Ellia bydlí na hradě v království Westsword. Král se o ni stará již od jejího narození i když nebyla jeho dcera. Ellia neví, kdo jsou její praví rodiče. Často od sloužících slýchávala, že je králův bastard, ale sama věděla, že tomu tak není, protože...
Další den se měla konat smluvená bitva na Vysoké louce. Ve vesnici Normandů již od svítání řinčely zbraně. I Ellia dnes vstala brzy, aby uvařila snídani manželovi, který se včera domů vrátil až pozdě večer, za to ráno se vzbudil časně. Nemohl se dočkat bitvy.
Po snídani se chtěl převléct do uniformy, ale Elli ho zastavila. ,,Nechtěl si náhodou vědět, odkud znám toho mrzáka?” zeptala se. ,,No vidíš, na to jsem úplně zapomněl. Udkud tedy?” ,,Jednou jsem se strýčkem a jeho rodinou jela k jeho příteli na oslavu jeho narozenin. A tam jsem ho potkala.” Její manžel si z toho nic nedělal. Jenom zakroutil hlavou a šel se převléct do uniformy.
Asi za hodinu byli všichni muži připraveni k odjezdu. Keitho se rozloučil s Elliou, nasedl na koně a s ostatními muži uháněli na Vysokou louku. Ellia mezitím šla číst nějakou knihu, aby si zkrátila čekání.
Mezitím se už na Vysoké louce bojovalo. Zbraně řinčely i na několik set metrů. Válečníci křičeli a snažili se sťat co nejvíce nepřátel. Obě vojska byla velmi vyrovnaná.
Bitva trvala několik dnů. A stále bylo naživu méně vojáků. Těsně před večerem tého dne, kdy byla bitva u konce, se do vesnice Normandů dostavily dva tucty jejich vojáci se svěšenými hlavami. Na jejich pohledech byl vidět smutek a porážka. Když je obyvatelé zahlédli, ihned za nimi spěchali. Mezi nimi byla také Ellia. Vojáci byli úplně vyčerpaní a s sebou měli také bílou plachtu, ve které něco nesli. Obyvatelé si mysleli, že to je nějaká válečná kořist, ale mýlili se. Vojáci položili plachtu na zem, odekryli ji a obyvatelé se zděsili hrůzou. Byl to jejich mrtvý náčelník. Všichni obyvatelé ihned začali brečet, jenom Ell měla oči stále suché. Nedokázala brečet. Když zahlédla mrtvolu svého muže, vzpomněla si, jak na ni byl ošklivý. Jak ji přinutil ke svatbě, jak ji znásilnil a jak na ni pořád křičel a vše jí vyčítal. Ještě ten den Normandové pohřbili svého náčelníka a zvolili nového. Stal se jím Keithův bratranec Bharbo.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Věřte, že vám budu dobrým náčelníkem a národu Normandů vrátím zpět jeho slávu,” ujišťoval obyvatele, kteří mu poté zatleskali. Posadil se na židli a zadíval se na ně. ,,A co uděláme s ní?” byla jedna z jeho prvních otázek a ukázal prstem na Elliu. Žádný z jeho vojáků mu neporadil. Jen se mlčky dívali do země. ,,Přistup ke mně, děvče,” pobídl Ell. Ta se neodpovážila mu odporovat a přistoupila k němu. ,,Hezká,” začal si ji prohlížet. ,,Bratranec Keitho měl dobrý vkus. Co ti slíbil za to, že s ním budeš žít?” zeptal se dívky. ,,Dobytí mého království,” odpověděla hrdě dívka. Bharbo se tomu zasmál. ,,Ty a království? Nechtěj mě rozesmát.” ,,Jsem právoplatná princezna z Westsword.” ,,Tak dobrá princezno, kdoví odkud. Nejraději bych si s tebou užil, ale náš zákon zakazuje souložit s manželkou bývalého náčeníka.” Když tohle Ellia uslyšela, spadl jí kámen ze srdce. ,,Ale zůstat tu také nemůžeš. Hned zítra tě prodáme na trhu otroků. Hodně nám za tebe zaplatí a ty si budeš otročit v posteli někoho jiného,” vysmíval se jí náčelník. ,,To nemůžete,” bránila se Ellia. ,,Ale můžu.” Ellia chtěla utéct pryč, když vtom ji chytli Bharbovi vojáci. ,,Zavřete ji někam. Zítra ráno s ní pojedete na trh,” přikázal jim a oni dívku odvedli pryč. Snažila se klást odpor, ale bylo to zbytečné. Na noc ji zamčeli do tmavé komory s jedním malým okýnkem a dál si jí nevšímali.
