Forever young

-chapter 2-

Vyzvedla jsem v restauraci smažené nudle a vydala se domů. Měla jsem štěstí, že ve škole jsem byla jen 2 hodiny jinak bych tam snad umřela. Náš byt byl přesně od kampusu třicet minut autobusem. S tím, že jsem měla patnáctiminutovou zastávku v restauraci. Odemkla jsem hlavní vchodové dveře a zkontrolovala poštu. Potom jsem se vydala do druhého patra. Vešla jsem do bytu a vyzula si boty. Odložila jsem jídlo s kabelkou na botník a potom si sundala kabát.

"Chrisi?" zavolala jsem a s obědem jsem šla do kuchyně. Slyšela jsem, že je puštěná sprcha, takže jsem zatím nachystala talíře a příbor. 

"Už jsi doma?" ozval se Chris, který stál ve dveřích kuchyně. Otočila jsem se a spatřila, že je jen v teplácích a má mokré vlasy. "Nějak brzo ne?" ušklíbl se a sedl si ke stolu.

"Hele sklapni jo," zasmála jsem se. "Donesla jsem ti jídlo." 

"Děkuji ti, drahá," zamumlal už s plnou pusou. Jen jsem nad ním s úsměvem zakroutila hlavou a pustila se do jídla. Když jsme dojedli, sklidila jsem nádobí do myčky. Chris mě celou dobu pozoroval s úsměvem.

"Ty si něco udělal?" zeptala jsme se a došla k němu. Položila jsem si ruce na jeho ramena a sedla si na něho obkročmo.

"Já?" řekl užasle. "Proč?" 

"Protože se na mě koukáš tak nevinně," vysvětlila jsem a políbila ho na špičku nosu. 

"Nic jsem neudělal," zakroutil hlavou. "Zatím," zašeptal a zvedl se z židle. Nohy jsem měla omotané kolem jeho trupu, takže mě nesl do ložnice. Zasmála jsem se, když mě položil na postel. Cítila jsem jeho polibky úplně všude. Jeho ruce, se snažili rozepnout mé šaty, ale nešlo mu to. Zasmála jsem se a rozepla si je sama. "Díky," utrousil a znovu se přisál na moje rty. Zajela jsem rukou do jeho vlasů a druhou jsem si ho za triko přitáhla víc k sobě.

Najednou se bytem ozval zvonek. Chris potichu zanadával a slezl ze mě. Vyšel z ložnice a šel otevřít. Já jsem se mezitím převlékla do trika a tepláků.

"Hvězdo, je tu tvůj bratr!" zakřičel a já vyšla z pokoje. Henry se zrovna vyzouval.

"Nazdar ségra," usmál se a já ho obejmula. "Snad jsem vás nevyrušil.

"Jo." "Ne." řekli jsme s Chrisem zároveň a já po něm hodila vražedný pohled.

"Hele kámo, vím že je to tvoje holka, ale pořád je to moje mladší sestra, takže mi to příjde nechutný," zamračil se Henry na Chrise a ten na něho ukázal pouze prostředníček. Potom odešel do kuchyně. 

"Posaď se," ukázala jsem k obyváku. "Dáš si něco?" 

"Máte džus?" zeptal se.

"Jasně," přikývla jsem a odešla do kuchyně. Chris se opíral o kuchyňskou linku. "Chovej se slušně," řekla jsem a vytáhla sklenici do které jsem nalila džus. "Je to tvůj kamarád a můj bratr," připomněla jsem.

"Já vím," povzdychl si Chris. "Ale dnešek mohl být jen náš," pousmál se. "Zítra ráno jdu do školy a potom rovnou do práce." 

"Já vím," přikývla jsem. "Neboj se, Henry tu nebude dlouho," políbila jsem Chrise na tvář a potom jsem šla s džusem za Henrym. Položila jsem sklenici na stůl a sedla si do křesla. Nohy jsem si skřížila pod sebe. "Tak o co jde?" zeptala jsme se. "Neříkej mi, že jsi mě chtěl jen vidět," ušklíbla jsem se.

Chris došel za námi a sedl si na gauč vedle Henryho. Henry se na nás podíval a potom se nadechl.

"Požádal jsem Marrinet o ruku," řekl rychle a já otevřela překvapeně pusu. Chris vypadal stejně šokovaně jako já. 

"Cože jsi?" dostala jsem ze sebe pomalu.

"Svatba bude na jaře," pokračoval.

"To je za pět měsíců," ozval se Chris.

"Já vím," přikývl Henry.

"Ví to máma?" zeptala jsem se a stoupla si. Začala jsem přecházet po obyváku sem a tam. "Protože jsem si jistá, že z tohohle zešílí." 

"Ještě ne," zamumlal Henry. "Ale chci jí to říct, co nejdřív." 

"Zlato uklidni se," řekl Chris a postavil se. Přešel ke mě a položil ruce na má ramena, aby mě zastavil. Podívala jsem se na Henryho.

"Jsi si jistej, že to chceš udělat?" zeptala jsem se.

"Miluju jí, Leno," zašeptal.

"Pojď sem," zamumlala jsem a sedla si k němu na gauč. Objala jsem ho a on si mě k sobě přitáhl. "Mám tě ráda, Henry. A jestli to je to, co chceš.. Tak tě podpořím před mámou," slíbila jsem.

"Taky tě mám rád," pousmál se.