~5~

662 19 0
                                    

Vzpomínala jsem si, eyes on fire, písnička kterou jsem zbožňovala. Nehrála jsem ji od doby, co jsme se odstěhovaly od Matta, jednoho z matčiných bývalích partnerů. Matt měl dceru, která za ním jezdila jednou za dva týdny na víkend. Byla ve stejném věku jako já a s Mattem se měli opravdu rádi. A já ji měla taky moc ráda. Oni mě ji naučili hrát. Byla to taková naše společná píseň. Když se matka s Mattem rozešli, přestala jsem ji hrát. Neměla jsem k tomu důvod. Ovšem momentálně to byla jediná píseň na kterou jsem si vzpomněla, takže...

Naladila jsem kytaru a podívala se nervózně na Jacka. Bála jsem se před ním hrát. Ten se na mě jen usmál, trochu mě tím uklidnil. ,,Jacku?... mám k tomu i zpívat?" Ušklíbla jsem se nervózně. Ale on se úplně rozzářil. ,,Prosím." Usmíval se mile. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. ,,Dobře." Začala jsem. Prsty jsem jezdila po strunácha užívala si každý pohyb, každý tón. Podívala jsem se letmo na Jacka. Sledoval každý můj pohyb, vypadal docela zaujatě. ,,I seek you out, flay you alive. One more word and you won't survive. And i'm not scared of your stolen power. I see right through you any hour. I won't soothe your pain. I won't ease your strain. You'll be waiting in vain. I got nothing for you to gain..." Byl mnou evidentně dost fascinovaný. Lehce jsem se pousmála a opět jsem se věnovala zpěvu a hraní.

Opřela jsem kytaru o parapet a sedla si zpátky na postel k Jackovi. ,,Jsi úžasná.." Prolomil po chvíli ticho Jack a usmál se na mě. Zahřálo mě to u srdce, tohle už jsem dlouho neslyšela. ,,Děkuju.." Šeptla jsem k němu stydlivě. Začala mi být zima, posunula jsem se teda zpátky na své místo na posteli a zachumlala se do deky. Opravdu ho vystěhuju. ,,Ale copak? Je ti zima?" Uchechtl se. Zachumlala jsem se do deky ještě víc, měl tady opravdu chladno. ,,Jo..." Zamumlala jsem do deky. ,,Máš tady zimu..." poznamenala jsem ještě. Zasmál se. Ha ha ha, moc vtipný... ,,Chceš zahřát?" Usmál se. Heh... tvoje tělo, zahřívajíc to mý, do prdele to chci. Ale, no, nevím... ,,Uhm.." Jinak ale zmrznu... ,,Neboj, nic zkoušet nebudu." Uchechtl se. ,,Dobře." Vydechla jsem. Přišel ke skříni a vytáhl si tepláky, který položil na parapet, sundal si triko, mikinu, džíny a pověsil je na takovýho toho línýho sluhu. Vzal si tepláky a oblíkl si je. Je. Nádhernej. Co to říkám? Nádhernej? Vždyť je dokonalej, vlastně, dokonalost by se mohla rovnat podle něj. A taky je to můj bratr... ale vlastně ne. Takže... NE HAYLEY. Ale proč ne? Jak to přemýšlíš? Ty vole je to jedno, když budeme chtít, tak spolu být můžeme... tímhle jsem tyhle myšlenky nechala být. Už se mi chtělo spát. Konečně. Jack přišel a vlezl si ke mně pod deku. Hned je mi líp. Trochu jsem se k němu přiblížila, aby mi bylo větší teplo a otočila se k němu zády. ,,Dobrou." Vydechla jsem. Najednou jsem ucítila jeho objetí a hlavu si choval někam do  mých vlasů ke krku. Cítila jsem detailně každý jeho dotek, brnělo celé mé tělo. Bože ten to hrotí, ale ne, že by mi to vadilo. ,,Jackuuu..." zamumlala jsem do polštáře. ,,Hmmhmm.." ozvalo se mi jako odpověď. ,,Co to děláš?" Řekla jsem už tak nějak normálně. ,,Zahřívám tě, krásko. A zkus mi říct, že s tím máš problém.. vím, že se ti to líbí " zamumlal. Je arogantní, i když skoro spí... Jen jsem poraženecky vydechla. Nemělo cenu něco říkat, měl pravdu. Trochu víc jsem se k němu natiskla a pomalu usínala. Takhle dobře jsem se snad nikdy necítila.

Když jsem se probudila, ležela jsem na jeho hrudníku, uhm perfektně vypracovaným hrudníku a on měl ruku kolem mého pasu. Bylo mi dobře. Aww je tak roztomilej, když spí.. Natáhla jsem se na noční stolek pro jeho mobil, abych zjistila čas. Je deset a tady je absolutní ticho. Hlavně nechci, aby nás takhle někdo našel... vrátila jsem jeho mobil na stolek a lehla si tak jak jsem se vzbudila. Chvíli na to mě jeho ruka začala hladit po pase a boku. Ten pocit brnění, znovu byl tady, cítila jsem to všude, kde se mě dotýkal, brnělo to a pálilo, ale cítila jsem se úžasně. ,,Dobré ráno.." Zachraptěl. Asi by ještě spal. ,,Dobré..." Zamumlala jsem mu do hrudi. ,,Jak se ti spalo?" No co si budeme povídat, líp se mi nikdy nespalo, ale takhle mu ego zvednout nemůžu. ,,Řekla bych úžasně, ale nechci ti moc zvedat ego, takže dobře." Zamumlala jsem s nezájmem. Zasmál se. Stejně jsem mu ho zvedla... ,,A jak se spalo tobě?" Otočila jsem se na něj. ,,Skvěle." Usmál se a já mu úsměv oplatila. Leželi jsme takhle dál, ale pak jsem si uvědomila, co když nás někdo uvidí. ,,Jacku?" Obrátila jsem se na něj. ,,No?" Podíval se na mě. ,,Co, když nás takhle někdo najde?" Přimhouřila jsem oči a nervózně si prohrábla vlasy. ,,Tady se většinou spí tak do půl jedenácté, nebo alespoň nikdo nevyleze dřív ze svýho pokoje. A kdyby náhodou, tak jsem zamčel. Ale stejně jim to může být všem jedno.." Pohladil mě po zádech. Bylo to uklidňující. Jen jsem si oddechla. Po chvíli ticha Jack promluvil. ,,Hayley, řekni mi o sobě něco." Začal mě hladit po boku. Nahh... ,,A co bys chtěl vědět?" Zvedla jsem na něj obočí." Jeho oči zamířily k mým tetováním, ale nezeptal se, na očích jsem mu, ale viděla, že se zeptá, až bude vhodná doba. Asi to není až takovej idiot. ,,Hmm... Tak třeba, kolik jsi měla kluků?" Usmál se na mě šibalsky. A kurva. To mu mám jako říct, že ne? To nemůžu, ale pokud mu zalžu tak to stejně pozná. Bude ze mě mít prdel, super. Když tak ho skopnu ze schodů, aspoň pak bude jeho postel moje. Nervózně jsem se zašklebila. ,,Nikdy jsem nikoho neměla..." Sklopila jsem pohled. Vypadal celkem dost překvapeně. ,,Cože? Vážně? Jakto?" Vychrlil na mě. To fakt potřebuje vědět? To bez toho nemůže dýchat, nebo co?.. ,,Vážně. Nějak jsem nemohla. Bylo dost možný, že když si někoho najdu, rychle ho ztratím, bála jsem se, že když si někoho najdu, tak si najde matka dalšího partnera a já už ho nikdy neuvidím. Ani kamarádů jsem nikdy moc neměla..." ,,To tvoje matka měla tolik partnerů?" ,,Ano..." Zastyděla jsem se. Oliver byl určutě lepší. ,,Heh.." uchechtl se. ,,Oba jsou stejní." Vykulila jsem oči. Cože? ,,Otec je schopný vystřídat 3 ženy za měsíc, všechny je sem nastěhovat a vystěhovat. I s jejich arogantníma dcerama. Jsi první, která mě neštve už od prvního dne." Usmál se a rozcuchal mi vlasy. ,,Je to dobře?" Pousmála jsem se pyšně. ,,Je." Uchechtl se.

The O'ConnelsOnde histórias criam vida. Descubra agora