16. kapitola - Assiel

4.3K 295 10
                                    

"Slyšíš dobře, Bett, jsem Cameronův bratr."

"Ale jak jsi věděl, kde ho máš hledat?" snažila jsem se trochu dostat z už zmiňovaného transu, ale moc se mi to nedařilo.

"Víš, vím toho hodně, ale to nebudeme rozebírat." řekl naprosto klidně, ale já jsem se stále jen ztrácela, teď možná ještě víc.

"Takže? Myslíš, že by mohl jet s námi?" podíval se na mě prosebně Cam.

"Myslím, že klidně. Ale budu požadovat pořádné vysvětlení všeho."

"Dekuji." řekli oba krasavci jednohlasně.

"Za málo. Osedlej si Hodniela a vyrazíme." on na mě jen kývl a zmizel v jednom z boxů.

"Camerone, co ti potřebuje říct tak důležitého?"

"To já nevím, Bett, ale brzy to zjistíme."

"Jen doufám, že to nebude nic hrozného."

"Určitě ne." pousmál se Cam a schoval mě ve své náruči.

Po chvíli Assiel vylezl z boxu, po boku s mým milým hnědáčkem.

"Můžeme?" zeptal se jednoduše a s Cameronem jsme si vyvedli i své koně z boxů.

Vyvedli jsme je ze stáji na hlavní, vyhoupli se do sedel a klukem vyjeli pryč od zámku. Jela jsem první, jelikož to tu znám nejlépe, takže ani po tmě mi to tu nedělá problém.

Projížděli jsme hlavní vstupní bránou, kde pospávali stráže, opření každý o jeden sloup.

"Hej, vstávejte!" křikla jsem na ně a oni se rychlostí blesku narovnali.

"Co? My nespíme!"

"No jasně." zasmála jsem se a jeli jsme dál.

K tetě jsme přijeli někdy k ránu, ale ještě byla úplná tma. Koně jsme přivázali k jedné ze stran domu a přešli přes zahrádku ke dveřím. Jemně jsem zaťukala a hned na to se v celém domku rozsvítilo.

"No konečně jste tady. Pojďte." spustila na nás teta, hned co jsme otevřeli.

"Ahoj teto." objala jsem ji hned, co jsme vešli dovnitř.

"Tak jak jste si to užili? Co ten vévoda?"

"Byla to skvělý ples. A vévoda? Tak ten byl příšerný, i otec si to o něm začal, takže díky bohu. Nebýt Camerona, musela bych s ním protančit celý večer." při poslední větě jsem se oklepala jen při té představě, že bych s tím exotem tančit celý večer.

"Tak to jsem moc ráda, že jste si to užili. A ty jsi kdo, chlapče?" podívala se za má záda přímo na Assiela.

"Jsem Assiel, Cameronův bratr."

"Cameronův bratr? Páni, Camerone, nezmínil ses, že máš bratra. A moc mě těší, já jsem Beatricina teta Manoel."

"Moc rád vás poznávám." řekl s úsměvem a podali si ruku na seznámení.

"Této? Mohl by tu Assiel na pár dní zůstat?"

"Ale ovšem, zlatíčko. To není žádný problém. Jen budeme muset snést z půdy ještě jednu postel."

"Zajdu tam." řekl jednoduše Cam a vyšel ven.

"Tak dobře, děkuji." řekla teta a posadila se ke stolu.
"Nedáte si něco k jídlu?" zajímala se ještě.

"Ne, to je v pořádku. Víš, co bylo jídla na plese?" usmála jsem se na ní.

"To je pravda, hned mi to nedošlo."

Královská stopařka [CZ] ✔Where stories live. Discover now