Million Reasons

XVI.

Cody (Středa, 5.7., 22:05)

◼▪◼

Codyho ruce klouzaly po jeho zádech a stále nemohl uvěřit tomu, že se nabídl. Když ale byl k němu Jayson zády a neúspěšně se snažil natřít si záda, z Codyho to prostě vypadlo.

   Jaysonovi naskočila husí kůže. Cody si v hlavě stále opakoval, že to je kvůli faktu, že má na sobě jenom spodní prádlo.

   Když rozetřel ty kousky, které se Jayovi povedly dostat na spodní část zad, nandal mast i na horní část, přičemž sebou Jay trochu škubl. Cody ihned odtáhl ruku. "Udělal jsem něco?"

   "Ne, jen to studí," odpověděl Jayson. Žádná drzá poznámka. Jen obyčejná odpověď. "A trochu to pálí, ale to nejspíš už působí."

   Cody Jaysona litoval. Když si představil, jak s takovými zády bude ležet, bolelo ho to už za něj. 

   Když se Jay objevil před dveřmi jeho ložnice, Cody přemýšlel, jestli se nemají prostě vyměnit. Pak si ale vzpomněl na doby, kdy se sem přistěhoval a první dva dny neměl postel, jelikož byla stále ve výrobě. Spal na tom gauči dva dny a byly to snad ty nejhorší dny v jeho životě. Bolelo ho celé tělo.

   "Hotovo," řekl Cody, zavřel mastičku, postavil se a odložil ji na stolek vedle Jaysona. Ten si protáhl záda a podíval se na Codyho. Upřímně se usmál.

   "Díky." Pak se ušklíbl. A Cody protočil očima ještě dřív, než stihl něco říct. "Vidím, že jsi dobrá žena v domácnosti."

   "Řekl sis o to sám." Cody na něj poukázal prstem, než otevřel šuplík pod posteli a vyházel z něj všechny polštáře. Když je ovšem házel na postel, nevšiml si, že je Jayson hned zase shazuje. Když se Cody narovnal, zamračil se, když jeho krásné polštářky byly po celé místnosti. "Zapomeň. Prostě to mezi námi bude."

   "Představ si to. Já, pak polštáře a pak ty. Budeme mít málo místa, to bude už lepší, když se každý posuneme na svůj kraj postele," namítl. "To je vůči mě diskriminace! Jsem člověk, ne šváb."

   "Já tomu říkám ochrana. A obleč si už to triko." Hodil na postel jeden z polštářů.

   Jay se ani nehnul. Jen propaloval Codyho pohledem. Pak vzal do ruky polštář, který dopadl kousek od něj.

   "Dobře, ale jen tenhle. Bože, vždyť tenhle polštář je větší jako moje babička."

   "Tvoje babička?" zeptal se Cody nechápavě.

   "Používám takový blbý přirovnání. Já ji jinak mám fakt rád, přísahám," uchechtl se Jayson a Codymu se pokazila nálada ještě víc, než byla doteď. Taky by chtěl říct, že má svou babičku fakt rád. Ale ta se mu neozvala už měsíc a půl a navíc zrušila rodinnou tradici jejich večeří, která u nich trvala už odjakživa. V tu chvíli Cody pochopil, že s ním už nechce mít nic společného.

   Cody se otřepal a podíval se na Jaye, který stále seděl s polštářem v ruce.

   "Víš co? Mně je to jedno," řekl nakonec. "Beztak bys ten polštář oddělal, jakmile bych usnul."

   Jayson si pro sebe zanadával a odhodil polštář na zem. "Sakra, jak to víš?!"

   Cody pokrčil rameny, nechal ostatní polštáře rozházené po pokoji, břichem padl do postele a svou tvář nechal přitisknutou k polštáři.

   Jayson se znovu uchechtl, než si lehl a přikryl se svou dekou, kterou si přinesl. "Soudě podle těch polštářů to tady vypadá, jako bychom byli po sexu."

   Cody se proti své vůli zasmál, jelikož musel uznat, že to tak vážně vypadalo. "Mohl sis alespoň obléct to pitomé triko," zamumlal nakonec, ale i v té tmě viděl Jayův obličej, který naznačoval, že nic takového nemá v plánu.

  ◼▪◼