Dárce

Operace

2. Díl je tu!

Přeji příjemné počtení! :)

Hlavní nemocniční bránou jsem projel takovou rychlostí, že minimálně třikrát převyšovala povolenou rychlost. Doufal jsem, že v recepci nikdo nebude, protože černé boty a černý kabát byli jediné kusy oblečení, co jsem měl na sobě. O tom, že vypadám komicky mě přesvědčila recepční, která si pro jistotu musela nandat brýle, aby si mě lápe prohlédla. Když jsem se pomalu blížil k vítahu, uslyšel jsem zvonek, jenž oznamuje, že se zavírá a brzy odjede. Rychle jsem vyrazil dopředu a strčil do zavíracích se dveří ruku, aby se znovu otevřeli a já mohl nastoupit.

,,Proboha živýho! Co to tu vyvádíš? A proč sakra nemáš kalhoty?'' Začal na mě chrlit otázky jeden z doktorů, se kterým mimochodem chodím každý čtvrtek do hospody. ,,Do kolikátky jedeš?'' Zeptal jsem se ho namísto odpovědi. ,,Devět. Tak co? Dozvím se, proč jeden z nejuznávanějších a nejschopnějších doktorů v zemi běhá po nemocnici bez kalhot?'' Nad tím jsem se musel pousmát. To, že jsem tak dobrý a žádaný, mi dojde až při takovýhlech komplimentech. Asi jsem se moc zamyslel, protože tu už mi Michael začal mávat rukou před obličejem. ,,Sakra Tommo! Ty jsi dneska ůplně vyhulenej, nebo co?!!''

Chtěl jsem mu odpovědět, ale v tom zazvonil zvoneček nade dveřma. Než jsem vystoupil prohodil jsem:,,Jé! Já už musím, tak zase někdy!''

A se svými boxerkami s prasátkem jsem si to štrázoval přímo ke své kanceláři. Chudáka Michaela jsem tam nechal stát. No co.. vysvětlím mu to na obědě.

Než jsem se konečně dostal do kanclu, schytal jsem ještě ,,pár'' nechápavých pohledů. Když jsem po několika minutkách pospíchal, už převlečený, na sál zastavila mě Kate. ,,Hojky Doktore!'' pozdravila mě s ůsměvem. Vážně nechápu, jak někdo v tuhle nelidskou hodinu dokáže být tak veselý a rozdávat kolem sebe tolik ůsměvu jako to dělá tahle bloncka! Mé ahoj jsem protáhl do dlouhého zvnutí, takže pochybuju, že mi rozuměla.

,,Promiň, ale jsem unavený. Tak co to srdce? Dalas ho do MR? A co Harry? Už jsou všichni doktoři na sále? Co tu vlastně děláš? Neměla bys tam být taky? Dala jsi mu ty prášky? Zabrali?'' Zasypal jsem jíotázkama.

,,Dobrý!  Ano. V pohodě. Ano. Hledám tě. Ano. Samozřejmě. Ne!''

,,Ne?''

,,Jo zabrali, dělala jsem si legrci!''

,,Blázínku!''

,,Děkuji!!''

Přesně tohle na tý holce zbožňujuj! 99.69% lidí, které znám, by se mě ptali -cože jsi to vlastně říkal?!- a -řekni mi to pomaleji!- a dalších milión věcí, ale Kate mi prostě odpoví a dál to neřeší!

A právě proto jsem si jí vzal do svého operačního týmu. Znám jí vastně už dost dlouho. Na střední jsme spolu měli hodiny filozofie a psycholigie. Oba naprosto žereme tyhle obory, takže jsme si hned na začátku padli do oka. Na vysoký jsme se spolu už nebavilii, protože studovala v jiném státě než já, ale teď jsme zase jako jeden člověk.

,,No tak už pojď!'' Přerušila moje vzpomínky na staré dobrá časy.

Když jsem vešl do sálu všude panoval zmatek, ale jen co mě doktoři zpozorovali, utichli a srovnali se okolo lehátka, na kterém bylo jeho tělo přikryté modrým přehozem. Koukala mu jenom hlava, která byla přikritá maskou, aby se mu dostávalo dost rajského plynu, kotnrolovala mu, že pravdidelně dýchá a ještě pár důležitých veciček, které ho momentálně drží při životě.

,,Dobrá ranko, Pánové. Tak jak jste pokročili s přípravami na operaci?''

Slova se ujal doktor Hoobs, kterého nemám rád (je to takovej starej dědek, který strašně smrdí a ještě ke všemu je zarputilej homofobik) ,,No zatím jsme dárci odejmuli srdce, naložili jsme ho do modrého roztoku, dali pacijentovi H. anestezii stupně 2, a připravili vám to tu na operaci.''

Oh bože! Jak já ho nesnáším! Pomyslel jsem si v duchu a snažil se alespoň ironicky usmát... ,,Tak to je od vás opravdu milé. Ale mám pár připomínek...

1) když operace trvá déle než tři hodiny, dává se anestezie 3 stupně! To vás ve škole neučili?

2) Roztok, do kerého se ukládají orgány se jmenuje MR, aby se nám to nepletlo s jinými druhy Modrých roztoků. Takže doufám, že jste je naložil do MR a ne do roztoku na plastické operace.

3) Doufám, že vás napadlo odejmout Dárci i ledviny, plíce, oční bulvy a tkáně?!

4) Kde mám moje náčiníčko?

,,Eee... náčiníčko?'' Podivil se Smradlák.

,,Doktore Hoobsi, tím náčiníčkem myslím skalpel, pinzetu, nůžtičky a další, nebo jste si myslel, že ho otevřu otvírákem na konzervy??

,,Jistě že ne..''

,,Lou?''přerušila naši ,krásnou' konverzaci Kate. ,,Už jsem ti to přpravila, takže můžeme začít..''

Nic jsem jí neodpověděl, jen jsem se na ní usmál a začal s mou prací..

Když jsem mu odkril tu látku, kterou byl přikryt, uplně se mi zastavil dech.. Ten kluk měl na hrudi krásná tetování.. Chvilku jsem se na ně díval a když mi došlo, co asi symboluje nádherný motýl na břiše, musel jsem se pousmát. Mou sladkou chvilku ale zkazil Smradlák.

,,Ježiš! Co to je za hroznou cetku?''

Tak to už na  mě bylo moc!

,,Pane Hobsi, vypadněte ze sálu!'' ,,C-Cože?'' ,,Vypaděte z mého operačního sálu! Okamžitě!''

,,To nemůžete!''

,,Ale jistěže můžu! Hm..? Bude to?!'' 

Nasupeně se na mě podíval otočil se a ještě než konečně vypadl, mě stačil nazvat volem a arogantním tupcem a s velmi majestátní bouchnutím dveřmi konečně vypadl.

,,Dneska Hoobse zastoupí Kate, takže nám nebude chybět.'' Řekl jsem na vysvětlenou přihlížejícím doktorům.

,,Pane Doktore? Co znamenají ty tetování?'' Zeptal se mě jedn mladičký asistent.

,,No to nevím, protože každé tetování má svůj význam, ale tenhle motýl zcela určitě přiznává jeho homosexualitu... No tak konec rozjímání, a šup do práce!''

Prví řez jsem se snažil provézt tak, abych jeho tetování nepoškodil... Docela se mi to povedlo. Po chvilce jsem Kate požádal o brusku a začal přeřezávat hrudní kost a žebra, abych se mohl dostat k srdci...

Celá operace proběhla jako po másle, během skvělych 4 hodin se mi podařilo vyměnit mu stdce, napojit ho na Harryho tělní oběh a srovnat přežezané kosti, aby dobře srostli.

zašívání jsem přenecha Kate, ale poprosil jsem jí, aby se snažila nepoškodit ty tetování.

,,Ále! Copak jsem JÁ někdy něco neudělala podle tvých představ?!'' Odbyla mě se smíchem.

Teď mi jenom zbývá doufat, že jeho imunitní systém přijme srdce bez reakcí. Poděkoval jsem týmu a zamířil do čekáry, kde měli čekat jaho příbuzní. Už cestou se mi zdálo, že je něco v nepořádku. A taky že bylo...

Doufám, že se vám i tento díl líbil, komet nebo vote by potěšil :)

Kate.Pros ❤