Elena se narodila do chudé rodiny v Bulharsku, která je už po generace rodinou, jenž slouží těm nejvyšším šlechticům. A tak i Elena jde z práce do práce. Když se však objeví nový šlechtic, kterého nikdo nezná, tak je ona ta, která mu má sloužit. Co...
Deze afbeelding leeft onze inhoudsrichtlijnen niet na. Verwijder de afbeelding of upload een andere om verder te gaan met publiceren.
O osmnáct let později, New Orleans, USA
FLORENCE
Stála jsem v podzemí sídla rodu Mikaelsonových v New Orleans a dívala se na rakev uprostřed začarovaného kruhu. Byla uzavřená, přesto jsem mohla cítit energii muže, který v ní byl po osmnáct let zavřený s dýkou v jeho srdci. Můj biologický otec.
Kol Mikaelson byl za své činy vůči mé matce, dědovi, tátovi, svým sourozencům a mé tetě Emily, po které jsem měla své prostřední jméno, probodnut a přesunut sem, kde by měl po zbytek věčnosti být uspaný. Nebo dokud neuznají za vhodné.
Když jsem se narodila, byla to velká událost. Nejenom proto, že upíři jsou neplodní a já tak byla vlastně zázrak, ale také proto, že jsem se narodila jako čarodějka s upířími vlastnostmi. Nemusím pít krev, což je velká výhoda, ale i tak mám schopnosti jako je rychlost, síla, uzdravování, podobné těm upířím. Jen poněkud v menší míře. Protože má babička, matka Původních upírů, byla čarodějka, zdědila jsem i čarodějnické vlastnosti. A odmalička jsem byla učena i kouzlům a ovládání svých schopností.
Nevadilo mi to, protože moji rodiče byli a jsou naprosto úžasní. Má maminka, Elena, je sice až moc starostlivá a opatrná co se mě týče, ale vzhledem k její minulosti se nemůžu divit. Stará se o mě, jak nejlépe dokáže a dává pozor na to, abych měla život, jaký ona neměla. Dětství plné radosti, přátel a milovaných blízkých. Můj tatínek, Enzo, mě zase naučil se bránit a bojovat, protože v tomhle světě si nikdy nemůžete být jisti, co přijde. A protože jsem to, co jsem, takové situace občas nastaly.
Ale má velká rodina se vždy postarala o to, abych byla v bezpečí. Můj strýček Niklaus dokázal nahnat hrůzu jakýmkoliv oponentům, včetně nápadníků, kteří by si se mnou rádi vyšli ven. Takže můj táta vždy rád přenechal tohle právě na strýčkovi. Ale nemám jen strýčka, hybrida, který nade mnou krouží jak nějaká ochranka, ale také dalšího strýčka Elijaha a tetičku Rebeku. A i když nejsou přímo příbuzní, můžu považovat za mé tety i Romiu, Bonnie a Lucy.
Rebekah, Bonnie s Romiou a mou matkou jsou nejlepší kamarádky, které si občas vyrazí na nějaký dámský víkend, což mě nechává v péči mého táty a strýčků. Jsou úžasnou společností, ale také až moc velkými ochránci. Takže ty víkendy, kdy je má máma pryč, se nehnu z domu většinou na krok, protože je mám hned za zadkem. Ale kdo by se na ně dokázal zlobit, když vím, že o mě mají starost?
Nevím, zda je tohle, že jsem si tyhle informace zjistila a jsem tady, zrovna správné, ale asi každé dítě by rádo vědělo, jaký vlastně má původ. Já ten svůj zjistila, když jsem měla sedmnácté narozeniny, protože se moje otázky ohledně mé moci a schopností stupňovaly a rodina z toho byla doslova na prášky. Báli se mi to říct, a já na to zrovna nereagovala klidně, ale když mi vše moje máma vysvětlila, tak jsem to pochopila.
