Nara Flare: Rudá skvrna [DOKONČENO]

III. Jak že se to vlastně jmenuješ? (4/5)

Když vešli do místnosti, ozářilo je nepříjemné bílé světlo odrážející se od peřin a prostěradel. Místnost byla posetá desítkami lůžek, která byla asi z jedné čtvrtiny obsazená.

Slyšela vzlykání a naříkání. Mezi lůžky pobíhaly dvě postavy oděné v bílém, které zajišťovaly ležící jídlem a medikamenty. Nara na jejich rukou spatřila obdobné rukavice, jež měla na sobě.

„To je, nemocnice?" tázala se Gedeona a dívala se na něho jako by jí vzal do své vlastní noční můry.

„Ošetřovna, nemocnice," řekl a zvedl oči ke stropu. „Oddělení pro význačně choré.

Nara zvedla pohled taky. Ze stropu sem proudilo sluneční světlo, přes střešní okna. Rozhlédla se a zjistila, že toto je jediný přirozený zdroj světla, jelikož ostatní okna byla zabedněna.

Čarodějce došlo, že zdejší pacienti tu jsou v izolaci a nikdo nechce, aby se to tu hemžilo čumily. Nemocnici chytře postavili všem na očích, aby nikdo nepojal žádné podezření.

Ze zamyšlení jí vytrhl jeden z ošetřovatelů, který se k nim rychle blížil. Jakmile se dostatečně přiblížil, upoutalo ji jeho levé ucho nebo lépe řečeno, zbytek jeho ucha. Horní polovinu ucha měl našikmo uříznutou a zůstal mu tam jen rudý pahýl.

„Sem je pro civilisty vstup zakázán, tak odsud rychle vypadněte, než vás vyhodím sám," řekl sice tiše, ale rozhněvaně, jako by za tuto celou situaci mohli oni.

„Na mé uši jsme to nevěděli, omlouvám se," řekl Gedeon s hysterickým úsměvem.

Ošetřovatelovi se zableskl hněv v očích a chtěl k němu vykročit s rukou zaťatou v pěst, když ho jiný ošetřovatel zadržel. „V klidu Eriku, ti jsou v pohodě."

„Myslíš?" narazil do něj ramenem a poodstoupil. Druhý ošetřovatel k němu přišel a něco mu pověděl, Nara ale neslyšela ani slovo.

„Tohle je Dann. Spolupracuji s ním na tomto případu," řekl Gedeon, snažíc se poškrabat na noze.

Nara jej pozorovala. V klidu se založenýma rukama něco Erikovi povídal. Erik si to však nenechal líbit. Nakonec rozzlobeně máchl rukou a šel se nadále starat o pacienty.

„Gedeone, ty hyeno prašivá, konečně ses ukázal osobně?" řekl lafanovi a popotáhl nosem.

Gedeon se hystericky a velmi hlasitě zasmál, až to vzbudilo menší pobouření mezi pacienty. „Víš, že se ukážu, když něco potřebuju."

„Omluvte prosím Erika, právě dorazil z Duncanu a pokud jste slyšeli, jak to tam teď vypadá, určitě mu jeho rozmrzelost odpustíte. Navíc je výborný lékař a takové tu teď potřebujeme."

Dann se obrátil k čarodějce. „Koukám, že sis tentokrát přivedl i výpomoc."

„Nara," představila se trochu nejistě a podala mu ruku.

Dann na ní jen kouknul stále s rukama v bok a řekl: „Víš, i přes rukavice bychom měli omezit vzájemný kontakt. Koukám, že sis vybral schopnou asistentku lafane," řekl směrem ke Gedeonovi.

Nara se začervenala a stáhla ruku zpět. Ve skrytu duše doufala, že se jí Gedeon zastane, ale nic mu na to neřekl. Co když si to o ní myslí taky? Co hůř, až zjistí, že má s kouzlením problémy? A co když je doopravdy vyhaslá? Možná by z celé téhle akce měla vycouvat, ale neuměla si představit, jak by mohla pokračovat dál v životě. Ze všech jejích myšlenek se jí udělalo úzko.

„Máš to tělo?" řekl nakonec Gedeon.

„Jistě, je až vzadu, pojďte za mnou," řekl a vykročil vpřed.

Oba dva jej poslušně následovali. Nara se při tom dívala na pacienty. Kromě nějakého zakašlání a mírného opocení ze zvýšené teploty nijak zvlášť nemocně nevypadali. Další, na kterého pohlédla, měl namísto ruky obvázaný pahýl, končící u lokte. To snad ale s nemocí nesouvisí, zadoufala.

„Ti se nakazili rudou plísní?" zeptala se Nara.

„Ano, potenciálně s ní přišli do styku," pověděl jí Gedeon. „Pokud se to časem prokáže, tak jsou zatím v prvním stádiu."

„Pšššt," pokáral Gedeona Dann.

„Jaký pšt," zaprskal lafan na ošetřovatele. „Ty jsi jim to snad neřekl, proč tady jsou a co je čeká? Zaslouží si to vědět," s důrazem odpověděl glymerkin.

Dann chvíli přemýšlel, ale nakonec svolil. „Jak chceš, ale řekni si jim to sám."

Ačkoliv glymerkin hovořil k čarodějce, mluvil dostatečně nahlas, aby jej mohla slyšet celá místnost.

„Z poznatků, které jsme již získali, víme, že jsou tři stádia nemoci, kterou jsou tito nešťastníci potenciálně nakaženi. Pokud se dotyčný nakazí kontaktem, prvních pár dní se začne na napadených místech tvořit velmi svědivá vyrážka. Neškrabat, je to lehko přenosné a nejnakažlivější fáze tudíž má tendence se rozšiřovat. Takže čím méně plochy, tím lépe."

Nara byla nadšena. Samozřejmě ne z téhle nemoci, ale z toho že po dlouhé době zažívá přednášku podobné těm, kterých se účastnila na akademii. Jako posluchač i jako přednášející.

„Po pár dnech začíná vyrážka vystupovat a tvoří se takzvaná rudá plíseň, která rozežírá tkáň a snaží se rozšířit po těle přes krevní řečiště. Pacienti v této fázi zpravidla začínají kašlat a být horečnatí. No a ve třetí fázi naštěstí už pacienti nakažliví nejsou nebo to alespoň tak vypadá podle našich poznatků. Jenže v této fázi už to jde ráz na ráz a většinou nakažení umřeli buď na sepsi nebo zkrátka vykrváceli."

Pacienti v místnosti se začali horlivě vyptávat ostatních ošetřovatelů.

Nara si znovu vzpomněla na volače a jeho strašidelné oči. To všichni tady skončí jako on? Ve vlastní krvi bez možnosti na záchranu?

„Takže jako u vyvolávače," dodala Nara.

„Jako u vyvolávače," přitakal Gedeon. „Pokud by však pacienti kontaminovanou tekutinu požili," glymerkin se zarazil a zakroutil hlavou. „Minule umírali maximálně do dvou dnů. A celkově postup jednotlivých fází byl rychlejší."

„Jste spokojení? Zajímá mě, kdo je bude uklidňovat, zvlášť až se ukáže, že se o nic nejedná," zastěžoval si Dann.

„A kdo myslíš Danne?" zeptal se Gedeon a dloubl ho prstem do prsou.