Královna z lesa ✔

XXX.

Prosinec. Měsíc, ve kterém se sype z oblohy sníh a všem a všude je zima i v teplých kabátcích. Přestože okolo mě byla zima, v žilách mi kolovala horká krev.

Od chvíle, kdy jsem si pustila pusu na špacír, a prořekla se Alžbětě, tušila jsem, že si to nenechá pro sebe.

Seděla jsem u svého toaletního stolu a pročítala si jeden z letáků, co v poslední době proletěl Stockholmem. Jejich titulek zněl: Králův tajný sňatek s dcerou obyčejného vojáka.

V tom někdo zaklepal na dveře. Nečekal, až ho vyzvu dál, a rovnou vstoupil. Byl to Filip a netvářil se zrovna nadšeně.

"Madam, musíte jít se mnou?" Řekl, jako bych pro něj byla cizí.

Položila jsem leták na stolek, pomalu se zvedla a odebrala se s ním na chodbu.

"O co tady jde, Filipe?" Zeptala jsem se, zatímco jsme mířili do mě neznámých částí hradu.

Filip se na mě stále nepodíval, jeho pohled byl jako zkamenělý.

"Jsi předvolána před královskou radu, bude se muset vyřesit to, co jste provedli."

Hodila jsem na něj nechápavý výraz, ale pak se podívala do prázdna.

"Láska není zločin."

Vstoupili jsme do obrovského sálu, který připomínal soudní síň. Sedělo tam tak dvěstě mužů se svraštěnými čeli a probodávali mě očima. Erik seděl na vyvýšeném místě a vypadal, že se každou chvíli zhroutí. Pár mužů mě popadlo za paže a dostrkali mě na jakési pódium, jak nějakého odsouzence.

"Karin Mansdotter, provdala jste se za švédského krale, přestože jste věděla, že jsme tu svatbu zamítli. Jak toto královské radě vysvětlíte?" Pravil na mě nějaký starý muž přísným hlasem.

Nasadila jsem odhodlaný výraz, nehodlala jsem dát najevo svůj strach.

"V bibli stojí, že žena má svého muže milovat a vážit si ho. Já tyto věci splňuji, a proto je před bohem můj sňatek správný. Když kritizujete můj sňatek, chcete snad říct, že máte větší pravdu, než bůh?"

Muž byl nad mou odpovědí překvapen, oči měl trochu zamračené a rty se mu spojily do úzké čárky.

"Co nám k tomu povíte, Vaše Veličenstvo?" Řekl a pohlédl směrem k mému manželovi.

Erik s nejistým výrazem sestoupil ze svého místa a přešel ke mě. V jeho pohledu se zrcadlil strach.

"Řekněme si upřímně, že já bych se nikdy neoženil za nějakou evropskou šlechtičnu. Se svou nynější ženou už mám dítě, další čeká a ještě spousty jich bude na cestě. Proč neudělat vyjímku, proč jí neudělat královnou?!"

Všichni na sebe navzájem šokovaně zírali, včetně mě. Nikdy bych nečekala, že Erik prohlásí něco tak odvážného.

Ten starý muž povstal a jeho pohybem se rozcinkalo všechno to zlato, kterým byl ověšen.

"Rada si bere jeden den, aby se rozhodla. Buď bude Karin Mansdotter poslána do kláštera, a sňatek tak bude anulován, nebo bude sňatek povolený."

Hned na to mě opět popadli a odtáhli mě do mé komnaty, kde mě zamkli, dokud se rada nerozhodne.

Štvalo mě, že tam nemůžu být, nikdy jsem se necítila tak bezmocná. Měla jsem chuť rozrazit ty dveře, které mě tu držely, ale jako slabá žena v sedmém měsíci těhotenství bych to těžko dokázala.

Musela jsem čekat dlouho, a neměla jsem nic, čím bych se rozptýlila. Hlasitý zvuk debatující rady se rozléhal až k mé komnatě, a já tam seděla s vědomím, že právě se rozhoduje o tom, že buď budu muset opustit svého manžela a děti nebo se stanu švédskou královnou.

Ač se už stmívalo, hlas rady stále neutichl. Sigrid začala plakat a já nevěděla, jak ji mám utišit, neboť já sama bych tu potřebovala matku, která by mě utěšila. Nakonec jsme obě usnuly v mé posteli.

Vzbudila mě Kateřina Harbock, postarší dáma, která byla shodou nahod i žena jednoho z mužů z rady.

Opatrně si ke mě přisedla a jemně mě pohladila po vlasech.

"Madam, vstávejte! Rada už rozhodla."

Nevyspalá a s očima bolavýma od nedostatku spánku jsem vstala a položila Sigrid do její kolébky. Po boku Lady Harbock jsem pak odkráčela opět do zasedací síně královské rady. Stála jsem na pokraji a přitom nervózně žmoulala v prstech talisman na mém krku.

Lady Harbock se ke mě v tu chvíli naklonila.

"Bojíte se?"

Byla jsem její otázkou zaskočena, nicméně ne tím, na co se tázala.

"O sebe ne, o své milované ano."

V tu chvíli vrchní rádce povstal a celý sál s ním.

"Královská rada vzhledem k nevšední situaci a zájmu na pokračování panovnické dynastie rozhodla takto. Král Erik XIV. si smí vzít oficiálně za ženu Karin Mansdotter a jejich děti narozené před i po svazku manželském budou legitimní."