Kdo jsem?

Oslava

Další den bylo vše v plném proudu. Služebnictvo nestíhalo a připravovala se narozeninová oslava jejich pána. Na hradě se již hromadili šlechtici a králové, i když se oslava měla konat až k večeru. Komorné měly co dělat, aby všem ukázaly jejich pokoje. Jídelna byla plná lidí čekajících na volné místo u stolu. I kuchaři měli co dělat, aby uvařili tolik jídla. Po obědě se hrad vyprázdnil. Zůstalo tam pouze několik pánů a dam v salóncích. Většina hostů si šla odpočinout, nebo obdivovat okolní krásy. Služebnictvo mělo konečně čas připravit sál pro více než 200 hostů. Nanosit všechny ty židle, stoly, dát ubrusy a připravit všechny talíře, číše a příbory.

Mezitím se královny procházely po zahradě. Jejich dcery si společně hrály v pokoji.
,,Proč s vámi přijela i světlovlasá dívka?” zeptala se manželka krále Vizose Oklyn.

,,Vlastně ani nevím Já jsem jí brát nechtěla. Asi víš, jaký to je pocit žít s někým, kdo není členem rodiny, ale hraje si na něj a všichni kolem ho mají rádi,” vysvětlovala jí Diana.
,,Vlastně ani neznám. Jistě můj manžel má bastarda, ale jeho má ráda jenom Jenny. Stále vidím před očima, jak k nám přišla nějaká děvka s dítětem v náručí, že je to syn mého muže a ať se o něj postará,” pokračovala Oklyn.
,,Zvláštní dívka ta Jenny. Chvíli jsem s ní mluvila a připadalo mi, že lidmi jako jsme my, opovrhuje.”
,,To tak připadá všem.”

Uběhlo spoustu hodin, ale všichni se dočkali večeru. Nejdříve měl král nějaký proslov. Potom se hradem rozezněla hlasitá hudba. Někteří z hostů šli tančit, ale většina raději zůstala u jídla, pití a nevkusných historek.

Ve svém pokoji se zatím Ellia připravovala.
,,Jak vypadám?” zeptala se, když vyšla ze dveří svého pokoje v modrých šatech.
,,Jako princezna,” zalichotil jí Albin.
Dívka se na něj usmála a dala mu pusu.
,,Větší nedostanu?” zeptal se Albin.
Objal dívku kolem pasu a políbili se. Potom sešli dolů do sálu.

Albina u při vchodu potkal nějaký kamarád a Ellia nevěděla, kam má jít.
Rozhodla se přisednout si k Ericovi a Lorel. Při cestě ji však někdo zastavil.

,,Mou společností snad nepohrdneš. Krásná dívko. Jsem Tommy syn krále Vitose,” vychloubal se mladík.
,,Já jsem Ellia a boužel nemám žádný titul, takže...,” snažila se z rozhovoru nějak vykroutit Ellia.
,,To nevadí a nechtěla by sis přeci zatancovat?” nenechal se odbýt Tommy.
,,Já na tanec moc nejsem.”
A s těmito slovy opustila Ellia konverzaci a přisedla si ke stolu Erica a Lorel.

Ke stolu královské rodiny z Westsword přistoupila Brai. Jedna z dcer krále Vitose.

Otočila se na Gevina a zeptala se.
,,Nešel by sis zatancovat?”
,,Bratrovi to moc nejde. Minule si při tanci zkopl oba palce,” snažil se bratra zesměšnit Eric.
,,To není pravda,” bránil se Gevin.
,,A určitě pravdou není ani to, že ti tu bolístku museli ošetřovat celou noc?” pokračovala va vysmívání Lorel.
,,Víš co Brai? Nic jim nevěř. Tancovat s tebou půjdu rád.”
Gevin se zvedl a odešel s Brai tancovat. Při jeho odchodu Lorel s Ericem vyprskli smíchy. Protože mu tanec opravdu nešel.

Ellia se na oslavě necítila moc dobře. Nikoho tam neznala a tak se raději šla projít ven. Byla už tma, tak toho moc neviděla. Ve chvíli zaslechla ňufání. Sklonila se a před ní stálo veliké huňaté zvíře. Pohladila si ho. Byl to pes.
,,Ahoj pejsku. Jak ti říkají?” zeptala se, aniž by očekávala odpověď.
V tom se k nim blížila postava.
,,Tady si Huntere. Doufám, že tě nevylekal,” přistoupila k nim mužská postava a Ellia podle hlasu poznala, že to je James.
,,Ne, vždyť je moc milý,” ujišťovala ho Ellia a podívala se kolem.
V Jamesově ruce zahlédla něco se blísknout. Byl to meč.
,,Ty ho snad chcete zabít?”
Ukázala na meč. James se pobaveně zasmál.
,,Ne. Trénuju. Zítra odjíždím do armády. S otcem jsme se na tom dohodli. Nechci, aby mě otcova rodina nenáviděla. Máš štěstí, že tě ta tvá přijmula.”
,,Ne všichni mě přijmuli,” vysvětlovala mu Ell.
,,Ale prosím tebe. Vidím ty Ericovy pohledy žárlivosti, když si s jeho bratrem. A Albinovi štěstí, když jste spolu. Máš opravdu štěstí, že jim na tobě záleží.”