GIRLS

S E V E N

Mia
Zazvonil můj budík a já vstala z postele. Vůbec se mi nechtělo, ale měla jsem s holkama domluvený sraz. Vešla jsem do svojí koupelny a podívala se na sebe do zrcadla, jako málem jsem dostala infarkt.
Po včerejším večírku jsem vypadala příšerně.
Vlezla jsem si do sprchy a nechala na sebe stékat kapky studené vody. Vždycky jsem si představovala že ze sebe smývám všechny starosti a problémy, většinou to pomáhalo.
Vylezla jsem ze sprchy a usušila si vlasy, chtěla jsem vypadat dobře. Vždycky jsem vypadala dokonale, a nikdy nechci udělat vyjímku.
Ještě pořád nahá jsem se vrátila do pokoje, neměla jsem strach že mi sem někdo vleze, můj bratr už před hodinou odešel na trénink, takže mi sem nikdo nevleze.
Přemýšlela jsem co si vzít na sebe, bylo 10:30, za půl hodiny jsem měla být v nákupáku.
Hodila jsem na sebe šedé tričko a džínové šortky, venku bylo celkem teplo. Vlasy jsem nechala rozpuštěné, vždyť jsem si je teď umyla...
Do ruky jsem si vzala sluneční brýle a vydala se do kuchyně na snídani.
Sešla jsem schody a vešla do kuchyně, uvařila jsem si kafe a hledala nějaké cereálie, měla jsem strašnej hlad.
Vzala jsem si svou dokonalou snídani a sedla si ke stolu, a při tom jsem ještě projížděla facebook. Potřebovala jsem vědět co je nového, abych měla dneska o čem mluvit.
Právě jsem se dívala na fotky z dovolené které přidala jedna holka, když do kuchyně přišel můj bratr.
"Ahoj Mio" řekl a já se na něho nepodívala, jen jsem ho automaticky pozdravila a pokračovala v zkoumání počasí v Itálii, odkud ty fotky byly.
"Ahoj Tome" řekla jsem a ignorovala ho. Tom je můj bratr, dvojče. Nechápu jak se zárověň se mnou mohl narodit takovej idiot jako je on. V hlavě nemá nic jiného než ten svůj fotbal.
"A já jsem vzduch?" Řekl někdo zklamaně. Tom se uchechtl ale já se lekla, a podívala se na toho někoho. Byl to Jack Larson, jeden z bratrových spoluhráčů.
Nesnáším ho, tak jako všechny kluky. Je to typickej badboy, jediný co ho zajímá je fotbal a jak dostat holku do postele.
"Ahoj, dlouho jsme se neviděli že?" Řekla jsem až moc milým hlasem.
"Jo, myslím že to bude asi osm hodin" zasmál se a já protočila očima.
Zvedla jsem se a odnesla špinavé nádobí do kuchyně, neměla jsem náladu. Vzala jsem si z pokoje věci a sešla dolů do garáže, tam už na mě čekal náš řidič který mě měl odvézt až na místo.
Sedla jsem si do auta a pozorovala lidi na ulici.
Doufám že tam budu včas, nechci být ta na kterou se čeká.