Forever young

-chapter 4-

"Panebože," zamumlala jsem a vystřelila z postele. Běžela jsem co nejrychleji do koupelny , kde jsem spadla před záchod a začala zvracet. Když se můj žaludek zdál prázdný, stoupla jsem si a spláchla. Došla jsem k umyvadlu a vypláchla si pusu. Potom jsem si namokřila obličej a podívala se na sebe do zrcadla. 

Takhle zle mi už bylo pátý den a já měla už jedno podezření. Podívala jsem se do rohu koupelny, kde byl včerejší nákup z drogerie. Někde na dně tašky je těhotenský test, který jsem si bála udělat. Ale teď už na to je asi vhodná doba. Vytáhla jsem ho a rozbalila krabičku. Potom jsem se na něho vyčůrala. 

Měla jsem počkat 10 minut na výsledek. Chris spal v ložnici a o ničem nevěděl. Když uběhlo 10 minut, nervozně jsem se na test podívala. Jediné slovo mi změnilo život.

Pregnant

"Panebože," zašeptala jsem a omylem upustila test na zem. Chytla jsem se kraje umyvadla, protože se mi zamlžilo před očima.

"Leno?" ozval se Chris, který se z ničeho nic objevil ve dveřích koupelny. "Stalo se něco?" všimla jsem si jak jeho pohled spadl na test, který ležel na zemi. "Je to, to co si myslím?" zeptal se opatrně a já přikývla.

Otočila jsem se k němu čelem a přitom jsem se zády opřela o umyvadlo.Založila jsem si ruce na hrudi.

"Jsem těhotná, Chrisi," řekla jsem. "Panebože jsem těhotná," zopakovala jsem spíš pro sebe. Chris tam stál a na tváři měl taková zvláštní výraz. Nevěděl co říct. Nedivila jsem se mu. Rozhodně jsme neplánovali mít dítě zrovna teď.

"Ale jak?" zeptal se, když konečně promluvil.

"Já nevím," zašeptala jsem. "Musela jsem asi vynechat jeden prášek.." prohrábla jsem si vlasy. "Co budeme dělat?" zeptala jsem se a konečně se na něho podívala.

"Je tu jenom jedna možnost, Leno," odpověděl nechápavě Chris. "Necháme si ho, co sis jinýho myslela?" 

"Ještě jsem nechtěla mít dítě," zamumlala jsem. 

"Chtěla si jít na potrat?" zeptal se překvapeně.

"Ne. Jo. Já nevím," zašeptala jsem zmateně. Zvedla jsem test a vyhodila ho do koše. Potom jsem prošla kolem Chrise, který pořád stál ve dveřích. Začala jsem se převlíkat. 

"Kam jdeš?" zeptal se.

"Musím do školy," vysvětlila jsem.

"Je sobota, Leno," řekl Chris a já se zarazila. "Já vím, že máš strach-" začal a přešel ke mě. Uchopil můj obličej do dlaní a zadíval se na mě. "Já ho mám taky. Ta věc s mámou a to, že umírá.. A vím, že chceš dokončit vysokou a v tom ti nikdo nebrání. Je spoustu možností jak jí dokončit. Dají ti inviduální plán. Ale teď už s tím nic neuděláme." 

"Já vím," po tváři mi stekla slza. "Já jen- Máma se zblázní. Říkám tady Henrymu, že na svatbu je příliš mladý, ale já? Já už čekám dítě." 

"Třeba to není jistý," namítl a já se na něho nechápavě podívala. "Třeba se ten test spletl. Musíš se objednat k lékaři." 

"Já vím," přikývla jsem. "Ale vezmou mě až v pondělí. O víkendu tam nejsou." 

"Takže za tím na to nebude myslet, dobře?" pohladil mě po tváři. "Dneska si zajdeme na večeři a zítra jdeme na oběd s Henrym a Marrinet." 

"Dobře," zamumlala jsem. "Zvládneme to?"

"Zvládneme," slíbil a políbil mě na čelo.

Když jsme byli na večeři potkali jsme Chrisovi spolužáky, kteřá nás pozvali do nějakého klubu. Když jsme se tam vydali, Chris se zastavil a podíval se na mě. "Cítíš se na to?" 

"Říkal si, že na to nebudeme myslet," připomněla jsem. "Takže pojď do toho klubu," zašeptala jsem a Chris s povzdechem přikývl.

"Leno dneska ti to fakt sluší," usmál se David.

"Děkuju," úsměv jsem mu oplatila. Vzpomněla jsem si na Joshe. Samozřejmě, že se mi neozval. Proč by taky měl, že?

Když jsme vešli do klubu, zatočila se mi hlava a já se zachytila Chrise. Starostlivě se na mě podíval.

"Jsem v pořádku," řekla jsem mu, ale nevěřil mi. Ale taky se se mnou nehádal, protože věděl, že to nemá cenu. 

"Co si dáte?" zeptal se Joshua.

"Džus," odpověděl za nás oba Chris. Joshua se zamračil.

"Vážně? Džus?" zeptal se nevěřícně.

"Jen já si dám džus. Chrisovi dones pivo," odpověděla jsem mu.

"To už se mi líbí víc," usmál se a odešel s Davidem k baru. 

"Nemusíš si kvůli mě dávat džus," podívala jsem se na Chrise. "Toto zrovna není moc normální chování." 

"Jsem jen nervozní," povzdychl se.

"Já taky, Chrisi," zašeptala jsem a položila ruku na své břicho. "Co když se ten test nemýlil?" 

"Už jsem ti říkal, že to spolu zvládneme," zašeptal a políbil mě. 

-Tak co na to říkáte? Už mám příběh naplanovaný hodně kapitol dopředu, takže se nebojte, že bych neměla žádný nápady :D  Ale asi mě za to budete chtít zabít, takže.. ehm.. se vám asi omlouvám dopředu? Jo asi určitě :D