The O'Connels

~7~

Seděla jsem ve svým pokoji a bůhví proč jsem přemýšlela, jak Jack k té tyčce přišel a co mezi sebou mají. Vlastně jsem se jej chtěla drze zeptat. Myslím, že už tu nějakou dobu není, takže bych mohla. Hele, pardon, selflove neselflove, respekt nerespekt, úcta neúcta, bla, bla, bla, ta holka fakt není nic moc. ,,Nic moc" by vlastně oproti naší tyčce mohla být miss. Za tohle by mě zjebali všechny ty holky, co říkají takový to ,,všechny jsme krásný". Upřímně, ne. Všechny kurva nejsme krásný. Některý jsou prostě hnusný tak, že byste si radši do očí nalili bělidlo, než abyste na ně museli koukat. Tyčka je příklad. Ona tomu Jackovi musí snad platit, nebo nevím. Nějak to nechápu. Její vlasy jsou sice úžasný, ale tím to začalo, a taky skončilo. Tolik krásných holek a on tu má tohle.. Někdy se ji vysměju, dlouho kvůli mně žádná nebrečela v kabinkách na hajzlech. Vstala jsem a šla k Jackovi. Zaklepala jsem a otevřela dveře. To jsem ale nikdy dělat neměla. A kurva, tyčka stála naproti Jackovi jen v kalhotkách a on seděl bez trika na posteli a zíral na ni, ale ne nijak ohromeně. Jack si mě všiml a tyčka vykřikla. ,,Omlouvám se.." Křikla jsem a zabouchla. Rychle jsem skočila na svoji postel a zabořila hlavu do polštáře. Disgusting, disgusting! Kurva doprdele fuy, nechutný. Asi budu zvracet. Slyšela jsem, jak tyčka utíká pryč. Jsem si jistá, opravdu jistá, že mě Jack zabije, pěkně pomalou a bolestivou smrtí. Já ještě nechci umřít! Ne sama, ne, jako panna a rozhodně ne bez toho, abych se vysmála tyčce. Jo, a taky jsem ještě neprovětrala ty Jordany.. Chci umřít v nich! A chci v nich být pohřbená.. Měla bych sepsat závěť!

Večeři jsme si dnes mohli vzít k sobě, samozřejmě jsem běžela, jako první, abych se vyhla Jackovi. Přemýšlím, jestli to mám riskovat a jít do sprchy, nebo ne. Asi jo, ale přece jen, pro jistotu v Jordanech. Vzala jsem si věci na spaní a šla jsem. Před dveřma jsem se ještě pořádně rozhlídla. Nikde nikdo, to mi hrálo do karet. Najednou Jack otevřel dveře, rychle jsem zaběhla do koupelny a zamkla. ,,Neboj, zlato, najdu si tě." Uslyšela jsem z chodby. Perfektní. Fajn, jaký je tvůj plán teď, Hayley? To hodláš chodit větracíma šachtama a kanalizacema, nebo se radši utopíš? Co se stane, když si tu vykopu tunel... kartáčkem na zuby..(?) Jo... Taky se můžu třeba spláchnout do hajzlu. Udělala jsem veškerou potřebnou hygienu, a protože veškerý moje plány selhaly, prostě jsem rychle přeběhla chodbu.

Edgar Alan Poe, vžydcky mi dokázal zvednout náladu, jeho úžasný díla, miluju to. Můj únik z občas až moc kruté reality. Můj zachránce. Obdivovala jsem jej, jak zvládal dokonale popisovat pocity a myšlenky dané osoby. Už nějakou dobu mám žízeň.. je jedenáct, to už by Jack nemusel vycházet. Opatrně jsem vyšla na chodbu a potichu zavřela. Po špičkách jsem šla do kuchyně. Opatrně jsem si rozsvítila. Vylezla jsem na linku, protože díky své výšce bych na skleničku jinak nedosáhla a nalila si vodu. Posadila jsem se k ostrůvku na barovou židli a doufala, že to Jacka co nejdřív přejde, každopádně dneska jsem ho určitě potkat nechtěla. Postavila jsem skleničku na linku a chvíli tam jen tak stála zahleděná do zdi. ,,Říkal jsem, že ti tě najdu." Věta a hlas, co jsem chtěla slyšet úplně nejmíň. Otočila jsem se, abych mohla čelit tváří v tvář Jackovi, decentně rozzlobenému Jackovi. ,,Jacku.." Rozešel se ke mně a já oběhla ostrůvek. ,,Mně neutečeš, krásko." Oznámil mi. ,,Jacku, moc se ti omlouvám.." Snad to pomůže.. ,,Hezká omluva, ta ti ale nepomůže." Kurva, kurva, kurva. ,,Promiň, jestli jsem ti zkazila možnost zašukat si, já nechtěla." Pokrčila jsem rameny. Tyvole, Hayley, přemýšlej, co říkáš. Radši drž hubu! ,,Tímhle si moc nepomáš.." Zavrčel a obcházel za mnou stůl. ,,Hele, promiň, fakt, tohle nebyl můj plán, myslela jsem, že už je pryč." Pokračovala jsem. ,,A co jsi tam vůbec chtěla, hmm?" Usmál se šibalsky. Drž se, ať si nerozbiješ hubu, Hayley. ,,Zeptat se, co s ní máš, protože nechápu, jak se s ní můžeš jen bavit, taková tyčka. Platí ti aspoň?" No.. tak tímhle jsi to asi posrala ještě víc.. ,,Něco, jako kamarádství s výhodama. Kurva, Hayley, vůbec si nepomáháš." Zněl nastvaně. ,,Proč nemáš nějakou hezkou, která se dá za něco chytit?" Tohle jsem si nemohla odpustit. Rozběhl se po mě, rychle jsem utíkala po schodech do pokoje. ,,Nech mě, prosím." Křikla jsem. On však běžel za mnou. Rychle jsem vběhla do pokoje a zavřela. Jenže, je v tom háček. Není tady klíč. Kurva, proč tady není klíč, tolik ho teď potřebuju. Jack otevřel dveře a rychle je zavřel. Skočila jsem na postel ve snaze se zachránit, ale Jack byl rychlejší, vyhoupl se nade mě, chytil mě za zápěstí a přišpendlil k posteli. Jo, Hayley, paráda, a jsi v hajzlu, jsi mrtvá, rozluč se. To zápěstí, pálilo to. ,,Jacku, já.." Zkoušela jsem si nějak pomoct. ,,Nějakou hezkou, která je za co chytit? Co, kdybys to byla ty, hm?" Otázal se s jiskřičkama v očích. Tím mě dostal. Cože? Přiblížil se. ,,Co, kdybych si to teď vynahradil s tebou?" Jen jsem na něj překvapeně koukala. Dostal mě, podmaňoval si mě pohledem, a já se nechala. Byla jsem zticha, nesnažila se dostat z jeho sevření. ,,Došli ti slova, krásko?" Nedošli. Ani nevíš. Ty krásný modrý oči. Tolik tajemství ukrývaly. Je dokonalej. ,,Mám to chápat, jako souhlas, jakože si s tebou můžu dělat, co chci?" Můžeš. Tvářil se drsně, ale v jeho očích byla i trocha něhy. Pustila mě a narovnal se. ,,Povedlo se mi s tebou, přesně to, co jsem chtěl." Vítězně se usmál, já byla jako paralyzovaná, bez možnosti hnout se. Stěží jsem dýchala. ,,Víš, vlastně jsi úžasná." Řekl z ničeho nic. To mě probralo. Zvedla jsem na něj obočí. ,,Máš v sobě něco, co ty jiný coury, co za mnou lezou nemají." Položil mi ruce vedle hlavy a sehnul se. Políbil mě na čelo. ,,Jsi jiná, lepší. Líbíš se mi." Mrkl na mě. Místo, kde před malým momentem byly jeho rty, nikdy jsem tyhle pocity u nikoho jiného nezažila. Pořád jsem to cítila, s jakou něhou je tam přiložil. Brnělo mě z toho celé tělo. Co to se mnou kurva dělá. Jack mně pohladil konečky prstů po tváři. Další cestičky, které neuvěřitelně páleli. ,,Zítra, krásko. Dobrou noc." Sladce se na mě usmál a odcházel. ,,Dobrou, Jacku.." Šeptla jsem. Odešel. Prostě mě tu tak nechal a odešel. Jen tak. Hayley, koukej se vzpamatovat. Tohle s tebou přece nemůže dělat. To nejde.