VI. Na stopě (3/5)

9 3 0
                                    

Před čarodějkou se rozléhala překvapivě velká budova. Kdo by řekl, že ve Stredamoru po tom všem, co si město muselo projít, najdou takovou sumu na postavení nemocnice.

Samotná budova i s celým areálem byla obehnána zdí, jejíž vchod strážily dvě mramorově bílé sochy obrovských andělů. Párkrát kolem procházela, ale vždycky si myslela, že to patří nějaké monarše nebo boháči.

Když vešla dovnitř, divila se nad čistotou, která zde panovala. "Vypadá to, že Eldorst se dává do kupy," řekla čarodějka při pohledu na velkolepou runu, jenž se vznáší nad vnitřní fontánkou.

"Co prosím?" Pravila žena sedící za stolkem na konci haly.

Nara zakroutila hlavou. "Nic jsem neříkala, omlouvám se," snažila se zamaskovat svoji poznámku.

Pohlédla na ženu plných tvarů, se silnýma rukama a krátkým sestřihem. V uších jí zářily zlaté náušnice. Poklepávala tmavě modře nalakovanými nehty o desku stolu a čekala, co z čarodějky vypadne.

"Prosím vás, přišla jsem navštívit svého přítele Ralpha. Měl by mít problémy s nohou."

Žena si změřila čarodějku pohledem, který jí sjel do zápisové knihy. Po chvíli se zastavila. "Ehm, mám ho tady Ralph Gallar. Dvacet šest let, roztříštěné koleno. Přízemí, blok B, pokoj sedm. Budete si přát ještě...," ale když zvedla oči od knihy, byla Nara tu tam.

Takže pokoj pět, šest, sedm. Tady to je.

Otevřela dveře bez klepání a na posteli spatřila ležet muže, ve kterém poznávala jednoho z útočníků. Posadila se těsně vedle jeho zraněné nohy a naklonila se nad něj.

"Ralphe, je čas vstávat."

On zamhouřil očima a zavrčel. "Nechej mě spát Tanjo."

Nara zamhouřila oči. "Pane Gallar, čelá vás amputace končetiny!"

"Cože?" Vykřikl a posadil se až málem hlavou trefil blonďatou dívku.

Nara prstem zakroutila konečky svých kudrnatých mastných vlasů. "Poznáváš mě? Nebo chceš připomenout, jako svému příteli."

Pacient vytřeštil oči a zakýval hlavou neschopný vyloudit ze sebe jediného slova.

"Co se to tu kurva děje?" Ozvala se postava ve dveřích.

"Nic, jen si tu povídáme," řekla Nara s umělým úsměvem a ruku měla stále pevně položenou na jeho kolenu.

Dívka bouchla dveřmi a rázně přispěchala k posteli. "Můžeš mi říct, co tu děláš?" Vyjekla na čarodějku.

Nara zůstávala v klidu. Situaci měla plně pod kontrolou. Alespoň v rámci meze. Tentokrát se podívala na příchozí sestřičku. Nemohla si pomoci, ale přišla jí nějak povědomá. Ta stavba těla, ten zelený culík, ty oči. To je ta ošetřovatelka s maskou koloucha!

"Přišla jsem se zeptat Ralpha, co provedli s mým přítelem Davidem, po té, co ho napadli," řekla a poklepala mu rukou na noze.

Ralph stistkl zuby bolestí, div nezačal řvát. "Nech mýho brášku na pokoji," ozvala se znepokojeně zdravotní sestra. Jeho vlastní sestra.

"Víš...," nenechala však čarodějku domluvit a skočila jí do řeči.

"Mě je to úplně jedno, co chceš říct. Ty odsud pěkně rychle vypadneš, než zavolám ostrahu!" Řekla nasupěně a popotáhla. Nara si všimla červeného zabarvení nosu a popraskaných žilek.

"Hele, nevím, co chceš, ale Davida jsem nezabil, pověz jí to Tanjo," hájil se Ralph, ale jeho sestra jej také zpražila pohledem.

"A ty se taky neozývej, nehodlám tě pokaždý tahat z těch svejch sraček. Já toho mám taky dost. Už jenom, že jsem si vzala na svoje triko tvou léčbu," pak se otočila směrem ke mě a její hnědé oči na mě hrůzostrašně civěly. "A jestli myslíš Davida Browna, tak z toho je Ralph z obliga. Ten zemřel na tu novou nákazu."

Cože? David, že zemřel na rudou plíseň? Počkat. To znamená... Ano, mohl by být. Když jsme byli s Gedeonem v nemocnici, byl tam již jeden označený sud. Je možné, že byl také jedním z aktérů, či šlo o náhodu?

"...tak mi už prosím projev tu laskavost a..." nestihla však dopovědět a jen frkla nosem.

"Dnes večer mi doneseš záznam o sudu s označením jedna z té izolační nemocnice," řekla Nara a zablýskaly jí přitom křišťálové oči.

"Cože? Proč bych to jako měla dělat? A i kdybych chtěla, tak nemám možnost. Už tam nepracuju, odešla jsem potom, co se nakazila Clara," řekla se založenýma rukama.

Nara se postavila těsně před sestru. Ačkoliv čarodějku přečnívala o celou hlavu, nebojácně se jí dívala do očí a kráčela směrem k ní. Ta stejně rychle couvala, než narazila do zdi. Měla z ní strach. Měla své vlastní démony a moc dobře věděla, že je hodlá použít proti ní samotné. "Uděláš to a moc ráda. Nechceš přeci, aby se zde dozvěděli o tvé závislosti. A o tom, že jsi minulému zaměstnavateli kradla fet," pohladila ji po jejím zeleném culíku a zamrkala na ni.

"Jak tohle víš?" Tázala se a opět frkla, když se jí rozklepaly ruce. "Co když mě chytí, to můžu dát klidně výpověď hned."

"Můžeš," řekla v klidu a pohladila ji po tváři. Sestře se na ruku svezly oči plné znechucení, ale neuhýbala. "Nebo se budeš chovat jako hodná holka, ukradneš pro mě ten spis a zachováš si alespoň šanci na práci. A pořádnou léčbu pro svého bratra," dodala čarodějka a podívala se směrem k Ralphovi.

Nečekala na odpověď. Očividně to potřebovala ještě zpracovat. Otočila se a vydala se směrem ke dveřím. Tam se ale ještě zastavila. "Je to na tobě, jak se rozhodneš. Po půlnoci budu čekat zde podél nemocniční zdi. Pokud se neukážeš, budu to brát, že jsi se rozhodla opačně," řekla úkosem a odešla.

* * *

Nesnášela to. Tak, jak se zachovala. To, že jí vyhrožovala. Ale neměla jinou možnost. Pokud zjistí to, čeho se obávala, mohlo by jí to dostat k dalšímu vodítku a zachránit sebe i ostatní.

Snažila se sebe samu přesvědčit o tom, že je dobrý člověk, a že to dělá ve vyšší dobro, ačkoliv pohled sestry Gallar, když jí dávala spis o pacientovi jedna tomu moc nenaznačoval. Číšil z ní hněv a nenávist. Samozřejmě nezapomněla prohodit slova, že bude ráda, když jí už nikdy neuvidí a chcípne na tu nemoc.

Všechny tyhle myšlenky však zahnala, když otvírala spis.

Pacient: xxx
Věk: 22-23
Pohlaví: muž
Nalezení: 7. srpence
Úmrtí: 6-7. srpence
Ohledání: Muž zemřel s největší pravděpodobností v časných ranních hodinách. Klouby měl zkrvavené a sedřené. V posledních hodinách svého života se pravděpodobně připletl do fyzického střetu. To však nevypadá na příčinu smrti. Při nálezu měl muž celý obličej zdeformovaný a zkrvavený a jeho totožnost nešla rozpoznat, avšak díky tetování zvířete na ruce jej jedna ze sester (Clara Frey rozpoznala jako Davida Browna).

Nara se rozklepala a napila se horkého čaje. Je možné, že David je členem jejich spolku? Nemohla čekat a pustila se dál do čtení.

Po prvním ohledání byla oběť zapečetěna, avšak vyšetřovatel Gedeon trval na její znovuotevření.

Přítomní Dann Goodman a Clara Frey.

2. ohledání: Při znovuohledání těla bylo zjištěno, že deformace obličeje byla způsobena nákazou - rudou plísní. Stejně jako u dalších obětí, typická vystupující bakterie podobná plísni, vyčnívala na obličeji zemřelého a porušená tkáň a i dokonce obličejové kosti nevydržely a způsobily již zmíněnou deformaci. Bylo opět ohledáno celé tělo, ale mimo tetování na levém rameni - sokol, nebylo na těle objeveno nic zvláštního.

Dann Goodman

Při tom všem čarodějka zapomněla na jeho tetování a ani nevěděla, zda doufala či nedoufala, že nalezne znak žáby.

Zavřela spis. Teď už to všechno věděla. Dozvěděla se, že David zemřel na nákazu jako první, ještě před plánovanou sebevraždou volače. Zde však její stopa končí. Clara, která jej znala, zemřela též. Gedeon zmizel. A Nara se stala netvorem, aniž by jí to k něčemu vůbec bylo.

Nara Flare: Rudá skvrna [DOKONČENO]Donde viven las historias. Descúbrelo ahora