Cody (Úterý, 8.8., 11:11)
◼▪◼
Kdyby Cody věděl, jaký je Jay v nakupování, nikdy by s ním nešel. Tipoval ho na toho člověka, který si vezme svoji velikost v oblíbeném drahém obchodě, ani si to nevyzkouší, protože ví, že mu to padne, zajde zaplatit a takhle bude pokračovat do té doby, než bude mít na rukách zavěšených milion tašek.
Jay byl ale pravý opak. Když vzal do ruky nějaké triko (na které se vždy mračil), pět minut ho obhlížel, dokud nevzal alespoň dvě různé velikosti a nešel do kabinky. Tam strávil dalších deset minut, kdy se Cody znuděně opíral o zeď nebo seděl na pohovce a čekal, až bude moct Jayovi oblečení pochválit, i když věděl, že si ho stejně nevezme, protože s jedním jediným trikem měl Jay milion problémů.
"Tohle mě kouše," zavrčel Jay, "beztak to je z něčeho, na co jsem alergický."
"To už říkáš tak po páté," vydechl Cody a opřel si hlavu o zeď za ním. Jayson se postavil do bojovného postoje, i když místy sebou cukal. Asi ho to vážně kousalo.
"Proč si taky něco nezkusíš? Aspoň nebudeš tak znuděný."
Cody se opět narovnal. "Já mám oblečení dost."
"Takže když teď odejdeme, půjčíš mi tvoje oblečení?"
"A nechceš se ke mně přímo nastěhovat, když už máš u mě kartáček a snídáš v mojí kuchyni?" zeptal se Cody, ale hned jak to vyslovil, zalitoval toho. Jayson se široce usmál, až se Codymu zdálo, že se mu zaleskly zuby způsobem, který kdysi viděl v animovaných filmech.
"Jo. Prosím. A chci levou půlku postele."
Cody se postavil, až byl dvěma rychlými kroky u Jaye. Vzal závěs kabinky a zatáhl mu ho před obličejem. "Obleč se. Jdeme do jiného obchodu."
Kupodivu Jayosn v kabince zůstal a opravdu si začal sundávat triko, což Cody viděl škvírkou, když neúmyslně nedotáhl závěs. Pro jeho vlastní bezpečnost se od Jayovi kabinky vzdálil k věšákům s mužskou bižuterií, kde ho zaujaly černé nedioptrické brýle.
Ze srandy si je nasadil a podíval se do zrcadla. Musel usoudit, že nevypadaly úplně špatně a dělaly ho starším. Třeba by pak konečně vypadal na svůj věk a ne jako osmnáctiletý student v posledním ročníku na střední.
"No ne, ty sis něco vyzkoušel?"
Cody se otočil a rychle si sundal brýle z očí. Jayson stál za ním, usmíval se jako vždy a už natahoval ruku po Codyho brýlích, ten ale ucukl. "Vem si svoje."
Jay se zasmál a stejně si Codyho brýle vzal. Nasadil si je na sebe, chvíli se prohlížel a kroutil hlavou, dokud se nezamračil.
"Co je?" zeptal se Cody.
"Vypadám jako naprostej vůl," usoudil Jay a trička, která měl stále v ruce, odhodil na věšáky vedle. Posunul si brýle nahoru.
"Vždyť ti sluší," namítl Cody.
Jayson se usmál a Codymu bylo hned jasné, jaká slova mu právě běhají v hlavě. Kupodivu ale nic neřekl nahlas, jen si brýle sundal a otočil se ke Codymu.
"Pfff. Proti tobě v nich vypadám jako idiot."
"Neflirtuj se mnou," varoval ho Cody, i když se trochu usmíval. Teď vážně museli vypadat jako pár, který spolu chodí na nákupy.
"To ty jsi mi lichotil první."
"Já jen vyvracel tvoje tvrzení, aby ses necítil blbě."
आप पढ़ रहे हैं
Million Reasons
किशोर उपन्यास"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
