Last lovers (CZ)

21.

"Nora vylezla z nory! Ušmudlaná Nora, šprtka!"

Dívčí hlasy zněly odevšad až si malá, možná desetiletá dívka položila ruce na uši. Choulila se v rohu místnosti a hlouček okolo ní se tomu nahlas smál.

"Notak, šprtko, postav se!"

Pravila jedna z nich a surově ji vytáhla na nohy.

"Nech mě být!"

Bránila se Nora a prudce otočila hlavou, takže jí dlouhé kaštanové vlasy zavlály a spadly jí do čela.

"Tak to si nemysli. Nejdřív nám dáš svačinu a peníze."

"Nikdy!"

Tyranka jí vrazila facku.

"Tak slečna Richardsová bude odmlouvat?"

Nora se jí vytrhla, skrčila se a proběhla okolo ní. Vyběhla na chodbu a utíkala. Kamkoli, hlavně pryč od nich. Pryč od všech jejích problémů.

___________

"Noro, prober se. Clemence, drž ji."

Arthur jemně třásl s dívkou ležící na zemi, mumlající cosi o svačinách a škole.

"Co si jí to udělala?!"

Zvedl muž pohled i hlas a obrátil se na Georginu, kterou pevně držela na místě již zmíněná Clemence.

"Já nic. Její mysl neustála to, jak jste ji ode mě odtrhl. Pravděpodobně se teď nachází hluboko ve svých vzpomínkách. Než jste nás odtrhli tak jsme byly mentálně propojené."

"Cože?"

Ptala se Clemence, ale až poté co to vyslovila jí došlo, že udělala chybu.

"Ukazovala jsem jí minulost. Tu skutečnou."

Poslední dvě slova řekla snad až příliš výrazně. Muž chtěl něco říct ale byl přerušen Norou, která se zničeho nic posadila a zalapala po dechu.

"Nevěř jí. Arthure nevěř jí."

Zašeptala a zorničky se jí výrazně zúžily.

"Já jí nikdy nevěřil, to by mě ani nenapadlo."

Chtěla ještě něco říct, ale vzhledem k tomu, že Clemence věděla, že jí hoří za patami, skočila jí do řeči.

"Drahý, ještě je zmatená. Nech ji odpočinout. Co uděláme s touhle?"

Trhla s Oldwoodskou čarodějnicí a ta spadla na zem.

"Nech mě být, Clemence! Lorde Arthure, poslouchej mě. A když ne mě, tak alespoň svou přítelkyni."

Rukou máchla směrem k Noře, která se už trochu vzpamatovala a došlo jí co se děje.

"Arthure, buď té lásky a věnuj mi pozornost. Vím, že bude těžké to pochopit, ale všechno je jinak, než si myslíš."

"Prosím? Noro, co se děje?"

"Ona mluví z cesty, ještě je zmatená."

Clemence se znova pokusila ji zarazit, ale Nora se nedala.

"Tak to tedy nejsem! Artie, neposlouchej ji, ona není ten za koho se vydává!"

"Cože? To mluvíš o kom?"

"Je mi to líto, ale o Clemence, o tvojí ženě."

Následovalo ticho při kterém Arthur zíral střídavě všechny tři ženy.

"Noro, tohle už ale přeháníš."

Řekl nakonec a zamračil se. Nora najednou ztratila všechnu naději.

"Nejdřív na ni zaútočíš a teď mi tu chceš namluvit, že je Clemence, moje Clemence podvodnice?"

To už bylo na krátkovlasou dívku moc. Do očí jí skoro vběhly slzy, ale držela se.

"Víš co? Jestli si to o mě myslíš, tak si to mysli, ale já ti říkám pravdu. Clemence ti lže a vždycky ti lhala. Je to její sestra."

Stoupla si a napřímila se.

"Znám lidi jako je ona. Chtějí dosáhnout svého a jdou přes mrtvoly. I když v jejím případě to není zas tak obrazné."

Teď se zapojila i Georgina.

"Byly jsme sestry, vyrůstaly jsme spolu ale byly jsme jiné. Já měla svoje schopnosti, kdežto Clemence ne."

"Arthure, sakra proč ji posloucháš?!"

V jejím hlase byla strach. Muž máchl rukou, aby ji umlčel a kývl na čarodějnici. Tak pokračovala.

"Chtěla mi dokázat, že je lepší a tak se vetřela do vaší přízně a vy jste se do ní  zamiloval, pochopitelně. Musím uznat, že je okouzlující, ale je monstrum."

"Clemence?"

Zašeptal a věnoval jí tázavý pohled. Nevěděl co má dělat. Z jedné strany na něj koukala jeho žena a z té druhé žena, kterou miloval. Které z nich má věřit?

Tak co? Jakpak se asi rozhodne? Tahle část byla trochu kratší, ale příště.... Muhahahaha. Těšte se.