Královna z lesa ✔

XXXIII.

Má svatba se uskutečnila 4. července 1568. Už jako malá jsem snila o princeznovských šatech a svatbě jako z pohádky, a teď se můj sen měnil v skutečnost.

Ráno jsem se probudila, když se zrovna rozednívalo. Vstala jsem a přešla ke kolébce, ve které ležel můj pětiměsíční syn a k postýlce, kde ležela má dvouletá dcerka.

Dívala jsem se na ta roztomilá stvoření, jak pravidelně oddychují. Byla jsem hrdá matka, navíc jsem to vše dělala pro ně. Pohladila jsem ji i jeho po hlavičce a zavolala služebné, abych se mohla připravit.

Nechala jsem si šaty ušít z drahých látek dovezených až z Benátek. Byly bílé se zlatým vyšíváním a perličkami.

Celou dobu jsem se na sebe dívala do zrcadla a přemýšlela. Ušla jsem za tři roky obrovský kus cesty a ani nevím jak. Od té doby, co jsem poznala Erika to bylo jako na běžícím páse. Začala jsem jako zamilovaná služtička a dnes pokračuji jako královna. Většina královen pocházela z Francie, Anglie, a dalších evropských zemí. Já jsem byla Královnou z lesa.

Jakmile jsem byla připravená, procházela jsem poloprázdnými chodbami zámku a mířila na nádvoří ke kočáru. Celou cestu mi lidé mávali a usmívali se, myslela jsem si, že je to nejšťastnější den mého života.

Když jsem vstoupila do katedrály, všechny lavice byly přeplněné hosty, kteří se sem sjeli až z dalekých krajů, aby byli na svatbě švédského krále. Na konci té dlouhatánské chodby jsem spatřila Erika. Strašně mu to slušelo a usmíval se jako blázínek.

Pomalu jsem kráčela katedrálou a snažila se nevnímat těch všech pohledů, které na mě směřovaly. Došla jsem až k Erikovi a vřele se na něj usmála.

Jakmile jsme si uzavřely sliby, Erik se ke mě nahnul a vtiskl mi jemný, přesto tak vytoužený polibek, konečně jsem byla jeho královnou.

Téměř jsme z katedrály běželi, a ruku v ruce se dostali až do kočáru, který pro nás byl připravený, a zaklaply za sebou dveře.

Hned v tu chvílí jsme si zatáhly záclonky, aby nebylo dovnitř vidět a vášnivě jsme se líbali.

"Ten den bez tebe byl strašný. Chyběla jsi mi tak moc, že jsem nemohl jíst ani spát. Pořád jsem musel myslet na to, jak budeme konečně spolu normálně, jako manželé nejen před bohem, ale i před lidem. Nemohl jsem se dočkat, až sňatkem zlegalizujeme naše potomstvo."

Chytla jsem Erika za tvář a upřímně mu hleděla do očí.

"Při každé romantické chvilce jsem ti chtěla toto říct, ale bála jsem se, aby ses neurazil. Celých těch pár týdnů, když jsem tě poznala jsi mě pronásledoval na každém kroku, škádlil jsi mě, a já myslela, jak tě strašně nenávidím. Až po delší době mi došlo, jak tě vroucně, upřímně a nekonečně miluju."

Na Erikovi bylo poznat, že nemá slov. Koutky úst se mu jemně klepaly dojetím a pevně mě objal.

Jakmile jsme dojeli zpátky do zámku, ihned se konala hostina. Bohužel jsme oba seděli na opačných místech u toho nekonečně dlouhého stolu, přesto jsme však na sebe celou dobu hypnotizovaně hleděli.

Po mé pravici seděla Marie a smála se Filipovým vtipům, které jí tak horlivě vyprávěl. Ťukla jsem ji na rameno, protože jsem s ní chtěla mluvit.

"Bavíš se?"

Marie se podívala a úsměvem na Filipa, a pak se otočila zpátky ke mě.

"Jistě, pan komoří je velice vtipný muž."

Sehnula jsem se k ní a zašeptala jí do ucha.

"Dej si na něj pozor, Marie. Nerada bych žehlila nějaký skandál, v ložnici pana komořího je občas rušno."

Marie na to chápavě přikývla a začala opět konverzovat s Filipem.

V tu chvíli se můj pohled vrátil směrem k Erikovi. Ten se šibalsky usmál a pohledem mi naznačoval, že už půjdeme. Zvednul se a všichni se na něj otočili.

"Mí drazí dvořané, dnes byl dlouhý den. Když dovolíte, půjdeme si s královnou odpočinout. Vy se však bavte, jídla a pití je tu dost!"

Všichni v tu chvíli začali dělat nehorázný rámus.

"Ať žije král a královna!" Vykřikl jeden z dvořanů a zbytek se sborově přidal.

Byl to tak krásný pohled, tolik jsem po této chvíli toužila. A zůstala bych zde déle, kdybych ještě více netoužila po svém muži.

Došli jsme do jeho ložnice a klekli si na postel. Nejdříve jsem mu svlékla kabátec, a pak mu pomalu rozepínala košili. Musela jsem si sáhnout na tu jeho mužnou hruď, měla jsem pak  pocit, že je to muž nad všechny muže, a že mě dokáže ochránit.

On mě najednou popadl za ruce a na každou mě políbil. Pohladil mě po tváři a já se svinula do jeho náruče.