GIRLS

F O U R

Cassidy
Vešla jsem do kuchyně a držela Sofinku za ruku, právě jsme přišly z bazénu domů. Podívala jsem se na troubu abych zjistila kolik je hodin, měla jsem hlad a potřebovala jsem zjistit za jak dlouho bude večeře.
Bylo 16:35, obvykle večeříme v 5.
Takže ještě půl hodiny...
"Mamiiii" zakřičela jsem a chtěla se jí zeptat v kolik bude večeře.
"Tady nahoře zlato" zakřičela a já už bez Soff (která mi někam utekla) běžela v plavkách nahoru do ložnice.
Máma měla na sobě černé minišaty a právě se snažila si zapnout diamantový náhrdelník který jí koupil táta.
Byla učesaná a namalovaná, překvapilo mě to protože se nezmiňovala že někam jde.
Přišla jsem k ní a náhrdelník jí zapnula, ona se na mě s úsměvem otočila a podívala se na hodinky.
"Vy někam jdete?" Zeptala jsem se se zdviženým obočím.
"Jé, promiň, asi jsem ti zapomněla říct že jdeme na večeři k našim známým, máme tam být za půl hodiny, nějak slušně se obleč a já mezitím zajdu za Sofinkou, ano?" Usmála se a já na ni taky, hrála jsem slušnou holčičku. Nesnášela jsem tyhle návštěvy u známých.
Šla jsem do koupelny a vyfénovala si vlasy protože byly pořád mokré. Mám tmavě hnědé vlasy po mámě, moc se mi tahle barva nelíbí, ale blond by na mě vypadala strašně.
Když moje vlasy byly suché, vyslékla jsem si plavky a utřela se ručníkem. Nahá jsem vešla do pokoje kde už ležely krabice s věcmi a oblečením, a taky už tady byla moje velká bílá postel kterou jsem si koupila před stěhováním.
Ostatní nábytek očividně nepřivezli, bylo tady jenom to co jsme přivezli my.
Dlouho jsem přemýšlela co si vzít na sebe, nevěděla jsem jaké šaty.
Ale vzhledem k tomu že máma si brala diamanty, poznala jsem že jdeme někam kde budou lidi stejně bohatí jako my.
Nakonec jsem si vzala krátké modré šaty které jsem si koupila krátce před odjezdem na dovolenou, kvůli jedné oslavě narozenin.
Byla jsem nadšená z toho jak vypadám. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a protože moje pleť v poslední době vypadá dobře, tak jsem se ani moc nemalovala.
Do ruky jsem si ještě vzala kabelku a vybrala jsem si černé boty na podpatku.
Nejsem totiž velkej člověk, takže chci alespoň vypadat větší.
Hodně mě naštvalo, že jsem nenašla žádné modré boty ve stejné barvě jako šaty, takže jsem si musela vzít černé.
Ale i tak to vypadalo dobře, takže jsem si vzala už jenom pár náramků na ruku a šla dolů do kuchyně.
Tam už čekala máma se Sofinkou. Neříkám to ráda, ale ta potvora vypadala tak děsně dobře...
Jo, rodiče se mají s čím chlubit a ví to. Sofince je teprve 5 let, ale oblíká se dokonale a je hodně drzá. Hlavně taky roztomilá a dokáže kohokoliv přesvědčit o čem chce. Je jinačí než ostatní pětiletý holčičky. Na první pohled ne, ale když ji znáte tak dobře jako já, poznáte jaká je mrcha. Ale je to moje sestra.
"Můžeme jít?" Zeptala jsem se a máma přikývla. Obula jsem Sofii boty a vzala ji do auta. Jeli jsme asi deset minut, než jsme zastavili před větší vilou. Podle aut na parkovišti jsem poznala že tady bude víc lidí.
Takže nějakej večírek?
Doufám že tady nebudou jenom dospělí, abych neumřela nudou.
Vystoupila jsem a šla vyndat Sofinku ze sedačky.
"Budeš hodná jasný?" Zašeptala když jsem ji držela v náruči a já se zasmála. Chovala se jako máma.
"To já budu, ale ty nefackuj žádnýho kluka" řekla jsem a ona se jakože 'urazila'. Moc dobře věděla na co narážím.
Před rokem na jedné firemní akci jí jeden kluk řekl že je hezká a ona mu pak dala facku.
Nikdo nevěděl proč to udělala, ale od té doby nemluví s klukama.
Vešli jsme do domu a já položila Sofinku vedle sebe na zem.
Chytla mě za ruku a následovali jsme rodiče. Všude kolem bylo zpousta lidí, řekla bych asi tak třicet.
Rodiče šli někam za známými a protože jsem tady nikoho neznala, šla jsem za nimi.