Forever young

-chapter 5-

Pondělí tu bylo rychle. A já se necítila o moc líp. Pořád mi bylo tak zle, že jsem byla ráda, když jsem se k doktorovi dostala. Čekárna naštěstí byla prázdná, takže hned jak vykoukla z ordinace sestřička, pozvala mě dál.

"Slečna Parksová?" zeptal se doktor, když nakoukl do mé složky.

"Ano," přikývla jsem a položila si kabelku na židli. 

"Tak si odložte a lehněte si na lehátko," pobídl mě a já ho postechla. Sundala jsem si triko a lehla si. Doktor přišel ke mě a změřil si mě pohledem. "Co vás trápí?" 

"Už týden mi je po ránu nevolno," oznámila jsem a doktor přikývl. Rovnou začal ultrazvukem, kterým mi přejížděl po břichu. 

"Gratuluju," řekl s úsměvem. "Jste v prvním měsíci," zavřela jsem oči a doufala, že toto je jen sen. Ale nebyl. "Nevypadáte překvapeně." 

"Nejsem," zamumlala jsem a přetáhla si přes hlavu triko. "Už jsem si dělala test, ale s přítelem jsme si chtěli být jistí," vysvětlila jsem. 

"Aha," přikývl chápavě. "Vypíšu vám těhotenský průkaz a můžete jít." vzala jsem si tašku a čekala než do dopíše. Když mi ho podíval, ještě jednou se na mě. "Nebojte se. Vy to zvládnete."

"Děkuju," špitla jsem a odešla z ordinace. Neměla cenu chodit na přednášky. Stejně bych tam byla už jen tak hodinu a půl. Proto jsem se vydala domů. Věděla jsem, že bych to měla zavolat mámě, ale nevěděla jsem jak jí to říct.

Když jsem došla domů, odhodila jsem klíče na botník a svlékla se do spodního prádla. Oblíkla jsem si Chrisovu košili, která voněla jako on. Potom jsem se zabořila do postele a zakryla se až po krk. Nedokázala jsem si představit, že budu máma. Vždyť mi letos bylo 21. Konečně jsem plnoletá a už se mám starat o miminko?

Nevím jak dlouho jsem tam ležela, ale asi to bylo dlouho, protože se Chris vrátil domů. "Leno?" zavolal.

"Jsem tady!" zakřičela jsem. Za sekundu se Chris objevil ve dveřích ložnice. Když mě viděl, všechno pochopil.

"Takže-" 

"Jsem těhotná," přikývla jsem. "V kabelce mám těhotenský průkaz ať už to znamená cokoliv." řekla jsem. Chris si sedl na kraj postel a přitáhl si mě do náruče.

"Musím přijít na to, jak to říct ostatním," vyhrkla jsem rychle. "A taky to nějak zařídit ve škole a-" asi jsem mluvila příliš, rychle protože mě Chris zastavil polibkem. Když se odtáhl nechal čelo opřené o to mé.

"My na to spolu příjdeme," slíbil. "Nenechám tě v tom." 

První kdo se to dozvěděl byl Henry. Bylo to, ale náhodou, protože přišel k nám, aby jsme si popovídali. Měla jsem kabelku na gauči, takže jsem jí chtěla uklidit, ale přitom jsem zakopla a kabelka spadla na zem a věci se z ní vysypali. Tím pádem i těhotenský průkaz, který Henry zvedl a prohlídl si. Potom se podíval na mě.

"Ty jsi-?" začal ale přerušila jsem ho.

"Jo jsem. A teď do mě, Henry! Řekni mi jak jsem blbá!" pobídla jsem ho a vythla mu průkaz z ruky. Uklidila jsem ho do skříňky v obyváku.

"Nebudu ti nadávat," namítl a postavil se. Přešel ke mě a objal mě. "Pamatuješ si, co si mi řekla, když jsem ti přišel říct, že budu žádat Marrinet o ruku? Že tu pro mě budeš kdykoliv. A já tu budu taky." slíbil. 

"Mám tě ráda," zabořila jsem hlavu do jeho trika a Henry mě začal hladil po zádech.

"Já tebe taky," zašeptla mi do vlasů. "A co Chris? Ten to bere jak?" 

"Myslím že má strach stejně jako já.. Ale zvládá to líp," povzdychla jsem si a oba jsem si sedli na gauč. "Máma s tátou mě zabijí." 

"To neudělají," Henry se potichu zasmál. "Milují tě, Leno. Možná je to překvapí a to hodně, ale zvládnou to. Ale teď jsi hlavní ty a to malý." střelil pohledem k mému břichu a já přikývla. Slyšela jsem cinkat v zámku klíč. Následně se dveře otevřeli a dovnitř vkráčel Chris s taškou plnou jídla.

"Donesl jsem ti pár jídel na výběr, protože jsem nevěděl na co budeš mít chuť!" řekl a potom se podíval do obyváku, kde jsme seděli s Henrym. "Jé-" vyhrkl a zmateně se na mě podíval. "Ahoj Henry." 

"Neboj se Chrisi už to vím," zasmál se a zvedl se. Chris položil tašku na botník a Henry k němu přešel. Potom ho objal jako už mnohokrát předtím. "Teď se o ní budeš muset starat víc, rozumíš?" 

"Rozumím," zamumlal Chris a přes Henryho rameno se na mě podíval. Položila jsem si ruku na břicho a usmála se na něho.