Dárce

Otrava

Ahojky děvčata, tento díl je speciálně věnován slečně, díky které jsem tenhle díl psala skoro celou noc!  ----> KristnaNehansk

Dále tu mám velké DÍKY čtenáčkám, které se aktivně zapojily a posílaly mi své návrhy na vylepšení a zpestření povídky ---> PajuseLS a MisulkaLs

A samozřejmě mým pravidelným čtenářkám ---> Sardelinka a LarryShipperSK

Nechci vám dávat limity pro díly, jen vás chci požádat o větší altivitu v komentářích i o více hvězdiček!

Děláte mi neskutečnou radost!

Nechápal jsem, co se to s ním děje. Proč je kurňa tak vydeptanej, když mu nějaká šílená holka popřeje nehezký den v dopise? I přes to jsem ho nechal se trochu uklidnit. Zvonil telefon. Prvních pět vteřin mi to nevadilo, ale když už takhle vyzváněl půl minuty a Hazz se nijak neměl k tomu se zvednout a jako asistent to vyřídit, střásl jsem ho ze sebe, vstal a šel pro otravně vyzvánějící telefon.

,,Tomlinson, prosím?''

,,Víte proč sluníčko nemá děti?''

... Doprdele! Na takovýhle fórky teď opravdu nemám náladu! ....

,,Ne?''

,,Protože je teplý!''

Co je tohle kurňa za den? Prvně někfo pošle Harrymu dopis, který ho totálně odrovná a pak nějakej magor, co mi vykládá přiteplený vtipy do telefonu?! Co se ještě dneska stane?

Asi jsem to zakřiknul...

Znáte ty filmy, kde se v nejnapínavějším momentě hlavní hrdina otočí a za svími zády uvidí někoho s bezcitným výrazem na tváři?

Tak tohle se právě odehrávalo v mém kanclu. Ne že by mně někdo zabíjel, ale když jsem se otočil od stolu zpět ke kudrnáčovi, už neseděl na sedačce. Stál těsně za mnou, tvář měl bez jakékoli mimiky, oči ze kterým mu tekly slzy upřené kamsi za mně. Přišlo mi, že zorničky měl až neuvěřitelně roztažené, jako když si závislák vezme dávku po dlouhé době.

Něvěděl jsem, jak na něj mám reagovat. Bál jsem se. Ne jeho, nemyslel jsem si, že by mi mohl ublížit, ale o něj. V tom dopise stojí, že se s ním chce setkat, ale jen zmínka o té osobě ho přivedla do takového stavu, co s ním potom udělá přímé setkání? Raději na to nechci ani pomyslet.

,,Harry? Harry copak se děje?''

,,Enughiyugs..njgu juigfr...''

,,Co? Řekni mi to ještě jednou!''

Začínal jsem být poněkud zděšený, jelikož jsem opravdu netušil, co se to s ním děje.

,,Ehulkahu dostala mě... jghocdei...dostala..njov dostala nulů mě..''

Jeho chování bych připsal napůl opilému, zdrogovanému a šílenému člověku. Nedokázal ze sebe dostat srozumitelnou větu, jen stále dokola opakoval, že ho někdo dostal.

,,Kdo? Kdo tě dostal? Co se to děje Harry?''

Dál uúpíral pohled někam za mě. Jeho oči mi připadali o několik odstínů tmavších. Z tváře mu zmizela přirozená barva.

,,Pane Bože Hazz!''

Vykřikl jsem, když se najednou prudce rozešel ke mně. Naneštěstí zakopl o svá vlastní nohy a skácel se na zem. Před přímím pádem jsem ho na poslední chvíly zachránil. Klečel jsem u něj na zemi a snažil se ho nějak přimět se pohnou, nebo jen otevřít oči, prostě ho nějak probrat. Jemně jsem ho profackoval, aby se mi trochu vzpamatoval, ale výsledek mi bylo, že měl červené tváže a nic víc. Prsty jsem mu instinktivě přitiskl ke krku. Velice mě znepokojilo, když jsem zjistil, že jeho pulz z ničeho nic strašně poklesl. Prudce jsem se zvedl ze země, přiběhl ke stolu ve své části kanceláře, zmáčkl pohotovostní alarm, který se používá jen v nouzových případech a tohle mi přišlo jako velice nouzové! Rychle vytočil číslo hlavní asistentky tohoto oddělení. Po dvou zapípání mi to zvedla.