Forever young

-chapter 15-

"Lásko nechci být zlej, ale pohni si!" zakřičel na mě Chris ode dveří. Zavrčela jsem a vytáhla si silonky. 

"Nevíš jak je těžký jít na záchod s takovým bříchem!" zakřičela jsem nazpět a upravila si šaty. Potom jsem si umyla ruce a vyšla z koupelny. "A na tu svatbu přijedeme včas, takže se neboj." 

"Jestli budeme každých patnáct minut zastavovat na benzínce, protože budeš chtít něco k jídlu nebo na záchod, tak ne." Odpověděl a podal mi z věšáku kabát. Pomohl mi ho obléknou a potom mě políbil do vlasů.

"Jsem v sedmém měsíci.. mám na to právo," odsekla jsem a vyšla z bytu. Počkala jsem na Chrise než zamkl a potom se vydala dolů. Přidržoval mě za jednu ruku, kdybych najednou zakopla. "A navíc je to tvoje chyba." 

"Už radši nebudu nic říkat, jinak mě zabiješ," povzdychl si Chris a odemkl auto. Otevřel mi dveře a já nasedla. "A není to moje chyba." řekl dřív než zabouchl dveře. Obešel auto a sedl si za volant. Nastartoval a rozjel se. 

"To teda je," namítla jsem a položila si ruku na břicho. "Že jo April?" zamumlala jsem k břichu. April mě kopnula a já se vítězoslavně podívala na Chrise. "Vidíš? To bylo ano." 

"Kope tě pořád," ušklíbl se Chris. "Možná bude hrát fotbal." 

"To teda ne," zakroutila jsem hlavou. "Moje holčička nebude fotbalista. Bude to baletka," usmála jsem se a podívala se na sebe do zrcátka. Upravila jsem si rtěnku a potom se podívala zpět na Chrise. "A jestli jí budeš nutit k fotbalu, tak tě zabiju." 

"Ale co když bude chtít?" namítl. "Nemůžu jí v tom bránit." 

"Nebude chtít," odsekla jsem a začala si hladit břicho. "A Chrisi?" ozvala jsem se.

"Ano, lásko?" na moment se na mě koukl.

"Dala bych si čokoládovou tyčinku." Nevinně jsem se usmála a Chris obrátil oči v sloup. 

"Vždyť jsme ani nevyjeli z města." 

"Jsem těhotná," připomněla jsem. "Takže mám právo jíst!" 

Než jsme dojeli domů zastavili jsme asi na dvanácti benzínkách. Na každé jsem si koupila nějakou sladkost a zašla si na záchod. Chris jednu chvíli vypadal, že mě ta nechá a odjede, ale potom si asi vzpomněl, že jsem jeho žena a čekám jeho dítě. Když jsme zastavili před domem mých rodičů, vystoupil a čel mi otevřít dveře.

"Děkuju," usmála jsem se a když jsem vystupovala věnovala jsem mu pusu na tvář. Potom jsem se rozhlídla. Všechno to tu bylo svatebně vyzdobeno. Stejně jako v den kdy jsem svatbu měla já.

"Ségra?" ozvalo se za mnou a já se otočila.

"No páni," vydechla jsem. "Podívej se na sebe. Sluší ti to." Henry ke mě došel a objal mě. Přitom dával pozor na mé břicho, jako by se bál, že může April ublížit.

"Nepřibrala si?" ušklíbl se, když se odemě odtáhl. Praštila jsem ho do ramene a podívala se přes rameno na Chrise, který vytahoval tašky. 

"Slyšel si to miláčku?" našpulila jsem rty. "On mi řekl, že jsem tlustá." 

"Neměla jsi jíst tolik čokoládových tyčinek." odpověděl a mrknul na Henryho.

"Jste idioti!" zavrčela jsem a vydala se do domu. Slyšela jsem jejich smích za mými zády. Vešla jsem do domu a ucítila lahodnou vůni máminých sušenek. "Mami?" zavolala jsem. Slyšela jsem ze zahrady hlasy hostů, ale věděla jsem, že máma bude někdo v domě. 

"Už jste tady?" Máma se objevila ve špinavé zástěře ve dveřích a široce se usmál. "Vypadáš nádherně, holčičko," řekla a přišla ke mě blíž, aby mě mohla obejmout. "Pojď udělala jsem ty tvoje sušenky," Vzala mě za ruku a vedla domem do kuchyně. Sundala jsem si kabát a přehodila ho přes židli. Potom jsem si sedla ke stolu a z talíře jsem si vzala ještě teplou sušenku. Máma si sundala zástěru a přehodila jí přes druhou židli. "Jsem ráda, že jsou zase obě mé děti doma." 

"Taky jsem ráda, že jsem doma," usmála jsem se a natáhla si nohy před sebe. "A taky si už přeju, aby se April narodila." Máma se zasmála a posadila se na židli naproti mě. 

"Až se narodí, bude ti to chybět," řekla a pohladilě po vlasech. "A jak se má moje vnučka?" zeptala se.

"Dobře," odpověděla jsem. "Nic jí nechybí. Pořád jím nějaké dobroty a Chris mě za to chce už zabít." 

"Co mě tu zase pomlouváš?" jmenovaný vešel s Henrym do kuchyně. "Ahoj," Chris se usmál na mámu, která ho šla hned obejmout. Henry mě objala okolo ramen a dal mi pusu na tvář.

"Pořád jsem naštvaná," zabručela jsem. "Nejsem tlustá!" 

"No ták, ségra," zamumlal. "Ani nevíš jak se na svou neteř těším." 

"Aby si věděl, řeknu April všechny trapný historky, co se ti stali." 

"To neuděláš?!" Henry se odtáhl a podíval se na mě.

"Uvidíme." Pokrčila jsem rameny. "A teď pojď. Tvoje svatba čeká."