Nara Flare: Rudá skvrna [DOKONČENO]

Doslov

Tak a je to tu. Konec. Nebo možná teprve začátek?

Už je to podruhé, co jsem dopsal tuhletu povídku a pokaždé jsem z toho trošku naměkko. Nakonec to dopadlo dobře, ne? Když nebudu počítat těch kdoví kolik lidí, kteří nakonec umřeli strašnou trýznivou smrtí na krutou nemoc, na Itase, který skončil s roztříštěnými orgány na podlaze svého obchodu, na hostinského, který si ani nezasloužil jméno, za to, co všechno provedl a na Erika, jenž z posledních sil to raději ukončil sám. No a pak je tu ještě Dann, na kterého se vykoná hon, a Nářino nefungující kouzlení, ale to už zase někdy příště ;).

Chtěl bych Vám všem moc a moc poděkovat. Za to, že jste otevřeli tuto povídku, za to, že jste jí četli a extra moc velké díky patří těm, kdo jí dočetl až sem (plus ještě děkuji za všechny *).

Pro jakéhokoliv spisovatele, obzvlášť pro ty začínající, je největší odměnou to, že jejich knížku vůbec někdo otevře, čte a mluví o ní a tím Vám všem, i těm, co to zavřeli po první kapitole ještě jednou moc děkuji.

Tímto se s touto povídkou loučím (ne navždy, protože chci provést ještě alespoň jednu korekturu, ale vsadím se, že chybičky se tam najdou i poté).

Budu moc rád, pokud mi napíšete, ať do komentářů, či do zpráv, jak se Vám povídka líbila. Co Vás na ní zaujalo, co ne, či Vám i přímo vadilo, a jaký ve Vás zanechala celkový pocit.

Ještě nakonec, když jsme u těch díků mé úplně největší díky patří mojí úžasné manželce, bez které by tato povídka a ani samotná postava Nara Flare nikdy nevznikla, a která mi pomohla s korekcí, protože před jejím zásahem ta povídka vypadala fakticky strašně :D .

Tak naposledy ještě jednou díky všem a třeba se setkáme u dalšího díla.

FoxenCrow 🦊