GIRLS

T E N

Cassidy
Zazvonil můj budík a já musela vylézt z postele. Už uběhl týden od našeho stěhování, a já šla dnes poprvé do mé nové školy.
Otevřela jsem dveře do menší místnosti, kterou jsem si zařídila jako šatník. Mám totiž celkem hodně oblečení, takže mi jedna skříň nestačí.
Možná si myslíte že ani není potřeba mít tolik oblečení, ale ráda bych vás uvedla do omylu. Oblečení není nikdy dost.
Přemýšlela jsem co si vzít na sebe, nakonec jsem se rozhodla si vzít to co jsem si včera stihla koupit.
Včera jsem si toho ani moc nekoupila, vám to asi přijde hodně, ale oproti Mie toho mám málo.
Vždyť ona toho oblečení musí mít jak moje celá rodina dohromady. Jo, ale babičku a vzdálený bratrance nepočítám.
Oblékla jsem si černé džíny které měly díry na koleni, tmavě červené tričko a na hlavě jsem vytvořila něco co by mohlo vypadat jako drdol. Na nohy hodila černé tenisky a na záda hodila batoh.

Vzala jsem si mobil a vyfotila se v zrcadle, poslala jsem fotku na náš skupinový chat, na kterém jsme byly my čtyři.
Spokojeně jsem se usmála a čekala na outfity, které pošlou holky. Byly jsme tak domluvené, chtěly jsme se obléct podobně.
Asi vám to přijde divné, ale všechny jsme na sobě měly černé kalhoty. Já a Alex jsme si je koupily včera a Mia je měla ve skříni. Ta tam má všechno. Lucy se prostě přizpůsobila, co jiného měla dělat...
Usmála jsem se a šla do pokojíčku za Sofinkou, musela jsem dohlédnout na to aby byla slušně oblečená a připravená do školky.
Asi půl hodiny jsem se hrabala v její skříni, ve snaze najít něco co by se nedalo identifikovat jako princeznovské šaty.
Bohužel, nebylo nic k nalezení.
Nakonec jsem zjistila, že všechno oblečení které jsem hledala odnesla do koupelny, aby se na to nemusela dívat. Ona je nemožná...
Z té hromady triček a kalhot jsem vyhrabala něco čistého a nepomačkaného, rychle to na ni navlékla a zapletla jí copánek.
Nakonec jsem ji odnesla před dům, zamknula dveře a nastoupila do auta.
Byl to náš osobní řidič, vždycky mě vozil do školy a Sofinku do školky, protože rodiče jezdili do práce hodinu před naším odchodem do školy.
"Ahoj Sebastiane, můžeme vyrazit" usmála jsem se na řidiče když se mi povedlo Sofii připoutat do sedačky. Měla jsem půl hodiny času do začátku první vyučovací hodiny, doufám že Sofie nebude zbytečně zdržovat.
"Už jsme tady" řekl Sebastian a zastavil před větší budovou, která měla být školka.
Vystoupila jsem a šla Sofinku zavést do školky.
Vešla jsem a u vchodu stála učitelka, která nám ukázala šatnu a kam potom máme jít.
Sundala jsem jí boty a na nohy jí nasadila přezuvky, ona mě jako hodná sestřička chytla za ruku a já ji dovedla do velké místnosti, kde bylo spoustu dalších dětí.
Ona hned odběhla za skupinkou holčiček, které už očividně znala. Nemusela jsen dlouho přemýšlet abych věděla odkud, nejspíš u večeře. Jedna z těch holčiček byla sestra Alex, ale ostatní jsem neznala.
Zamávala jsem jí a zeptala se učitelky kdy pro ni mám přijít, a potom jsem utikala k autu. Nechci hned první den přijít pozdě.