místě.

Charles (ten nejlepší): tak co? uvidím tě ve Spa?

S úsměvem jsem hleděla na obrazovku svého telefonu.

Ria (ta, která si myslí, že jsi nejlepší): Ne ;)

O svoji a moji přezdívku se postaral on sám, protože to prý k němu sedí nejvíce. I když jsem se jí snažila změnit na něco normálního, pořád dokola ji urputně měnil až jsem to s ním nakonec vzdala a nechala to být.

Charles (ten nejlepší): ty nikam nejedeš? neříkej mi, že máš zase tolik práce, abys nemohla přijet.

Ria (ta, která si myslí, že jsi nejlepší): Nech se překvapit :D.

,,S kým si píšeš?" zeptá se z ničeho nic Gabriel a já rychlostí blesků sklopím mobil. Přišel právě z koupelny a byl pouze v boxerkách.

,,Se Scarlet, už se nemůže dočkat až se konečně potkáme." Zazubila jsem se na něj, když si ručníkem sušil vlasy. Možná to nebyla nejlepší věc mu lhát, ale bylo to lepší, než mu říct pravdu. Podruhé jsem se spálit nechtěla a další hádku o tom, kdo mi píše a proč, jsem zažít nechtěla. Věděla jsem, že by mi za to Francis vyčinila, jelikož ke Gabrielovi nejsem upřímná, řekla by mi, jak moc důležitá upřímnost je, ale já cítila, že kdybych to udělala, nejspíš bych kvůli Gabrielovi zůstala navždy doma a na žádnou velkou cenu už bych se nepodívala.

,,To jí furt žere, jak se na tebe vybodla?" zeptal se při tom. Mykla jsem na to jen rameny.

,,Kdo ví."

Když odloží ručník na radiátor a přesune se ke mně do postele, vtiskne mi cudnou pusu na ústa a natáhne se jen pro svůj mobil.

Zatvářím se překvapeně.

,,To je jako všechno?"

,,Jo, Rio." Šibalsky se na mě usměje a lehne si vedle mě. ,,Nechci ráno slyšet tvého otce jak mrmle o tom, že..." Sjede mě žhavým pohledem a já jsem jako na trní. ,,Že-" Nenechám ho to dopovědět a přitisknu jeho rty na ty mé, než by to mohl stihnout. A já věděla o čem to mluvil. Sice jsem se toho rozhovoru neúčastnila, ale když jsem se sprchovala a Gabriel byl osamocen s mým otcem, dostal kárání o tom, abychom se v noci klidnili a byli ohleduplní vůči ostatním členům domácnosti.