Dárce

Novinky

Ahojte Děvčata, jelikož mi děláte moc moc velkou radost a já mám čas, tak přidávám díl už takhle brzo!  Jakmile mi začne škola a tréninky, zase budu přidávat jen jednou týdně. :(

Veselého Silvestra přeji! A moc se neopjte!✌

Ráno. Hrozné slovo samo o sobě. A když čekáte, že se vzbudíte vedle druhého nejhezčího muže na planetě-první je Ashton Kutcher, o tom není pochyb!- ale rukou nahmatáte pouze studenou, rozhrabanou deku.. to pak jsou ta rána naprosto nesnesitelná!

Ještě několik minut jsem se válel v peřinách a vyčkával, na moment, kdy se otevřou dveře a v nich bude Hazz jenom v trenclích a s tácem čerstvě upečených housek, promazaných sýrem... No musím uznat, že to byla dost naivní představa.

Ležel jsem na zádech a tupě zíral do stropu, chtěl jsem se ještě jednou otočit a poté vylézt z tohodle teplého ráje, nějak jsem však nepostřehl, že jsem na konci postele a s žuchnutím se přes její konec překulil.

Tak si hezky ležím na studené, dřevěné podlaze a říkám si, že to bude namáhavý den.. A taky že byl.

Ještě než jsem se odvážil sejít do přízemí, navštívil jsem koupelnu.
Proč jsem si celých šest let, co tu bydlím myslel, že dveře od koupelny jsou páté od mé ložnice?

Asi takovéhle myšlenky se mi honily hlavou, když jsem tupě zíral na kbelíky, hadry a košťata, která stejně vyjukaně čuměla na mě z úklidové místnosti, ve které jsem byl za svůj život snad poprvé!

Když jsem v koupelně uviděl toho rozčepířeného divocha, doslova jsem pocítil, jak se mé ego propadlo o několik pater pode mne. Bůchví proč jsem si myslel, že nepatřím, mezi procento lidí, kteří ráno vypadají jako bezdomovci. V tom mě ale ubezpečilo mé krásně voňavé pyžámko.

Tak jo, uznávám, že Hazz měl plné právo ode mě utéct!

Ve sprše mě čekalo další nemilé překvapení; došel mi malinkoví šampón s dinosaurkama na obálce, možná se to nezdá, ale je opravdu skvělej!

Nevím, jesli jsem to měl brát jako špatný aprílový fórek, nebo záchranu, ale v poličce vedle umyvadla jsem našel Veri šampón. No dávám přednost pánské kosmetice, ale darovanému koni na zuby nehleď! Zcela spokojen jsem vylezl se sprchy, mokré tělo jsem si utřel froté ručníkem, který jsem si nakonec obmotal kolem pasu, vyčistil chroupáky a sešel do kuchyně.

Sluneční paprsky, které se draly skrz mezery mezi zataženými závěsy, vytvářely na zdech obývacího pokoje krásné , křišťáově průzračné čáry. Jen co mě zachyti sencor pohybu, zabudovaný u velkých, dvoukřídlových dveří, automaticky se místností rozezněla hudba. Nepamatuju se, žebych si tohe cédčko někdy kupoval, takže ho sem dotáha Vera, Ann nebo Hazz. Na velkých starých hodinách, které dominovaly bílé zdi oproti kuchňské lince ukazovaly za několik málo minutek devět hodin. To, že tady nikdo není ani z Aniný ani z Ezrovi rodiny mi přišlo poněkud zvláštní, ale nechtěl jsem se tím nijak zaobírat. Otevřel jsem ledničku, abych si vyndal mléko do musli, ale doslova na mě vypadl tác obložený nakrájeným ovocem, zeleninou, plátky salámů a sýtů všeho možného druhu, několika mističkami s pomazánkamy a několik trojúhelníčků opečeného toastového chleba. Chvilku jsem na to koukal jako Svatý na vola, než jsem se trochu vzpamatoval a odložil ho na bar.

Do svého oblíbeného hrbečku se žirafami jsem si nasypal kafe s karamelovým nádechem, zalil ho horkou vodou a i s tácem jsem vyšel na terasu.

Oproti kuchyni, která byla před pronikavým sluníčkem chráněna závěsy, tady proti němu neměli ani stromy žádnou moc. Než abych tu seděl s přivřenými víčky a za dvacet let měl okolo očí nehezké vrásky, radši jsem si zašel pro mé lenonky, ve kterých vypadám jako opičák, kerého trápí nadjímání.