Kapitola šestnáctá

197 30 5
                                    

Na dveře Madarovy pracovny někdo zlehka zaklepal kloubky prstů, než ještě bez vyzvání sevřel kliku a dveře otevřel. Nad masivním pracovním stolem se skláněl blonďatý mladík a za světla stolní lampičky študoval stohy papírů. I když postřehl, že někdo klepe a vchází do místnosti, neobtěžoval se ani zvednout hlavu.

,,Zase tu hodláš smrdět až do rána?" ozval se jen kousek před ním Sasukeho melodický hlas.

,,Hm," zamručel mu jenom v odpověď, ,,snažím se na něco přijít."

,,A na co?" zamrkal tmavovlásek, ,,Víš, že stačí říct a pomůžu ti."

,,Měl by ses trochu vyspat, dneska jste měli náročnej den."

,,A ty snad ne?" vyletělo mu vysoko obočí.

Samozřejmě se ten incident, co se stal ve městě v malém bytečku po vile roznesl rychlostí větru.

,,Narážíš tím snad na něco?" podíval se na něj koutkem oka Naruto.

,,Měl bych snad?" založil si tmavovlásek ruce na prsou, ,,Seš v pohodě?"

,,Jo... jo, jsem... Cejtím se... fajn," myknul ledabyle rameny blondýn a modrý pohled stočil zpátky k papírům.

,,Co hledáš?" zajímal se Sasuke, obešel stůl a postavil se vedle něj, ,,Hidan povídal, že si prej mluvil o nějaký ženský..."

,,Hm," přitakal Uzumaki, ,,ale mám takovej dojem, že je to jako hledat jehlu v kupce sena. Zase."

,,Nemyslím si, že by to byla nějaká žena, která dělá pro mafii," zamručel pak nejmladší Uchiha a černočernýma očima těkal i on po papírech s fotkami, jmény, popisy a poznámkami.

,,Proč máš ten dojem?"

,,Já nevím," pokrčil rameny, otočil se a několika kroky přešel ke komodě, na které stála karafa s alkoholem a skleničky.

Vzal ji do rukou a do dvou skleniček nalil medově zlatavý nápoj. Pak se i se sklenkami v rukách přesunul ke dvěma křesílkům a konferenčnímu stolku. Do jednoho si pohodlně sednul a hlavou pokynul blondýnovi, aby si sednul naproti němu.

Naruto s tichým povzdechem tedy zanechal svojí práce a šel se posadit. Možná mu drobná pauza prospěje.

,,Nemysli si, že tady nad tím dumáš jenom ty," začal pomalu Sasuke a zlehka upil, ,,Každej máme pátrací hlavu jako balon, ale jenom málo z nás se do toho asi dokáže ponořit jako ty."

Blondýnek nechápavě nakrčil obočí, ale nechal ho mluvit dál.

,,Tím chci říct, že když se Hidan zmínil o nějaký ženský, začal jsem nad tím přemýšlet a jediný, na co jsem přišel je to, že mi na to nesedí ani jedna, která kdy pro mafii dělala, pokud," vztyčil do vzduchu ukazováček, ,,to neudělala pod rozkazem někoho z mafiánskejch bossů, ale stejně... na tohle mi ženská od nás prostě nesedí."

,,Tím chceš říct jako co?" přimhouřil plavovlásek oči a těkal ze své sklenky na Sasukeho.

,,Proč by za tím musela stát žena z mafiánského kruhu?"

,,Huh?"

,,Víš kolika ženám nechal Madara popravit, zavraždit nebo to udělal on sám, manžela, bratra, syna... kohokoliv z rodiny?... Jediný, co na sto procent o ženských vím je to, že to jsou pomstychtivý svině. A od nás není žádná, která by se Madarovi měla za cokoliv mstít, za to klidně dám ruku do ohně."

Naruto se zamračil. Pak se napil. Zhluboka. Tak zhluboka, že ve sklence zbylo tekutiny už jenom na dně. Zkřivil tvář, jak moc ho alkohol zapálil v krku a jak se mu hladkou cestou hnal až do žaludku.

Pod rouškou mafie 4: Cesty osudu [MadaNaru, HidaSaso, ItaDei] ×Kde žijí příběhy. Začni objevovat