Elena se narodila do chudé rodiny v Bulharsku, která je už po generace rodinou, jenž slouží těm nejvyšším šlechticům. A tak i Elena jde z práce do práce. Když se však objeví nový šlechtic, kterého nikdo nezná, tak je ona ta, která mu má sloužit. Co...
UPOZORNĚNÍ!!! Do "vlnky" v této kapitole je scéna pro starší 18ti let! Proto můžete kdyžtak přeskočit až na část po ní.
Děkuji.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Současnost, New Orleans, USA
Ležela jsem na boku, Kol za mnou přišpendlený k mým zádům. Ruku měl kolem mého pasu a dlaň na mém ňadru, jako kdyby stvrzoval svůj nárok. Bylo to skoro jako déjà vu. Jako první den, kdy jsem se tu probudila unesená svou noční můrou, která mě provázela po celá staletí.
Jenže tentokrát nebyl nahý jen on, ale i já. Moje ruce byly stále spoutány, ale pouta byla uvolněná tak, že jsem ruce mohla mít i dole. A další rozdíl? Kol byl stále uvnitř mě. Ta noc byla dlouhá, nepřestali jsme, dokud ani jeden už nemohl dál. A to nebylo jen tak s upíří vyřídilkou. A tak nás Kol uložil na bok, vešel tak zpátky do mě a usnuli jsme.
Probudila jsem se jako první, slunce svítilo do místnosti a venku zpívali ptáci. Vypadalo to na krásný den.
Jenže já tam ležela a cítila se špinavější než kdy předtím. Podlehla jsem netvorovi. Podlehla jsem někomu, komu jsem se zapřísahala vyhýbat za jakýchkoliv podmínek a nikdy se mu nevzdat.
A já udělala naprosto vše, co jsem si zakázala. A to zakázané ovoce chutnalo snad ještě lépe, než jsem čekala. A taky tak hořce bylo cítit teď po tom všem, poté, co mi vše došlo.
Tu ženu zabil bez sebemenších výčitek, jako kdyby nechtěl mít vzpomínku na to, že tohle dovolil. A já se s ním vyspala. Měla jsem s ním sex. Více než jednou. Dobrovolně. Ale proč jsem se cítila tak... nadržená celou dobu? Dokonce i teď jsem měla chuť pokračovat.
Lehce jsem se zavrtěla, pomalu, snažíc se odtáhnout boky od jeho, abych ho ze sebe dostala, ale místo toho jsem ucítila jeho délku uvnitř mě tvrdnout, a to ze mě vydralo tiché zasténání. V tu samou chvíli se jeho rty přitiskly pod mé ucho, na citlivé místečko, které jsem ani nevěděla, že mám. Zachvěla jsem se, jak mé tělo zasáhla husí kůže.
„Dobré ráno, miláčku," zavrněl a hned se ve mně pohnul a stisknul rukou mé ňadro.
Vzdychla jsem nad tím pocitem a zavřela oči. Kousla jsem se do rtu, snažíc se odolávat, ale ta sladká bolest v mém podbřišku a mezi nohama tomu nepomáhala. Místo toho se jen lenivě dál pohyboval, jeho boky lehce narážely do těch mých a jeho rty cestovaly po mém krku, než jsem ucítila jeho zuby zatnout se do citlivého masa. Zalapala jsem po dechu, cítila jsem, jak začal sát mou krev, ale místo bolesti nebo nechuti se mé tělo rozpálilo snad ještě víc a já začala sténat hlasitěji. To ho jen vybudilo k tomu, aby přirazil tvrději a zavrčel do mé kůže.
„Kole," vzdychla jsem a zaklonila hlavu. Zamručel a olízl ranky od krve, které se hned zacelily díky upířímu rychlému hojení.
„Ach ano, miláčku, jen tak dál," zasténal mi do ucha a jeho druhá ruka našla cestu zepředu k mému klínu, kde mě začal škádlit prsty.
