The O'Connels

~11~

Po zařízení všech mimoškolních aktivit jsem radostně vyběhla ze školy. Ježiši, už jsem se bála, že to utrpení nikdy neskončí. Zalezla jsem si za roh a vytáhla krabičku cigaret. Jo, byl to kurva náročnej den, a i kdyby nebyl, tak co. Vložila jsem si cigaretu do pusy a zapálila. Najednou mě někdo chytl za zadek. Lekla jsem se, ale nedala jsem to najevo. Otočila jsem se. Skoro to se mnou seklo, kurva. Stál za mnou vysokej kluk, tak metr devadesát. Měla jsem neskutečnou chuť mu roukou vjet do těch jeho černých rovných delších vlasů a poničit mu tu dokonalou pěšinku. Chválím obočí, a ty řasy doprdele, se můžu jít zahrabat. K těm tmavým očím taky nemám, co říct. A ten způsob, jakým na mě koukaly. Roztomilej nos a ty plný líbatelný rty, oh můj bože. Podle postavy bych řekla, že byl na sportovní. Měl bílou košili a na ní slayer mikinu. Kolem krku měl řetěz se zámkem a další dva menší. Na jeho černých jeanech s ohrnutými nohavicemi mu taky vyselo pár řetězů. Ty air forcy jsou taky fajn, nebudu si nic nalhávat. Prostě tohle je instant crush. Odklepla jsem popel z cigarety. Jeho ruce teď spočívaly na mých bocích a koukali jsme si do očí. ,,Kde se tady vzala tak krásná holka? Nikdy jsem tě tu neviděl." Ten hlas, kurva. To je odměna za nechutnej první den? ,,Jsem nová, přistěhovala jsem se. Jsem tu první den. Skládat poklony jde ale i jiným způsobem, než že se ke mně připlížíš a chytneš mě za zadek.." a přivodíš mi třicet infarktů. Ten pokřivenej úsměv. ,,Promiň, kočičko, ale nemohl jsem si to odpustit." Já vím, být ním, taky si to neodpustím. ,,Jsem Hayley, kotě." Šel dopředu, instinktivně jsem začala ustupovat, až jsme narazili na zeď. Měla jsem tep tak tisíc za minutu. On to věděl a evidentně si to užíval. Sklonil se ke mně, cítila jsem na sobě jeho teplý dech. ,,Jsem Dominic. Ty mi ale klidně říkej kotě." Pousmál se, a že se na to krásně dívalo. Asi se rozteču. Vzal mě za ruku, otočil ji k sobě a potáhl z cigarety. Úplně jsem na ni zapomněla. Vydechl na mě kouř a já jsem se zamračila. ,,Kouř v oku? Promiň, kočičko." Pohladil mě po tváři. ,,Hayley." Protočila jsem oči. ,,Kočičko." Mrkl na mě. Odstrčil se od zdi a poodešel ode mě. ,,Jsem rád, že jsem tě poznal a že je tady konečně něco, na co se dá dívat a ještě se na to dívá dobře." Říkal to úplně jakoby nic. Odstrčila jsem se od zdi a potáhla z cigarety. ,,Děkuju, ale určitě by se našla i jiná." Posměšně se uchechtl. ,,To by ses divila." Nechápavě jsem se podívala. Jen mrkl. ,,Mizím, tak zas někdy, kočičko." ,,Zatím." A zmizel. Fakt je strašně hezkej. Dokouřila jsem cigaretu a zavolala řidiči.

Ležela jsem na posteli a přemýšlela nad dneškem. Teda mainly nad Dominicem. Ráno mě rozjebal Jack a odpoledne Dom. Dopíči. Za co to mám? Zahrabala jsem do tajných zásob a vytáhla borůvkové doutníčky. Strčila jsem si je do kapsy od bundy a seběhla schody. Dnešek nebyl na mé nervy. Zastavil mě Lucas. ,,Ahoj, Hayley, kam tak spěcháš?" Zeptal se. A dopíči, na tohle jsem nebyla připravená. ,,Nikam, prostě jdu jen na vzduch." Mykla jsem rameny. ,,A jaký byl vlastně první den ve škole? Notak Lucasi, zeptej se mě jindy.. ,,Ale dobrý." Stroze jsem odpověděla. ,,Něco mi k tomu řekni, poznala jsi už někoho?" Za tohle se ti pomstím. ,,Víš, kdo je Dom?" Wtf, Lucasi, co? ,,No.. jo.. s Abby. Proč?" Zvedla jsem na něj obočí. ,,Abby? To je ta modrovláska od Camerona, ne?" Jen jsem kývla. ,,A co se týče Doma, je docela oblíbený. Chodí do třeťáku na uměleckou, i když za mě měl jít možná spíš na sportovku, je vážně dobrý. Ale to je i v hudbě." Snažila jsem se vypadat a znít normálně. ,,Bavíš se s ním?" Pousmál se. ,,Jojo, je to snad můj nejlepší kamarád, i když občas trochu idiot," To mi povídej.. ,,poznali jsme spolu na thai boxu, když nám bylo asi třináct. Nějak jsem začínal a on mi pomáhal. Takže víš?" Thai box? ,,Ehm.. ano, potkali jsme se." Ty oči. ,,Neví, že jsi od nás. Každopádně až to zjistí, tak mě zabije. Jak se choval?" No, víš, přišel za mnou, chytl mě za prdel, natlačil do rohu a skoro jsem z jeho perfektního vzhledu omdlela. ,,Omylem jsem do něj vrazila před školou.. ale byl v pohodě." Zvedl na mě obočí. ,,No dobře, už tě pustím." Jakmile to dořekl, vyletěla jsem ze dveří jako neřízená střela. Konečně. Takže můj milý bráška je nejlepší kamarád Doma.. jsem ráda, že to vím. Myslím, že si budu muset koupit novou krabičku.. a Jacka. To je moc.

Seděla jsem na parapetu a koukala jsem z okna.  Přemýšlela jsem nad další písničkou. ,,Stop crying and.. eh, dopíči.." Asi si s takovou za chvíli omlátím hlavu o zeď. Položila jsem sešit na zem a podala si mobil. Pár nových followers. Oh, Abbey a Dom. Ona má jen 1k? Co? Na to, jak je hezká.. a Dom 9k, to mě neudivuje. Má fakt hezký fotky. On je fakt hezký. No nic, položila jsem mobil a natáhla se po kytaře. Doprdele nezahrála jsem ani začátek písničky a  už někdo klepal. ,,Dále.." Řekla jsem otráveně. Jack vešel a sedl si na postel. Koukl na mě a poplácal na místo vedle sebe na znamení, abych přišla. Přisedla  jsem si. ,,Tak co, jak si zvládla školu?" Zeptal se se zájmem. Co mu můžu říct? ,,Docela dobrý, ředitel je.. zvláštní." Fakt hodně.. ,,Jo, to je, ale je fajn, uvidíš." No dobrý, no. To s Domem asi vynechám, může mu to být jedno. ,,Tak snad." Jacku, zlato, běž do prdele. ,,A co třída?" Píčo vole ty nedáš pokoj. Aspoň, ze jsi pěknej. ,,Asi dobrý, bavila jsem se jen s Abby." On fakt vypadá, že ho to zajímá. ,,Abby, to je ta od Camerona?" Wtf, Cameron je nějaká poznávací značka, nebo co? ,,Jo, ta od Camerona." Protočila jsem nad tím oči. ,,Ta je fajn, mám jo docela rád, ale Camerona víc. Stalo se ještě něco zajímavého?" Potkal mě takovej neskutečně hot e-boy. ,,Potkala jsem Dominica." Myslím, že máš konkurenci. Jack zvedl obočí s zasmál se. Hele, Jacku, víš co, klidně tu zůstaň, neodcházej. Já tě tu budu celou noc rozesmívat, protože se na to divá zatraceně dobře. ,,Jak jsi ho potkala? Jak se choval?" Pravděpodobně mě chtěl unést a znásilnit, nebo nevím. Ale jako asi bych se moc nebránila, no.. ,,Omylem jsem do něj vrazila před školou, vypadá fajn." Vypadá víc, než fajn. ,,Máš ho rád?" To mě upřímně zajímá. ,,Dominica? Mám. Dost se s ním bavím, co se týče hudby i sportu. Je to jeden z mých dost dobrých kamarádů." Oh, ehm, jo.. Chtěla jsem slyšet, že je třeba fajn, nebo tak něco, ne, že jste dobří kamarádi, doprdele. Začal se smát. Asi nad mým výrazem. Wow, roztaju se. Natáhla jsem se pro kytaru a deník. ,,Píšu písničku, když už tě tu mám, že mi pomůžeš?" Roztomile se usmál. Hele u toho skládání ale musím přemýšlet, tak to klidni. ,,Mile rád." Mrkl na mě a vzal si deník.