Forever young

-chapter 16-

Svatba byla dokonalá. Ten pohled, kterým se Henry koukal na Marinett byl nezapomenutelný. Po celý obřad měl Chris propletené prsty se mnou. Když veče začala oslava a bylo po prvním tanci novomanželů, Chris se zvedl od stolu. Překvapeně jsem se dívala jak ke mě natáhl ruku. "Můžu poprosit o tanec?" Usmál se na mě tím svým dokonalým úsměvem. Se smíchem jsem zakroutila hlavou, ale on mě i tak vytáhl na nohy. Dotáhl mě do prostřed parketu a objal mě okolo pasu. Spojila jsem ruce za jeho krkem a nechávala se unášet v rytmu hudby. S Chrisem jsme se dívali navzájem do očí a nevšímali jsme si těch lidí okolo. 

Když jsem poprvé Chrise potkala nečekela jsem, že se dostaneme takhle daleko. A teď když se na sebe podívám do zrcadla vidím úplně jinou dívku než před lety. Chris se změnil, ale to já jeho taky. 

"Nad čím přemýšlíš?" ozval se mi u ucha jeho hlas. Usmála jsem se a zakroutila hlavou, aby to neřešil. "Nechce se mi zítra jet domů." Povzdychl si.

"Mě taky ne," přikývla jsem. "Ale musíš do práce." Připomněla jsem. 

"Já vím," zamumlal. "Ale tady je to všechno jednoduší. Vyrůstali jsme tady a máme tady všechny, kteří nás milují," Nechápavě jsem svraštila obočí, protože jsem neměla tušení kam s tím směřuje. "Co kdybychom se vrátili sem? Školu si můžeš dokončit dálkově a April tu bude líp než v San Francisku." Měl pravdu. April by tu měla skoro celou rodinu. Chris by si tu našel práci a já bych tu měla mámu, která by mi pomohla. 

"Ano," řekla jsem a ještě víc jsem se usmála. "Souhlasím." 

"Cože?" zeptal se nevěřícně. "Myslel jsem, že nebudeš ch-." Bez další odpovědi jsem ho políbila. Tohle byl nejlepší způsob jak ho umlčet. 

"Nemysli," poradila jsem mu, když jsem se od něho odtáhla. "Tohle je náš domov.  April tu bude mít všechno. Takže až dorazíme domů, začneme všechno zařizovat." 

"O čem se tu bavíte hrdličky?" objevil se u nás Henry s Marinett. Podívala jsem se na Chrise a nechala ho, aby jim tu novinku oznámil sám.

"Budeme se stěhovat zpět sem," oznámil. "Chceme aby April vyrůstala tam, kde my." Henry se překvapeně podíval na mě a potom zpět na Henryho.

"Takže nás opustíte?" zeptal se a na tváři se mu vytvořil úsměv. "Jestli si myslíte, že se mě takhle zbavíte tak to se pletete. Budeme sem jezdit třeba každé víkendy, že ano lásko?" podíval se na Marinett, která s úsměvem přikývla.

"Budeme rádi, když sem budete jezdit," usmála jsem se. "April bude potřebovat vidět svého šíleného strýčka." 

"Kdo je u tebe šílený?" zamračil se Henry.

"Ty." Řekli jsme všichni tři zároveň což nás rozesmálo. Henry se zamračil ještě víc a uraženě se otočil k odchodu. Ale Marinett ho pevně držela za ruku, takže se nepohnul. Když se otočil zpět na nás v očích měl jiskřičky pobavení. 

"Koukejte!" vyhrkla jsem nadšeně a ukázala prstem na nebe. Všichni zvedli hlavu a spatřili to co já. Hvězdu, která padala k zemi. 

"Přej si něco." Zamumlal mi do ucha Chris. Podíval jsem se na jeho tvář a věděla jsem, že si přát nic nemusím. Měla jsem vše, po čem jsem toužila.

"Hlavně jeďte opatrně," řekla máma asi po milionkráté a já objala tátu, který mi věnoval pusu do vlasů. "Aby se vám něco nestalo." 

"Neboj se," usmál se Chris a objal jí. "Vezu si cenný náklad." Připomněl a táta ho poplácal po zádech. Potom hodil tašky do kufru a otevřel dveře spolujezdce.

"Mám vás ráda," řekla jsem a oboum jsem věnovala pusu na tvář. "Uvidíme se brzo."  Máma přikývla a já nasedla do auta. Chris sedl za volant a oba jsme ještě zamávali, než vyjel z příjezdové cesty. Potom vyrazil po silnici z města pryč. Udělali jsme zase milion zastávek na benzinkách, než jsme dojeli do San Francisca.

Chris zastavil na semaforu, protože jsem měli červenout. Propletl si se mnou prsty a otočil hlavu ke mě. 

"Tak co těšíš se až se přestěhujeme?" zeptal a já nadšeně přikývla. Ruku jsem měla položenou na svém břiše a kdykoliv mě April kopnula začala jsem si ho hladit. Chris se usmál a na semaforu naskočila zelená. Chris šlápnul na plyn a rozjel se. Chris se na mě znovu podíval, ale najednou se v jeho očích objevil strach. "Leno!" Vykřikl, ale to bylo poslední co jsem slyšela než mě zahalilo bílé světlo a já cítila tupo bolest do hlavy. A potom byla tma.