Nara Flare: Rudá skvrna [DOKONČENO]

V. Změna hry (1/8)

„Jsi připravená?"

„Ano," řekla Nara rozpačitě.

Ve skutečnosti to bylo přesně naopak. Čarodějka se klepala nervozitou. Stále měla v hlavě toho kouzelníka. Kdyby šlo pouze o ni, asi by to i přešla. Měla však strach o Gedeona a toho, jak by reagoval na nejistotu ohledně jejích schopností. Pohled jí přeskakoval z místa na místo, až jí nakonec padnul na vývěsní štít. Itasův dům všeobecných potřeb.

Jak jsem mohla být takhle hloupá? Vždyť toto je přeci místo, kde jsem ty tři týdny pracovala. Ale kdyby tu bylo něco divného, nevšimla bych si toho? Já vím, Itas je sice čmelák, ale takový?

Jakmile to v duchu dořekla, tak se zarazila a sedla na studené schody. Otočila se opět směrem na vývěsní štít a na jeho jméno.

„Gedeone, koukni na jeho jméno, je to Sati!" Skoro křičela, když se zvedla a ukazovala prstem na název podniku.

Gedeon vytáhl z pouzdra dlouhý lovecký nůž. „V tom případě jsme tady správně."

Dveře se otevřely, které narazily do zvonku. Nara sebou cukla a padla na zem. Ano, nic nedokazuje připravenost více než čarodějka plazící se po zemi.

Obchod byl prázdný. Nara a Gedeon procházeli uličkami a prohlíželi si zboží. Měli tu snad všechno. Od farmářských potřeb, přes oblečení až po trvanlivé potraviny a krmení pro zvířata. Nara si zrovna prohlížela šálu, dost podobnou té, kterou má v brašně. Líbila se jí. Mrzelo jí, že si jí nekoupila, když měla tu možnost. Pak si všimla, že ani na kase není žádný zaměstnanec. Šla tam, aby si opět oživila ta muka. „Dobrý den, jaký je váš den?" Začala Nara předříkávat naučený text, jako básničku. Gedeon, jdoucí ke dveřím do druhé části obchodu, jí zcela ignoroval.

„A máte naši členskou kartičku?" Pokračovala nepřirozeně vysokým hlasem a házela při tom hlavou ze strany na stranu. „A jak že ji získáte? No to si ji můžete zakoupit za desset mincí nebo při nákupu alespoň za dvacet mincí jí můžete zakoupit za sedm mincí, a pak při předložení získáváte deseti procentní slevu k nákupu. No to nevadí, že neumíte počítat. Sleva jako sleva, že?"

Nara pokračovala v nesmyslném šmátrání rukama a zapisováním na imaginární list. „Děkujeme za návštěvu našeho podniku a jako dárek k nákupu dostáváte lahvičku s tekutým štěstím. A k čemu že slouží? No to si každou noc dáte tři kapky na každou ruku a ty pak budou...," zarazila se a prohlédla si pořádně lahvičku, na které byla nakreslená červená žabička. „Ta svině!" Zařvala čarodějka rozhořčením, když jí došlo, co se to tu vlastně děje.

Glymerkin se zastavil přede dveřmi, které se zrovna zprudka otevřely. „Máme zavřeno," vyšel ze dveří hnědovlasý muž v tmavě šedém tričku se šněrovacím výstřihem a s kapucí a velkým zlatým řetězem kolem krku, aby zkontroloval hluk, který slyšel. Při přítomnosti glymerkina se však zarazil. Oba na sebe dlouze pohlédli a Nara doslova pozorovala blesk, který do Gedeona i do jejího bývalého vedoucího udeřil. Neviděli se poprvé.

Muž ukročil vzad a chystal se zavřít dveře. Lafan se mu v tom pokusil zabránit, ale jeho soupeř byl rychlejší. Zabouchl dveře, které Gedeona trefily přímo do čumáku. Lafan padl na zem a chytil se za obličej. Nara přiskákala ke glymerkinovi a uviděla skrz jeho pracky téct krev.

„To je on, rychle ať ti neuteče," přidušeně na ni zahulákal.