-21-

568 33 4
                                    

Celý následující den Mels dávala dohromady přísady do lektvaru. Stálo jí spoustu úsilí přemluvit Severuse, aby jí vypůjčil něco málo z jeho zásob, ale bohužel ani on neměl vše, co potřebovala. Pro to bude muset podniknout cestu do Zapovězeného lesa. Nejtěžší však bylo získat jednu bylinu. Jindy by byla pěkně v místech, kde ani slunce nesvítí, ale v hlavě se jí vynořila vzpomínka. Nebylo to nic veselého, ale je to jediná šance. I za tu cenu, že dá Severusovi další indícii. Ona by totiž neměla mít ani ponětí o tom, že ji má.

Zašla za ním v neděli večer. Severus jí zdvořile nabídl čaj a podezřele si ji prohlížel. Mels na něj hodila přeslazený pohled a on zavrtěl hlavou.

"Že mě to nenapadlo hned," řekl posměšně, "ty jdeš zase škemrat o moje osobní přísady do lektvarů." Posadil se do křesla a úšklebek plný triumfu se mu usadil na tváři.

"Měl bych k tomu jen dvě výhrady. První je, že by se mi slušelo říct, na co se chystáš. Sice jsem slyšel, že v lektvarech exceluješ, ale nerad bych, aby si vyhodila školu do povětří." Mels si musela ufrknout. "Má druhá připomínka je prosím ta, že pokud mě s tím chceš otravovat, měla bys to příště udělat najednou."

"Pche," nemohla si odpustit Mels. To je strašné. Nechápala, jak se někdo může nechat oklamat tou chladnou maskou. Vždyť ten muž je drzost sama. Ovšem v porovnání s ní? Slabý odvar.

"Tak já k tomu mám taky nejednu připomínku, pane chytrej. Zaprvé, pokud jste ó uznávaný Mistře lektvarů tak geniální, jak se říká, tak byste měl podle přísad poznat, o jaký lektvar se jedná," řekla a hodila po něm pohled plný škodolibého výsměchu. Naopak výraz v jeho obličeji značně ochladl. "A zadruhé, s touhle přísadou je to trochu komplikovanější."

Muž si ji měřil pohledem. V jeho očích viděla tu samou jiskru jako vždy, když se takhle pošťuchují.

"Jak to myslíš komplikovanější?" Ten výraz v jeho očích. Mels se nadechla a v hlavě se přesvědčovala, že je to dobrý nápad. Věděla, že pomoc ředitele ve válce, která přijde, by mohla být rozhodující. Proto se Severusovi odhodlaně podívala do očí.

"Potřebuji bylinu, která je tak trošku nezákonná. Říká se jí Podmanivka zářijová, ale její odborný název je .."

Mels to nestihla ani doříct, jelikož ji Severus předstihl.

"Vasa inane."

---

Severus na tu dívku před sebou koukal, jako by ji viděl poprvé. Asi se z toho stal nějaký hloupý zvyk. Nikdo nemůže vědět, že ji má. A vůbec. Věděl, že to není jen tak obyčejná studentka, že skrývá velké věci, ale k čemu u Merlina může potřebovat Vasu inane? Tak nejprve vytáhne živlovou magii a teď po něm žádá snad nejtoxičtější bylinu? Merline pomoz, tahle dívka je ďábel.

"Budu tě muset zklamat, ale tuto rostlinu jsem nikdy neměl." Nerad jí lže, ale je to tak lepší. Mohla by si s tou odpornou zemi-popínající věcí ublížit.

Zrzka ale nevypadala, že by tomu věřila. Hodila po něm ten její pohled, který z něj dělal toho hloupějšího. Jak ho neměl rád.

"Ale Severusi! To tě nikdo neučil, že lhát se nemá?" Pokárala ho jako malé dítě. Věnovala mu dlouhý pohled. Dalo se z něj složitě číst, ale hlavní myšlenka byla jasná. Severus už nemusel lhát. Ať to tahle osoba zjistila jakkoliv, věděla to.

"Viděla jsem, jak ji neseš," řekla ledabyle. "Šla jsem si zaběhat." Severus úpěnlivě hledal v mysli, ale neuvědomoval si, že by kohokoliv potkal. A jí by si všiml. Dívka ale jakoby mu snad četla myšlenky.

MELS // Severus Snape FF //On viuen les histories. Descobreix ara