Nara Flare: Rudá skvrna [DOKONČENO]

V. Změna hry (6/8)

„Cože?" ozval se Naře v hlavě její druhý hlas. Prudce vstala, ale to byla chyba. Z horka a horečky se jí zamotala hlava, a stejně rychle, co se vznesla nahoru, sebou zpátky kecla dolů na lavičku. Promnula si obličej a zajela si nehty do vlasů. „Cože kurva?" nedokázala zkrotit svoji mluvu.

„Já vím," Tentokrát vstala Alaine a začala kolem Nary pochodovat. „Vůbec jsem ti to neměla říkat, a teď když to víš, mě buď zabiješ ty, anebo on."

Nara na ní nevěřícně pohlédla. „Jak můžeš něco takového říct? Proč bych tě měla zabíjet?"

„Já nevím," zkousla si ret a snažila se v sobě udržet slzy. Protože si budeš myslet, že jsem mu na tebe donášela, že jsem ho na tebe poslala. A víš co? Je to pravda! Dělala jsem to, co mi přikázal. A dělala jsem to pro peníze a pro tohle oblečení a ten luxus. Možná bys mě skutečně měla zabít," řekla a otočila se směrem ke studně.

Nara hned poznala, co má za lubem. Alaine si stoupla na její okraj a podívala se dovnitř. Mírně se jí zatočila hlava, ale stále tam stála. „Asi jsem naprostý šílenec."

Natáhla nohu před sebe a zavřela oči.

Když se předklonila dopředu, náhle po ní sáhla ruka a prudce jí strhla na zem. Nara upadla hned vedle ní. Obě těžce vydechovaly a kašlaly kvůli rozvířenému prachu.

„Můžeš mi vysvětlit, co to jako mělo znamenat?" Čarodějka se na ní podívala přísným pohledem, jako na svého žáka.

„Stejně tak jako tak mě někdo zabije, tak chci alespoň skončit způsobem, jaký si vyberu sama," řekla odhodlaně Alaine.

„Takhle by sis zlomila akorát nohy, nejspíš. Při téhle výšce bys musela skočit šipku. A navíc on tě nezabije, nedovolím mu to!" Řekla v leže s naznačenýma rukama u sebe.

„Proč jsi na mě taková, proč se o mě zajímáš?" Vyhrkla její přítelkyně.

„Protože jsi moje jediná kamarádka. A než cokoliv řekneš, že takhle by se kamarádka nechovala, nenastavuješ tu teď náhodou svůj krk, i když ti hrozí, že tě zabijou za to, cos mi prozradila? A navíc jenom mi tohle říct vyžadovalo skutečnou odvahu." Řekla Nara. Pak se porozhlédla kolem a zjistila, že je sleduje několikero zvědavých očí. „Ale asi jsme vzbudily moc pozornosti, měly bychom jít někam, kde budeme mít větší soukromí."

Alaine přikývla. Pomohla čarodějce na nohy a obě dvě se oprášily. Navrhla, aby šly do městského parku. Nebudou tam sice úplně samy, ale rozhodně lepší než na náměstí.