MELS // Severus Snape FF //

-42-

„Počkej, cože?!" zeptal se vyjeveně Severus a Mels si nemohla odpustit drobný, potměšilý úsměv, protože čekala podobnou reakci, ale rozhodně ne takhle silnou. Trošičku se uvelebila v křesle a svůj pohled přesunula ze Severuse na plameny tančící v ohništi.

„Moc se o něm nemluví, vlastně o něm taky lidi moc neví. Přece jen," pohodila rukama vzhůru, „to Salazar byl ten známější a větší kouzelník, trochu ho zastínil. Další důvod je pak ten, že nakonec Arthur skončil v Azkabanu, kde i zemřel. Škoda že tam neskončil dříve," podotkla poměrně jedovatě. Severus trochu zkroutil obočí a vypadalo to, že moc nemůže najít slova. Proto se rozhodla pokračovat.

„Přijel úplně neplánovaně. Nikdo ho nečekal, bylo to i poměrně nezdvořilé. Salazar byl ale tak nadšen z toho, že za ním přijel jeho bratr, a že z něj měl radost. Absolutně to tedy bez jakéhokoliv slova přehlédl a nechal ho přenocovat v jedné komnatě, dnes by se to nazvalo jako pokoj pro hosty bych řekla.

Víš, Salazar mi o své rodině nikdy nic moc neřekl. Když jsem se ho potom zeptala odvětil, že s bratrem neměl nikdy moc vřelé vztahy a že měl pocit, že byl Arthur i rád, když Salazar opustil domov. Byl tudíž stejně jako já překvapen z toho nadšení, které Arthur projevil k bratrově práci.

Snažila jsem se radovat s ním, snažila jsem se setřást ten zvláštní pocit, když se na mě podíval, ale nešlo to, něco se mi na něm prostě nelíbilo," přiznala Severusovi ztěžka. Její hlas byl stále tišší, ale snažila se v klidu pokračovat a Severus to viděl.

„Úplně se mi nelíbilo, když přišel na moji hodinu Živlové magie. Nepřišlo mi to správné. Všichni moji studenti byli svědomití, snaživí kouzelníci, kteří měli chuť se to naučit a skutečně pochopit podstatu této moci, kteří měli trpělivost. I zakladatelé se snažili. Ale on si tam nakráčel, jako bych byla já jeho student, jako by pohrdal tím, co tam dělám. Už jsem jen čekala na okamžik, kdy přijde k pomyslné katedře, dá mi ruku na rameno a začne vyučovat místo mě. Jeho přítomnost mi byla strašně nepříjemná, ale nechtěla jsem to říkat Salazarovi, protože měl skutečně ohromnou radost," pousmála se smutně.

„Já to ale furt nechápu," podivoval se Severus. „Pokud tu nějakou dobu pobýval, neměl by být někde zmíněn? V učebnici nebo tak protože přece jenom ... o Salazarovi se docela dost mluvilo, a to nejen ve spojení s Komnatou a s jeho odcizením od ostatních," podotkl Severus.

„Vlastně jsou o něm zmínky, jen to nepoznáš, když nejsi zasvěcený. Když jsem procházela knihy v oddělení s omezeným přístupem, našla jsem jeho knihy o černé magii. On se podepisoval jako Arthur Z., nikdy nepoužil svoje celé jméno. Takže díky tomu, že jsou ty knihy z toho období zde v Bradavicích, můžeme dokázat, ..."

„Že tu byl i on," dokončil za ni Severus. Mels jen přikývla. Trochu se oklepala a chvíli mlčela, protože se jí opravdu nechtělo moc pokračovat. Až po zhruba minutě se dala znovu do řeči.

„Z jeho plánované několikatýdenní návštěvy se stal rok, dva. Už to vypadalo, že si tam nastěhuje přítelkyni, založí rodinu a kdo ví co ještě. Drásalo mi to nervy, ale stále. Salazar byl šťastný a já, i když jsem viděla, jak ho bratr ohromně ovlivňuje, mlčela. Je to jedna z věcí, za které bych si v té době dala pěstí. Ta druhá je například to, že jsem," musela se odmlčet, protože jí ta slova jednoduše nešla přes jazyk, „že jsem začala za Salazarovými zády brát jisté bylinky, které silně potlačovaly možnost otěhotnět. Nemysli si, samozřejmě že jsem s ním chtěla založit rodinu, ale rozhodně jsem nechtěla, aby to bylo v přítomnosti toho člověka," řekla smutně, snad i s troškou studu.

„Copak mu to nepřišlo divné?" podivil se Severus. Mels se pousmála.

„Kolem se dělo tolik věcí, že se to v tom až překvapivě snadno ztratilo, věř mi. Samozřejmě, že mě trochu mrzelo, že si nevšiml, že mi přítomnost jeho bratra není příjemná, ale chápu to. A pokud ti nestačí moje intuice, můžeme přidat i intuici mých rodičů. Když tam byl Arthur asi rok, přijeli na pár dní na návštěvu. Bylo léto, já je vzala na piknik, na túru nebo jsme zkoušeli různé věci z oboru Živlové magie se staršími studenty, kteří zůstali přes léto v Bradavicích, protože je rodiny nechtěli zpátky. Byli to především studenti z mudlovských rodin.