-26-

561 33 6
                                    

Mels nebyla během zbytku víkendu ve škole. Potřebovala se provětrat a uspořádat své myšlenky. Proto se ve své vlčí podobě vydala skrz Zapovězený les daleko od školy. Mělo to spoustu výhod. Ta první byla, že se příjemně protáhla. Poslední dobou se necítila příliš dobře. Možná to bylo tím, jak se do ní vlévala síla.

To byla ta druhá věc. Odemkla odkaz svého děda a tím i další element. Vítr. Během bitvy ho zvládla využít tak, že ho stlačila kolem hůlky toho Smrtijeda a ta explodovala.

Bylo to hodně impulzivní a návalové využití magie, kterou už tak dlouho nepoužila a necítila, takže jí to zpětně stálo více sil, než by mělo. Tím se tedy taky zabývala. Vyzkoušela jednoduché triky, jako například jemný vánek a postupně je ztěžovala.

Nebylo to vůbec jednoduché a rozhodně ji čeká spousta práce. U vody tomu ale nebylo jinak. Když se probudila, stěží s ní pohnula a během bitvy dokázala už prakticky cokoliv. Dlouho přemýšlela, jestli byl její dědeček taky impulzivní. Vzduch byl jeho odkazem tak, jako byla voda odkazem jejího otce. Touha ochránit odemkla element vzduchu, ale nebyla u toho zraněna. Její děda takové štěstí neměl. Ovšem ONA nikdy nezmínila, že by měla být Mels zraněna.

Její děd byl velmi úžasný člověk. Jmenoval se Mycarus a ovládal vzduch. Lidé si ho vážili, protože byl spravedlivý a laskavý. Pro Mels byl obrovským vzorem a on ji velmi miloval. Jeho jediná, kouzelná vnučka, pro kterou by položil život. A taky to udělal.

Byl velmi dobrý v sociální interakci a ona od něj okoukala spoustu triků. Jeho patronem i podobou zvěromága byl drak, což se v kouzelnickém světě považuje za velmi ojedinělé a daný kouzelník je většinou magicky velmi nadán. A že on byl.

Mels si ale nemohla dovolit utápět ve vzpomínkách na svou rodinu. Příliš to bolelo a odvádělo to její pozornost, což si nemohla dovolit. Proto se i navzdory agónii snažila o zvládnutí základů ovládání vzduchu. A to se jí jakžtakž podařilo. Na svou novou podobu si ale prozatím netroufla. Ať byla jakkoliv mocná, pořád byla jen člověk a cítila bolest.

Zatím co běžela zpět do Bradavic, přemýšlela jak to udělá. Neměla nejmenší náladu na jakýkoliv kontakt. Teda ... vlastně ji napadlo, kde by mohla trávit čas, ale ještě si tím nebyla úplně jistá. Každopádně jediný společenský kontakt by nejraději měla až ve chvíli, kdy jí Brumbál dá vědět, že Dora bude rodit. Přála si totiž, aby byla Mels u porodu. A ona jí vyhověla.

Milovala běh. Bylo tak jednoduché u toho přestat přemýšlet nad problémy. Nesnášela to, že měla naplánovaný život a tak velké břemeno v podobě moci, která mohla přinést život tak lehce, jako smrt. Moc, kvůli které jí lidi nenáviděli, kterou jí záviděli. Mels to jako malá nechápala a jeden by si pomyslel, že to teď jako dospělá pochopí víc. Bohužel, není tomu tak. Stále nechápe, jak lidi můžou prahnout po něčem, o čem nemají ani páru a ještě ji pro to nenávidět. Občas si přála prostě doběhnout do klidné náruče smrti a zbavit se všech problémů. Kéž by to ale bylo možné.

---

Severus byl celý víkend nesvůj. Po tom Melsině slavném odhalení v kuchyni, se tam strhla ohromná debata a on si o tom s ní chtěl promluvit. Bohužel ji ale nikde nenašel a když se zeptal ředitele, tak mu ten starý blázen řekl, že pravděpodobně opustila hrad. Merline smiluj se.

Severus nechápal jak je možné, že ona jen tak bezhlavě opustila snad jediné bezpečné místo v této době a Brumbál s tím nic nedělal i přes to, že je pravděpodobně jednou z osob, které rozhodnou válku. Prostě kývl rameny a řekl, že z toho co viděl, se o sebe dokáže postarat sama.

MELS // Severus Snape FF //Where stories live. Discover now