~13~

535 14 0
                                    

,,Tak co, dívá se na mě dobře?" Zeptal se Dom znovu hledíc mezi tím z okna. Nezní, že by si z toho dělal legraci, chce seriózní odpověď. Otočil se a zvedl na mě obočí. To jako chceš, abych ti řekla, že jo? V tom se ale otevřeli dveře a do pokoje vešel můj zachránce Jack. Měla jsem najednou chuť z pod postele vytáhnout šampaňské a ohňostroj. Asi si sem pověsím Jackův obraz a začnu se k němu modlit. Položil mi na noční stolek čaj a Domovi podal sklenku vody. ,,Jak je ti?" Zeptal se Jack. ,,Už líp." Koukala jsem nervózně po pokoji. ,,Chtěla bych se vám omluvit," Vydechla jsem. ,,hlavně tobě, Dome. Zároveň bych vám za to chtěla poděkovat." Dominic se pousmál. ,,To je v pohodě. Chtěl jsem tě vidět, i když spíš zdravou." Určitě jsem se začervenala. Je mi z toho trapně, no... ,,Utekl jsem francouzštině se Scottovou a odpoledni s vedoucí roztleskávačkou, Hayley, ani nevíš, jak jsem rád, že jsi nemocná, ale nemyslím to nijak zle." Zasmál se. ,,Dome, dík, žes zavolal zrovna mně, zachránil jsi mě, vy oba." Všichni jsme se rozesmály. ,,Ty chudáčku, proč jsi měl trávit čas s Amber?" Smál se Jackovi Dom. Ta zrzavá kráva. ,,Měly s námi mít trénink a mě jakožto kapitána by potom pravděpodobně nutila někam zajít a bůhví co." Nevypadal z toho nadšeně. Ani se nedivím. Amber není hezká a nemá ani nějak hezkou postavu. Má postavu dveří - nulový křivky, žádný pas. Ale zas má docela prsa, jenže zadek taky chybí. Už od pohledu je to namyšlená kráva. ,,Soucítím s tebou. Včera za mnou přiběhla a ptala se, jestli s ní po škole někam nezajdu. Jsem jí na to řekl, že se omlouvám, ale že vyhrazenou dobu na děvky mám v úterý odpoledne, že už to propásla." Oba se začali smát a mě se zase začal vařit mozek. Notak chlapci, kroťte se. ,,Ty znáš Amber?" Zeptali se mě oba. ,,Vím, kdo to je, potkaly jsme se. Ptala se mě, jestli nechci být v týmu." Domovi se na obličeji zjevil pokřivený úsměv a oči mu jiskřily jako noční obloha plná hvězd. Ta myšlenka se mu evidentně docela zalíbila. ,,Prosím tě," Začal Jack se složeným obličejem ve dlaních. ,,že jsi jí na to nekývla.." Koukal na mě Jack přes prsty. Musela jsem se zasmát. ,,Dres by ti určitě moc slušel, každopádně naše roztleskávačky jsou poněkud.. jak to jen říct.. slušně.. namyšlené děvky?" Vysvětlil Dom a prohlédl na Jacka. Jack zakýval na souhlas. ,,Líp bych to neřekl." Předklonila jsem se a opřela si hlavu o dlaň. ,,Nebojte, nekývla. Znovu už bych do dresu nevlezla." Usmála jsem se na ně. Oba na mě vykulili oči. ,,Cože?" Zeptali se naráz zaraženě. Musela jsem se jim začít smát. ,,Byla jsem roztleskávačka celou middle school." Smála jsem se dál. ,,Znovu už bych do toho nešla, i když jsem byla dobrá a rozjasnila bych jim teď tým. Vlastně, přihlásila jsem se na basket, tomu se taky věnuji už od middle school." Podívali se na sebe a plácli si. ,,Budeš mít tréninky s námi, jsem zvědavý, jestli ti jde basket tak dobře, jako hudba." Řekl mi Jack. Jsem mnohem lepší, než vy všichni dohromady. ,,Ani si to nedokážete představit." Mrkla jsem na ně.

Když jsem se probrala podruhé, byla už tma, ale o čase přehled vůbec nemám. Vlastně.. jsem se neprobrala sama. Probrali mě něčí prsty škrabajíc mě ve vlasech. Normálně bych možná vyjádřila svůj nesouhlas mého probuzení mírnou scénou, ale co si budeme nalhávat, takové buzení bych si klidně nechala líbit. Moment. Něčí ruka v mých vlasech? Až teď mi to došlo, nejsem tady náhodou sama? Když jsem si to uvědomila, asi se mi na chvíli zastavilo srdce. Tak jo, hele, Hayley, pro nejhorším to bude tvůj démon ze španělštiny, to už je docela kámoš. Pomalinku jsem se snažila otočit, abych zjistila, čí ruku mám sakra ve vlasech. ,,Už jsi vzhůru?" Slyšeli jste tu ránu? To my spadl kus skály ze srdce, když jsem uslyšela Jacka a tím si potvrdila, že vedle mě neleží démon. ,,Asi jo.." Zamumlala jsem do polštáře. ,,Otoč se na mě." Řekl. Ani jsem nad tím moc nepřemýšlela a otočila se. Přitáhl si mě blíž k sobě a dal mi ruku na čelo. Najednou, to místo, celé to zabrnělo. Je tady až podivné ticho na to, že nás tu bydlí sedm včetně mojí protivné historické matky. ,,Kde jsou všichni?" Zeptala jsem se rozespale. ,,Nemám tušení, jsem tady sám už aspoň tři hodiny. Teplotu nemáš nijak moc vysokou, jak je ti?" Unaveně. ,,Není to tak zlý. Jen.." Najednou mám pocit, jako kdybychom se přenesli na severní pól. ,,neochladilo se tady nějak?" Je tady tak minus sedm. Hele, nesněží mi tu? ,,Je ti zima?" To bys asi nevěřil jaká. Představte si tu chvíli v zimě, minus deset, ještě se netopí, vy máte svoje teplo pod dekou a nejednou přijde nějaká kurva, sebere vám deku a hodí po vás sníh. Nějak takhle bych to popsala. ,,Trochu.." Oznámila jsem potichu do polštáře. Jack jen vydechl. Zvedl mi moji vyhřátou deku, vlezl si pod ni za mnou a objal mě. Dobře, najednou je tady tak plus devadesát, takhle jsem to nemyslela, ale líbit si to klidně nechám. Teď už brnění celé měl tělo, panebože. ,,Lepší?" Kývla jsem. ,,Mnohem.." Zašeptala jsem mu do hrudi. Jacku, ty ani nevíš, co právě pociťuji.

Mezi tím, co jsme tam tak leželi a já si užívala to teplo Jackova těla, přemýšlela jsem. Teda aspoň co mi moje nemocná hlava dovolila. Vlastně, už jsem dlouho neviděla Car. ,,Kde je vlastně Car?" Zeptala jsem se z ničeho nic. ,,Je u mámy, bude tam ještě týden, protože na ni otec teď nemá čas." Vlastně jsem dlouho neviděla rodiče. ,,A když nad tím tak přemýšlím, Diana volala, že si chce pro něco přijít.." Kdo že? ,,Kdo je Diana?" Upřímně, jsem hrozně unavená a sotva vnímám svoje reakce. ,,Matka Caroline. Docela s ní vycházím." Není Oliver dokonce horší, než moje matka? ,,Máš ji rád?" Jsem zvědavá, protože Jack nevypadá, že by někdy s nějakou z Oliverových známostí vycházel. ,,Mám. Dianu jsem měl rád jako jedinou. Nikdy žádnou jinou. Vždycky tady byla pro mě, snažila se mi pomáhat, ale nikdy se mi nesnažila nahradit matku. Věděla, že to není správný. Měli jsme spíš takový přátelský vztah." Takže měl někoho přece jen rád. ,,A co tvoje matka?" Ani jsem si neuvědomila, co jsem řekla. Kurva, Hayley. Odmlčel se. ,,Víš.. já si na ni nepamatuju, Hayley." Tys to fakt posrala, debile. ,,Promiň, já-" ,,V pohodě. Moje matka zmizela pár dní potom, co jsem se narodil a nechala mě tu otci. Od té doby jsem ji neviděl." Wow. ,,Jsem s tím v pořádku, neboj." Obeznámil mě. V tom se naším domem rozezněl náš hlučný tak nenáviděný zvonek. ,,To bude Diana, vydržíš to tu chvíli beze mě?" Kývla jsem na souhlas. Jack vylezl z pod deky a mířil si to ke vchodový dveřím. Najednou mi byla zase zima, nebylo to fajn. Zvedla jsem se i s dekou a šla si dřepnout k zábradlí. Nejsem stalker, jen jsem zvědavá. Jack otevřel a do vnitř vlezla vyšší zrzka. Bylo jí asi kolem třiceti a je vážně hezká. I celkem vkus má. K její štíhlé postavě mi její upnuté purpurové šaty nad kolena vážně sedí. Černým kabátem a vysokými kozačkami nikdy nic nezkazíte. ,,Ahoj, Jacku, jak se máš?" Usmívala se na něj jako sluníčko. Už vím, po kom to Car má. ,,Ahoj, Diano. Docela dobře, co ty?." Obejmuli se. Až tak, jo? ,,Ale, je mi fajn. Rosteš nám do krásy." To teda, taky cítíš to teplo?

The O'ConnelsWhere stories live. Discover now