III.

29.7K 2.2K 227
                                    

Jayson (Sobota 24.6., 14:05)

  ◼▪◼ 

Už tomu byl téměř rok, co byl byt naproti tomu jeho prázdný.  Ale teď se odtamtud ozývaly zvuky, konkrétně rány o padajících krabicích, vrážení do stěn a naštvané výkřiky plné nadávek. 

   Někdo se tam stěhoval.

   Jediné, co o tom bytu věděl, bylo, že když odešel původní majitel, koupil ho někdo, kdo se sem, do nudné části předměstí, nakonec neodstěhoval. Třeba se ten někdo rozvedl a ten byt mu najednou přišel vhod.

   Jayson vytáhl ze skříňky mouku a váhu. Rozhodl se, že když už noví sousedi, alespoň je řádně přivítá. Šel zrovna pro vajíčka, když se jeho bytem rozezněl zvonek. Zeslabil hudbu, která mu řvala přes celý byt, a vydal se ke dveřím. 

   Před jeho bytem stál stejně vysoký brunet s rozcuchanými vlasy od té námahy. Když uviděl, že Jay otevřel, narychlo si upravil vlasy a usmál se. "Zdravím. Doufám, že neruším, jen bych se chtěl zeptat, jestli mi můžete pomoct přestěhovat sem pohovku. Prosím."

   Vychrlil to tak rychle, že Jayovi chvíli trvalo, než to zpracoval. Navíc mu přišlo divné, že mu ten kuk vyká, když vypadá tak stejně starý jako on. 

   Byl zjevně nervózní. To poznal podle jeho postoje a neustálého podupávání nohou. Až pak si Jayson uvědomil, že na sobě nemá triko.

   "Jasně," vychrlil ze sebe, "jen se dojdu obléct."

   "Díky moc," zamumlal ten kluk. Když už se Jayson otočil, aby si mohl dojít pro tričko, ještě ho zastavil. "Jsem Cody. Myslím, že je k věci se seznámit, když teď budeme bydlet naproti sobě."

   Jayson se obrátil zpátky na Codyho. "Jayson. Můžeš mi říkat Jayi, ale hlavně mi už nikdy nevykej."

   Cody se zase usmál. "Dobře. Ehm, půjdeš se už obléct?"

   Jay se chtěl rozesmát nad jeho stydlivostí, ale řekl si, že je to trochu nevhodné. Tomu se zasměje, až bude sám.

   Nechal otevřené dveře od jeho bytu, aby mu nemusel zabouchávat před nosem. Stejně se neustále díval do země, takže Jayovi nijak nevadilo, že mu nabízí pohled do soukromí. Ze sedačky v obýváku si vzal triko a vydal se zpátky.

   "Doufal jsem, že tu nebude bydlet nějaká žena. Ta by mi moc nepomohla," řekl Cody, když už se Jayson blížil. 

   "Ženy nemají takové svaly jako já, to je pravda." Jayson na něj vycenil svůj dokonalý úsměv a Cody se hned začervenal. I když si Jayson řekl, že jeho povahu pro začátek skryje, nešlo to. Na to byl až moc úžasný.

  ◼▪◼  

Million ReasonsWhere stories live. Discover now