Kdo jsem?

Přípravy na cestu

Ellia pracovala u lady Pearl už několik týdnů. Všechno potřebné se naučila, jenom její paní nebyla vždy spokojená, ale na to si Ell po pár dnech zvykla, jelikož si uvědomovala, jaké má štěstí, že je obyčejnou služkou. Mohla přeci dopadnout mnohem hůř.

Bylo zrovna ráno. Jako každodenně musela vstávat brzy. Navlekla na sebe ohavný stejnokroj a spěchala se nasnídat do kuchyně.

Během snídani pro ni však přišel správce.
,,Ellio, máš jít za našim pánem. Čeká na tebe v pracovně.”
Ell upustila jídlo a rychle spěchala k lordovi.

Ten seděl již v košili za svým pracovním stolem a pročítal zpečetěný dopis. Ihned jak fívku zahlédl, upustil jej a pobídl ji, aby se posadila. Dívka nebamítala a uposlechla jej.
,,Co se děje můj pane, když jste mě svolal takhle zrána?” vyptávala se dívka.
,,Pamatuješ si, proč jsem tě přijmul?” tázal se lord.
,,Ano, potřeboval jste služku pro svou dceru, která s jí bude sloužit u jejího ženicha,” odpověděla bez váhání dívka.
,,Přesně. Před pár minutami přiletěl havran s dopisem od snoubence mé dcery. Svatba bude za pět týdnů.”
,,Cože? Už tak brzy,” zhrozila se dívka.
,,Ano, ještě dnes se vydáte s Pearl na cestu. Já za ní přijedu později. Doufám, že jsi dostatečně připravená na to, abysi se o mou dceru dobře postarala.”
,,Nebojte, nezklamu Vás,” ujišťovala dívka svého pána.
,,V to doufám. No tak, na co čekáš. Běž vzbudil Pearl. Ať brzy vyjedete.”
Dívka již nečekala ani chvíli. Rychle vyskočila ze židle a utíkala vzbudit svou paní.

Rychle vtrhla do pokoje. Paní ještě spala. Ellia začala rychle odhrnovat závěsy a do pokoje se linulo světlo. Slečna v posteli se začala převalovat z jedné strany na druhou, až se jí otevřely oči. Nervózně zvedla hlavu a ošklivým pohledem se zahleděla na služku.
,,Okamžitě ty závěsy zatáhni a nech mě spát nebo řeknu otci, ať tě vyhodí,” začala ihned rozkazovat.
,,Tak to mě mrzí, ale poslal mě Váš otec. Přeje si, abyste co nejdříve vstala na nasnídala se,” vysvětlovala Ell.
Bruneta v posteli se znaveně zvedla, bezeslov si vzala přehoz a opustila pokoj.

V tu chvíli jí Ellia ustlala postel a začala balit všechny věci, co měla dívka ve skříni.

Mezitím se lady Pearl usadila v jídelně a začala si vybírat snídani, když vtom do místnosti vstoupil její otec.
,,Zlatíčko, jsem rád, že jsi vstala tak brzy. Mám pro tebe velmi dobré správy,” usadil se spokojeně lord.
Pearl jenom pokrčila rameny.
,,Dnes přišel dopis od prince z Kastameru. Svatba bude za pět týdnů. Na cestu vyrazíte již dnes,” rafoval se stále její otec.
Dívka se mu nesnažila odporovat,
a tak se raději zakousla do čerstvého pečiva.

Po snídani se bezeslova vydala do svého pokoje. Oblekla si šaty, kzeré jí připravila Ellia, trochu se upravila a spěchala dolů na nádvoří.

Tam na ni již čekala Ellia a všechna jejich zavazadla. Obě dívky mlčky nasedly do kočáru. Pearl ani nevyčkala na rozloučení se svým otcem a ihned dala kočímu povel k odjezdu.