Harley Winchester(Avengers, Spn) [DOKONČENO]

9

,, Co že chcete abych udělala?" Zeptala se nás Rowena asi po sté, když jsme jí to vysvětlovali...po sté.

,, Chceme, abys Harley zablokovala schopnosti. Harley se, změnila od té doby co začala lovit. Děláme si o ní starosti a nenapadl nás nikdo jiný, kdo jiný by nám s ní mohl pomoct než ty." Rowena se na nás jen dívala a já se začínal bát, že Sammyho plán krachne.

,, Jenže váš plán má dvě určitá rizika drahouškové, to první zní: Kdybych vám pomohla, znepřátelím si Harley a to vážně nechci, poslední kdo takhle učinil..no...nedopadlo to s ním dobře. A za druhé: Podle toho, co jsem od vás slyšela a od toho že vaší sestru znám a znám její minulost vím toto, Harley je vrah, a vrah potřebuje vraždit.

Normální vrazi by s tím mohli přestat jedině tak že by skončili ve vězení, ale Harley není jen tak někdo. Harley byla v Hydře, učili ji tam vraždit a to nemilosrdně, má to vyryté v paměti a toho se nedá zbavit.

 Zabíjení je něco jako její droga, Harley musí pořád zabíjet jinak z toho cvokne, a k tomu má schopnosti, které ji k tomu ještě pohánějí, takže pokud bych jí zablokovala schopnosti, pravděpodobně by jí přeskočilo, nebo by zemřela."

To jsem si neuvědomil, a asi jsem nebyl jediný, protože všichni na Rowenu zírali s pootevřenou pusou. ,, Dobré ráno."

Pohled Harley

,, Dobré ráno." Pozdravila jsem a až teď si všimla že tam stojí i Rowena. ,, Roweno! Ahoj, co tady děláš?" Zeptala jsem se jí když jsem ji objímala. ,, Ále, jen jsem se stavila na návštěvu, jak jsi se vyspala?"

,, Do růžova, děkuju za optání." Vlastně jsem nespala, hned jak jsem zavřela oči, okamžitě jsem viděla svou minulost, bylo to hodně děsivé a hlavně krvavé, a takhle to jde nějakou dobu, ale s tím se dá žít.

,, Chceš tu zůstat na snídani? můžu zatím něco ukuchtit než vyrazím." Aniž bych čekala na odpověď, teleportovala jsem nás do kuchyně, kde jsem začala něco vařit. ,, A ty, máš někam namířeno?" Zeptala se opatrně Charlie, která byla tak rozromilá když se strachovala, moment co?

,, Ona se bojí, proč?" Ptala jsem se pro sebe v duchu, ale pak jsem to nechala být a jen jí s úsměvem odpověděla. ,, Jedu do Venesuely ( Nevím jak se to píše takže sry jestli to mám blbě), je tam nějaký případ ohledně pěti vražd, tak proč to nevyřešit že?"

Když jsem jídlo dochystala, nechala jsem nás se přemístit zpět do předsíně, položila ke každému talíř s vejci a se slaninou, a poté se pustila do svojí porce. ,, Harley, třeba to nemusí být případ, třeba se jen prostě zabili, nemusí to být zrovna pro nás." Protočila jsem oči a ukázala na mamku vydličkou.

,, Kdyby to pro nás nebylo, tak by na místech činu nemusely být pořád okvětní lístky ve tvaru rozpůleného srdce a obětem by nechyběly srdce, takže to JE případ, a kdo říkal že je to pro NÁS, já neříkala že jedete se mnou."

Vzala jsem už prázdný talíř a šla směr kuchyň, a ostatní šli jak ocásci. ,, My ale musíme s tebou, potřebuješ krýt záda, co kdyby tě to něco uneslo a my bychom tě potom nenašli." Bože, Dean je takový...Dean.

,, Hele, za prvé mám schopnosti, a za druhé já nikoho k lovu nepotřebuju, ještě by se někomu něco stalo a pak bych měla výčitky, takže pojedu sama a to je moje poslední slovo."

Mrskla jsem talířem do dřezu tak moc, až jsem ho rozpůlila a odešla, cítíc pohledy ostatních na mých zádech.

Když jsem dojela na místo, cítila jsem se trochu blbě že jsem na ně byla hnusná, ale hned jsem to zapudila a soustředila se na případ. Poslední oběť prý byla unesena v parku, a když jsem přišla k jednomu z poldů, ani jsem nemusela ukazovat falešný odznak a už mi nadzvedl policejní pásku.